Slaměný klobouk

Vynikající směsice zmatených situací a herecká plejáda, která se jen tak nevidí. Jestli komedie s narůstajícím a stále se zamotávajícím dějem ztrácí tempo, musí každý posoudit sám. Nicméně dokonale rozjetý Miloš Kopecký, který si dokáže poradit v každé situaci a vlastně i všichni ostatní, nám tady sehrávají nádhernou podívanou. Slast pro každého milovníka československého filmu. (28.01.2013)

Film, který se prostě nezastaví a jede od začátku do konce. Je to plné bláznivých nápadů. Výborné převedení divadla do filmu s tím, že to má dost z obojího. Ta zápletka je celkem banální, ale to, jak se daří dostat k řešení, je skutečně nápadité. Navíc ta plejáda českých herců rozhodně stojí za to, přičemž Miloš Kopecký je tím, kdo film táhne. (20.01.2015)

režijně dokonale zvládnutý chaos, objektivně tomu nelze nic vytknout, i když v druhé polovině už je to malinko předimenzované a těch zmatků už je tam příliš, přesto je to natočené perfektně. Stejně jako v případě jeho parodií tu prokázal velké porozumění pro cizí látku, kterou v tomto případě povýšil z nenáročné frivolní frašky na mistrovské dílo filmové komedie. Lipský touto verzí předčil i němou verzi Rene Claira. Je pozoruhodné, že Čech dokázal francouzskou předlohu natočit lépe, než Francouz. (20.09.2010)

Z osvědčené spolupráce Oldřicha Lipského se scenáristou Milošem Macourkem vznikly postupně čtyři legendární crazy komedie, přičemž tohle je ta poslední, a jestliže se v roce 1967 dalo (ba dokonce muselo) ve filmu experimentovat, a v roce 1969 a 1970 ještě mohlo, v roce 1971 již úplně zaklaplo víko normalizace a tak museli tvůrci přijít s něčím absolutně apolitickým, stojícím mimo jakoukoliv dobu a režim - sáhli proto k osvědčené francouzské frašce. Je to v podstatě naprosto primitivní divadelní kus, přesto, anebo možná právě proto, je úžasné a fascinující, co dokázal Oldřich Lipský s Milošem Macourkem z takovéto předlohy vyždímat. V duchu zůstali uvnitř svého mateřského žánru crazy komedie, která je logicky vystavěna na bázi komedie konverzační, herecká elita té doby dodala ovšem celému kusu absolutní přidanou hodnotu, dnes je až skoro neuvěřitelné, že se takový herecký koncert dal realizovat čistě s českými herci a herečkami. Lipského Slaměný klobouk je oslava české herecké školy a výjimečné herecké generace, která možná vynikne nejvíce právě v kostýmní frašce. Velmi zajímavá je výtvarná secesní stylizace něčím hlubším konvenující pohnuté době, neboť obdobnou použil o rok později třeba i Juraj Herz ve své Morgianě... (22.06.2012)

Začiatok fakt dobrý, navodenie zápletky na jednom klobúku, ktorý požul kôň, je rovnaký úlet ako o pár rokov neskôr ošťatý koberček v The Big Lebowski. S pribúdajúcim časom sa však dej utápa a divák sleduje čoraz väčšie a väčšie absurdnosti. A popravde ho to prestáva baviť. Za pozornosť stojí plejáda známych hercov, ktorí podávajú do jedného slušné výkony. (07.04.2016)