Velký den Františka Koudelky
Joachim, Put It in the Machine
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (755)
Tuhle jsem měl nádherný den - probudil jsem se na peřině přikrytý polštářem, cestou do koupelny uklouzl po hadovi, který bráchovi utekl z terárka, při snídani se mi v kakau udělaly žmolky a náš volnomyšlenkářsky vychovaný kocour olízal všechnu Nutellu z mého pečlivě namazaného rohlíku, když jsem v zoufalé křeči zastavoval tekoucí záchod. Rozhodl jsem se proto, že pro jistotu nevystrčím čumák z domu. To jsem ovšem netušil, že ten den budu česat jablka u babičky a spadnu ze stromu, že budu sekat trávu a urvu při tom madlo sekačky, že budu na zahradě pěchovat zelí do kádě a utopím v ní hodinky, a že si pak budu chtít klíčem od garáže odemknout hlavní vchod tak dlouho, až se ozve "a do prdele!" Mít tenkrát Jáchymův kondiciogram, ušetřil bych. Sebe, druhé i prachy. ()
Ať si kdo chce, co chce říká, František Koudelka je jednou z nejvíce zapamatovatelných postav českého filmu a obrovskou zásluhu má na tom neumětel Luděk Sobota. Oldřich Lipský maximálně využil veškerý potenciál, co v Luďkovi byl, až natolik, že do dalších budoucích rolí už Luďkovi nic nezbylo. Škoda. Měl na to. ()
První z cimrmanovských vesměs úspěšných filmů sedmdesátých a osmdesátých let minulého století přinesl již tehdy špičkovou podívanou a hned celou sérii zapamatovatelných scén a zlidovělých výroků. Výborné je i základní téma - venkovský dělník v Praze - i konfrontace prvních projevů managerské kultury (víc se o ní začalo u nás mluvit koncem šedesátých let). Stejně dobrým nápadem bylo prolnutí cimrmanů s ypsilonisty a klasickými herci. Pro mne osobně je velkým zážitkem "falešná kočička" Věra Ferbasová, jejíž tetička nepostrádá rozkošnou prvorepublikovou výstřednost, v níž cítím úsměvnou čapkovskou vlídnost všedního dne. Co proto tu také dostává iracionální víra ve vědu. Sečteno a podtrženo: crazykomedie se vším, co k tomu patří. Nezbývá mi než v úctě stanout před nesmrtelnými díly Japonce Uko Ješity, která nešlo přehlédnout. I "malá" velikost má totiž svůj nepřehlédnutelný formát. ()
Náš ústav se mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně… Kolikrát sestro? …třikrát za deset let. Chocholoušek, Donald, čepující prďola, nebohý uklízeč, minimalista Uko Yeshita, STS Chvojkovice – Brod, úplatky, vysušení, vylovení, odbahnění, rozklepaný nýtek… Co k tomu dodat? Idiot Luděk Sobota, zvaný též Jakožeherec, prostě musí podat vynikající výkon, když mu někdo napíše roli na tělo. On vlastně nehrál, on se choval tak jako normálně. Kolik třešní, tolik višní. ()
Hlášku s "prďolou" člověk zná, aniž by viděl film, z něhož pochází, což byl vlastně dosud i můj případ. Název filmu je hodně zavádějící - čekal jsem od něj před zhlédnutím upřímně něco úplně jiného. Scenáristicky je v tom hodně cítit rukopis dua Svěrák-Smoljak: Jde o vcelku jednoduchý příběh, ten však disponuje zajímavým prvotním nápadem, jenž odstartuje šílený kolotoč událostí. Luděk Sobota se do role nešikovného trouby opravdu hodil, takže mu člověk odpustil onen místy otravný herecký projev. Nejvíce mě pobavily scénky se psem Gregorem a panem Chocholouškem, který to neměl s Arnošty vůbec jednoduché. Slabší čtyři hvězdičky! ()
Galerie (13)
Zajímavosti (99)
- V roce 2021 byl z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery film digitalizován z originálního negativu. Digitalizaci zrealizoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie ve společnostech UPP a Soundsquare. (me116)
- Jak uvedl Miloň Čepelka v rozhovoru pro magazín Cinema, japonský text se naučil perfektně nazpaměť, aniž by mu rozuměl. (Robbi)
- Luděk Sobota ve filmu pronese větu: „Slezte z toho lustru Donalde, vidím vás!“ Tu samou větu pak použije i v české adventurní hře „Polda 2“, kde dabuje hlavní postavu hry policistu Pankráce. (mokki5)
Související novinky
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
František Peterka 1922 - 2016
Ve věku 94 let zemřel herec František Peterka. Narodil se do rodiny bankovního úředníka a modistky. Narozdíl od svých kolegů, kteří museli v rodině bojovat o své místo na divadelních prknech, u něj… (více)
Reklama