Konec starých časů

Chápu, že košatý strom Vančurovy epiky, a lyriky zároveň - je potřeba pro film trochu ořezat. Nevhodné větve odstranit, aby vynikl - jak říkají zahrádkáři - habitus příslušného taxonu. Pokud se to nezdaří, pak strom nekvete a nerodí, nebo je z něj prostě zmetek. Nejhorší je ale, když se na něj začne něco roubovat: pak třeba z epického romantického rozjímání vznikne česká komedie sedmdesátých nebo osmdesátých let. A to by nebylo správné, protože Vančurovi není nic cizejšího než komedie; Vančura je decentní, uvážlivý a jeho humor je zakotven v českém jazyce a jeho mudrosloví: nezná pobíhání, zakopávání a padání, výskání, pískání a ječení, ani házení věcmi (jako v před-závěrečné scéně, kterou lze nazvat "Hry s nočníkem šálivé"). A tak kmen filmu tvoří pár Vančurových maxim (občas dobově modifikovaných), na jehož přistřižených větvích roste ovoce povadlé estetiky konce osmdesátých let. A výkvět českého herectví? Snad Hanzlík, Abrahám hraje někoho jiného než Vančurova knížete Alexeje; domnívám se, že na přečtení jeho knihy si nenašel čas (není to také jednoduché). Pozn. 1: Jako alternativu doporučuji knihu nebo četbu na pokračování z roku 2012 (čte Ladislav Mrkvička). Pozn. 2: Vančura by si nejspíš vybral jiného režiséra než toho, jehož "Staré časy" jsou již předzvěstí propadáku "Anglického krále". (15.11.2015)

Dej se odehrava na zamku Kratochvil na ktery ma zalusk jeho docasny spravce. Ponevadz je bohaty a ma prostredky snazi se stat plnopravnym majitelem, coz ale neni v 20.let minuleho stoleti nic jednoducheho. Jednim z jeho rozkazu, ktery mu byl porazen jeho radoby prateli, je usporadani velkeho honu jako za dob slechty. Pri navratu z nej ceka doma na chtiveho regenta prekvapeni v podobe bohemskeho a extravagantniho (ne)knizete Alexeje (excelentni vykon Josef Abraham), ktery obraci zavedeny domaci poradek vzhuru nohama a pri svem jednani nenechava kamen na kameni, coz se znelibi rade lidi s typicky ceskymi vlastnostmi. Paradni ukazka ceskeho oscaroveho rezisera (Jiri Menzel), ze klasicke literarni dilo se da prevest do filmove podoby s velkou gracii a vtipnre odlehcenou noblesou. 80% (25.12.2010)

Vrátila jsem se k tomuto snímku po dvaceti letech a dobře jsem udělala, teprve dnes večer jsem jej dokázala ocenit a naplno užít.. Naladěno jsem měla ihned, podmanivá atmosféra 1. republiky mě zcela okouzlila a Josef Abrhám je v roli „knížete“ k zulíbání i na pěst, má ohromné charisma a přesvědčivost.. Po pravdě všichni zúčastnění se mi líbili, Marián Labuda, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, no a Jan Hartl, ten tu skvostně perlí.. U mě filmová spokojenost, jedná se o úsměvnou záležitost, krásně napsanou, výborně zahranou.. (22.05.2022)

Laskavý a vtipný vypravěč, mistrný Menzel za kamerou a skvostný Abrhám před ní - a k němu tucet dalších českých nej nej herců a hereček. Myslím, že se všichni při natáčení výborně bavili, je to znát. Ve filmu jde podle mě spíš o formu než obsah a ta je rozhodně parádní. Byla jsem mile překvapena a krapet se stydím, že mi doteď film unikal. Ten bych fakt měla znát.... (27.02.2012)

Je úplně jedno, jestli pan Menzel použije podklad od Bohumila Hrabala nebo Vladislava Vančury. Jeho způsob filmování je nádherně nostalgicky melancholický a pokaždé v něm dokáže naprosto dokonalým způsobem zahrnout neotřelý vtip, díky kterému si herce tehdejší doby prostě zamilujete. V tomto případě se například jedná o podle mě nejvýznamnější roli pana Abrháma. A všichni ostatní jej v příběhu nonšalantně doplňují. (14.01.2019)