Slavnosti sněženek

Opět výborný Rudolf Hrušinský. To je pro mě jedna z největších ikon českého filmu. Jenže ani on nezachrání tenhle film podle knihy Bohumila Hrabala. Prostě mezi mnou a Bohumilem Hrabalem je jakási neviditelná zeď, přes kterou se pořád nemůžu dostat. Tenhle blok mám evidentně nejen u jeho knížek, ale i u filmů na jeho povídky. Protože tenhle film komentuju už s nějakým opožděním, tak mám v plánu si ho pustit v dohledné době ještě jednou a pořádně se na něj soustředit a možná tohle dílo ještě přehodnotím. Zatím tedy 3 hvězdičky. (18.06.2010)

Hrabalova poetika přetrvá věčně... Velmi pomalý začátek se brzy promění ve sled humorných minipříběhů, které jak praví obsah, mají reálný základ. Některé hlášky zlidověly a dodnes je vidíme a slyšíme všude kolem nás i na sociálních sítích. Spor mezi šípkovou omáčkou a zelím asi nelze nikdy pořádně rozhodnout :-) (27.08.2023)

Pro příznivce Bohumila Hrabala a Jiřího Menzla povinnost a vpravdě kultovní záležitost, pro ostatní příjemná, pohodová komedie se spoustou špičkových českých herců, kteří se v tak silné sestavě často nevidí. Ukázka příkladné spolupráce autora předlohy a režiséra - Menzel s Hrabalem si zkrátka rozuměli. Režijně nelze filmu nic podstatného vytknout, ale tahle část Menzelovy tvorby mě neoslovuje přesně z téhož důvodu, proč ostatní uvádí v nadšení - pro tu svoji selankovitou pohodovost. Mám raději dílka temnější a konfliktnější, které provokují k myšlení a směřují k nějaké katarzi. Celkový dojem 75%. (08.08.2007)

Nedokážu si představit u adaptace Bohumila Hrabala nikoho jiného v režisérském křesle než Jiřího Menzela. Opět dokázal zachytit podstatu knihy, drobnokresbu postav a línou atmosféru venkova. Líbila se mi postava Jaromíra Hanzlíka s jeho" No nekupte to, když je to tak levný". S filmem souvisí řada dnes již legendárních hlášek a postav, už jen díky tomu si zaslouží být řazen ke klenotům české kinematografie. (11.01.2012)

Máte štěstí, že jedu zrovna kolem - až teď mi došel skrytý dvojsmysl, neboť Hanzlík přitom přijel na kole (a podobných krásných a kouzelných skrývaček je ve filmu více). Hrabal jako spisovatel mě moc nebaví, i když povídky, podle nichž vznikly Slavnosti, měly své kouzlo (které ale zřejmě umocňovalo to, že jsem je četl až poté, co jsem viděl film, takže jsem si ho do nich zpětně promítal a o to se mi zdály lepší - prostě ty postavy měly ksicht) a tohle je bezesporu nejlepší filmová adaptace jeho díla (např. Postřižiny považuji za hroznou nudu, Ostře sledované vlaky za průměr a Obsluhoval jsem anglického krále za naprostý úpadek - doufám, že kniha je mnohem lepší) plná nezapomenutelných scén, vtipů, hlášek ("teď jste nám vypustil duši", "brambory dám prasátku a prasátko pak mě") postav, situací a zapamatováníhodných monologů. (17.02.2009)