„Marečku, podejte mi pero!“

Klasika, na kterou jsem se po dloooouhé době musela znovu podívat v rámci doplňování mezer v českém filmu (mnoho si pamatuju pouze z dětství a jen útržkovitě). Škoda že podobné filmy se netočí ještě dnes - filmy, které mají nápad a jsou skutečně vtipné a dobře zahrané.... ne ty vulgární a trapné rychlokvašky, kterých je dnes všude plno. Sovák byl třída, stejně tak Svěrák a ostatní. Pan profesor "Hrbolek" mě skutečně rozesmál :) ~(4,0★)~ (13.10.2015)

Aby bylo jasno, Mareček není až tak děsivě, opravdu děsivě špatný. Je jen matný. Natočen je stejně "invenčně", jako kterákoli tuctová televizní inscenace, mnozí herci strašlivě přehrávají (Janžurová, Lohniský), některé vtípky působí velmi uměle (viz populární Hliník, nechápu proč autoři vymýšleli neexistující příjmení, když s Dusíkem /poměrně běžným příjmením/ by vtípek fungoval také) a ze všeho nejhorší je závěr filmu, jenž působí tak, že scénáristé si absolutně nevěděli rady jak příběh ukončit. Prostě nenáročná taškařice na úrovni televizního Bohouše, jen roztažená na délku celovečerního filmu. Uznávám, že místy i docela zábavná, mé tři hvězdičky si zaslouží. Ale víc ani ránu. (08.10.2013)

Když napíšu, že je to ta nejzábavnější a nejlépe obsazená česká komedie, tak už vlastně není třeba ni víc dodávat. Scénář od mistrů Svěráka se Smoljakem je geniální a dává hodně prostoru k vyniknutí skvělých herců v čele s Jiřím Sovákem a Josefem Kemrem, ten mě v tomhle filmu fakt hodně pobavil. Pět hvězd je naprosto zasloužených a bez debat. Kde jinde byste také našli film s takovým množstvím vžitých a legendárních hlášek, které nikdy neztratí nic ze své originality a rozesmějí nás po každém dalším shlédnutí? (26.04.2011)

Tyhle Svěrák/Smoljak haha-chichi scénáře kde kvantita vtipu je jedinou kvalitou mi lezou dost na nervy, ale zase na druhou stranu, pokud měly filmy jako Marečku či Jáchyme, hoď ho do stroje sloužit jako skládka slabších vtipů, které se nevešly do cimrmanovských her, tak díky bohu za ně. Přesto musím uznat, že zanícení, se kterým se tu někteří herci vrhají do svých hlášek občas donutí si některé scény přetočit a dát si je od znovu. Kovaříkův klepající spodní ret při traumatické scéně "Ale Mlho...", nebo monolog o jedné větě a třiaosmdesáti slovech, který vede Weigel (čímž se zřejmě stal role modelem pro Lukáše Grygara) budiž jedněmi z příkladů. (23.05.2022)

Jednoduchý a geniální nápad mistrů Smoljaka a Svěráka. Skoro dědečkové zasednou do školních škamen = pak je na mnoho legendárních scén, tvořících vlastně celý film, jistojistě zaděláno. Inteligentní legrace o dělnících v době normalizace, která snímkem ani na maličkou chviličku neprostupuje. -VY NEKOUŘÍTE? -NE...JÁ KDYŽ KOUŘÍM, TAK ZVRACÍM... (15.04.2003)