Režie:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Eva Klepáčová, Alena Vránová, František Smolík, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Vinklář (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)
(více)Recenze (442)
Josef Bek, jako vysloužilý dragoun Martin Kabát, jenž strachu nikdy nepoznal, musí do pekla zachránit duše dvou vdavekchtivých slečen. Skvělý je i napravený loupežník Sarka Farka v podání Jaroslava Vojty, výřečný čert Lucius Josefa Vinkláře a především pak pekelník Solfernus kterého stvárnil šarmantní Vladimír Ráž. Mariáš ve mlýně neměl chybu, stejně jako samotné finále v pekle. Pohádková klasika v kouzelných kulisách Josefa Lady, která nesmí v televizi chybět žádný sváteční den. ()
Nikdy jsem se na tuhle pohádku moc nedíval, když byla v televizi, a tak k ní nemám moc vztah, ale jednou jsem se na celou podívat musel. Ladovy kulisy jsou prostě krásné a samy o sobě dávají filmu svoje pohádkové kouzlo. Není to rozhodně pohádka pro každého a myslím, že bude hodně lidí, kterým se moc zamlouvat nebude. Osobně patřím k těm, kterým se moc nezamlouvá, minimálně ale právě to výtvarné pojetí je parádní. ()
Když se řekne nejhezčí pohádka - bez zaváhání vypálím Hrátky s čertem, i kdyby jste mi v půlnoci vzbudili! Nečekám ohromující efekty a kostýmy jako z Amadea, podložené impozantním rozpočtem, nedejbože zahraničním. Od české pohádky očekávám, aby vystihovala národní mentalitu, byl v ní kus srdce, českých tradic a obyčejů a byla točena s prostou pokorou a zápalem. S předlohou Jana Drdy a geniálním výtvarným řešením s ladovskou konturou to tam všechno je, až se mi při scénách z mlýna a skřehotání žab tají dech, jak je to čisté a krásné… Jsem moc rád, že můj 100. komentář patří právě tomuto klenotu! ()
Musím přehodnotit! Ač přes 50 let (65 a roste to) stará pohádka, pokaždé se na ni rád podívám. Jedna z nejgeniálnějších v naší kotlině... Už mi dochází pochvaly (sakra) tak musím pochválit všechny herce, protože na nich a jejich replikách stojí celý film. Ladovy kulisy pohladí na duši v dnešní době vyhypovaných 3D efektů a grafických fines. A ta nadčasovost, jak Martin Kabát kritizuje Lucifera a čerty, to je krásná alegorie totalitních režimů. Ale to už věděl pan Drda, když psal divadelní hru. Opravdu skvost. ()
Ono je docela jasné, že film takového roku výroby bude v určité míře poplatný době. Martin Kabát je tak hrdinou z lidu, otec školastik docela svině, Káča chce chlapa co umí vzít pořádně za práci atd... Na druhou stranu, pokud se na film díváme pořádně Josef Mach se docela pochlapil a vecpal do něj i spoustu proti-režimních perliček, jejichž vrcholem je pak Kabátův proslov v pekle. Dost ale těhle rozborů a přímo k filmu. Je asi na každém jak mu sednou Ladovy kulisy. Nevadil mi Čaroděj ze země Oz, nevadili mi jiné kulisové pohádky a nevadí mi ani Hrátky s čertem. Na druhou stranu mě však Lada nikdy nijak neoslňoval. A podobně jsem na tom i příběhem a hereckými výkony. Dobrý, ale šlo to ještě lépe. Spokojené tři hvězdy za povedenou klasickou pohádku, ale určitě ne tu nejlepší... Mordyhard, to je polízanice ()
Galerie (17)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (20)
- Jméno loupežníka Sarky Farky (Jaroslav Vojta) pochází z maďarštiny („szarka farka“) a znamená „stračí ocas“. Titul Otec Školastikus (František Smolík) je odvozen od pojmu „scholastika“, označujícího jednu z etap středověké filosofie pojmenovanou podle scholastické metody, kterou se tehdy řešily filosofické spory. (L_O_U_S)
- Když u mlýna přibývají pytle s obilím, které má poustevník za trest odnášet, tak se po posledním pytli úplně vpravo mihne člověk ve světlém oblečení. (MahYa)
- Na roli Luciuse probíhal výběr mezi Josefem Vinklářem a Josefem Pehrem. Domluvili se, že jako bolestné koupí ten, kdo uspěje, druhému láhev francouzského koňaku. Jak je dnes už známo, hluboko do kapsy musel sáhnout Vinklář. (sator)
Reklama