„Marečku, podejte mi pero!“

Osvědčené spojení Oldřich Lipský (režie), Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak (scénář) vykrystalizovalo ve své nejhumornější podobě a vznikl komediální klenot, charakterizovaný přímo dadaistickou replikou z filmu „Marečku, podejte mi pero! ... Já jsem Tuček, soudruhu profesore...“ Jeden z nejlepších filmů smutných normalizačních let...a živý artefakt, který tu po (svaté) trojici českého filmového humoru zůstane ještě za desítky a desítky let... (17.11.2006)

Klasická česká komedie plná dobrého herectví a kultovních hlášek. Netřeba dodávat cokoliv dalšího, protože tuhle perlu naší kinematografie stejně už každý viděl nejméně pětkrát. A kdo ne, ať si ji jde okamžitě doplnit, protože lepší českou komedii bude těžko hledat. Ale to není můj brouk. To mi poradil Hora, ten blbec (03.09.2009)

Jiří Sovák - (Jiří Kroupa st.) +++ Jiří Schmitzer - (Jiří Kroupa ml.) +++ Iva Janžurová - (Týfová) +++ Josef Kemr - (Plha) +++ Ladislav Smoljak - (Tuček) +++ Zdeněk Svěrák - (Šlajs) +++ Josef Abrham - (Janda) +++ Taťjána Medvecká - (Eva Tůmová) +++ Milena Dvorská - (Outratová) +++ Jaroslava Obermaierová - (Ziková) +++ František Filipovský - (Chemikář) +++ Petr Nárožný - (Týfa) +++ Pavel Vondruška - (Svátek) +++ Tomáš Holý - (žák) +++ Hudba: Svatopluk Havelka +++ Namět a scénář: Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak _________________ Tak toto je naozaj klasika, pri ktorej nechapem, ako som ju mohol cely cas tolko ignorovat. Sovák je perfektny, hlavne este to by chybalo, aby syn ucil otca matematiku, to je predsa pod jeho uroven :-) Je tu spusta kvalitnych a humornych dialogov. Najviac sa mi pacila zapletka "Stretneme sa na cintorine". Proste jedna z najlepsich ceskych komedii...................16.10.2008 (11.07.2008)

Jedna z nejlepších komedií, které se kdy urodili v rukou Svěráka a Smoljaka, i když fakt je, že každý film, který v jejich rukou vznikl, pokaždé stál za to. Nasmál jsem se, bavil se, pokaždé když jsem tento film viděl, a nic na tom nemění ten fakt, že když se na to podívám znova, opět se budu bavit a opět stejně jako dřív. Není, co bych tomuhle filmu vytkl. Když se stará garda vrací do školy, je to trochu nadsázka, ale s tím Svěrák se Smojlakem nemá nejmenší problém, a proto také nechali vzniknout parádním hláškám, kterým se pokaždé zasměju s radostí, a které často slýchávám kdekoliv a kdykoliv. Tento film u nás prostě zlidověl a tak to taky zůstane. Minimálně u mě rozhodně. (12.02.2005)

"Kam až sahají Hujerovi?" Führer všech konzervativců Václav Klaus svého času prohlásil, že Mareček je nejhorší český film (to mě nepřekvapilo - smysl pro humor a sympatie k liberální dvojici Svěrák-Smoljak jsou to poslední, z čeho bych Herr Klause podezíral). A v následném průzkumu veřejného mínění vyšlo najevo, že mu dramaticky klesla popularita u voličů (to mě naopak hodně překvapilo a byl to jeden z těch vzácných okamžiků, kdy jsem byl na Čechy hrdý). Poradci dali Velkému Reformátorovi na čepec a jeho další názory na téma film proto vyhřezly až v době, kdy byl historickým dopatřením zvolen prezidentem (nelíbil se mu třeba Shrek, věřili byste takové ignoranci?). Ale k Marečkovi. Co si budeme namlouvat, ten film samozřejmě pár chyb má. Iva Janžurová snad poprvé šlápla vedle a dobový kontext taky nesmažeme. Jenže to pozitivní, krásné a vtipné prostě převažuje. Tak třeba: nikdy u nás neexistoval hvězdný systém, takže skoro o každém českém filmu můžeme říct, že je "hvězdně obsazený". Ale zatímco jinde je to třeba jen z kosmetických důvodů, v této komedii má každý od Sováka až po Trégla v nejmenší roli co hrát, každý má svůj hvězdný výstup a pointu. A z každé druhé repliky vykrystalizovala "hláška". Vyšší index citovanosti mají z českých filmů jen Pelíšky. 80% (12.08.2005)