Hop - a je tu lidoop

Muchna je tragéd a o tom nemíním diskutovat. Tenhle diletant snad v životě nenatočil aspoň trochu dobrý film, takže nechápu, kde získával možnosti dalšího uplatnění. Herci pod jeho vedením, byť mají sebeznámější jméno, vypadají tragicky, což přitom zdaleka není největší problém. Dále režie je zvráceně amatérská a společně s idiotským scénářem tvoří hybrid tj. kravinu nebývalích rozměrů se kterou zcela jistě nestojí za to ztrácet čas. (22.12.2005)

Pepíček Kemrů jako džin z láhve, který musel plnit rozmary náhle zbohatšivších, tak trochu vždy v projevu a s otráveným výrazem na rtech, se mi z tohoto filmu jevil jako nejlepší. A ta jedna hvězda patří tedy po právu jemu. Jinak je to po všech stránkách vyloženě slabý film, navíc od skoro neznámého režiséra, jehož jediným úspěchem byl snad film Matěji proč tě holky nechtějí...Ani jako dítě jsem tomu nikdy nemohl přijít na chuť. Filmový tvůrci v druhé polovině sedmdesátých let tedy v době normalizace, ne že by byli vyloženě špatní ale, jako by už vyčerpali všechny ty skvělé tvůrčí nápady v podobě zdařilých i nových scénářů, zejména ze šedesátých let tedy v době tvůrčího a uměleckého vrcholu...A poté-názorný příklad jakoby se točili tyto, a nebo podobné slátaniny které nic nikomu nepřinesli..Tehdy možná něco nového ale dnes na...a jen s lakonickým úsměvem na rtech. (10.02.2007)

Hop - a je tu lidoop si může podat ruce s takovými normalizačními emblémy jako Kdo hledá zlaté dno, Hvězda padá vzhůru nebo Můj brácha má prima bráchu. Námět je sice čistý Macourek a v obsazení najdeme každého, kdo v té době neměl zákaz, společně s partou konzervatoristů... ale zoufalost a křeč nezachraňují ani českokrumlovské exteriéry. Ona i ta mladá láska si musí mezi sebou vyměňovat dialogy o tom, jak to ten feudál tehdy dělal špatně a my už dnes víme vše. Jediné, co má nějakou (alespoň historickou) hodnotu, je Miloslav Šimek v malé roli učitele. Šimek vytrvale hrané filmy odmítal, v letech 1962 - 1987 svolil jen k pěti problematickým titulům, nicméně tady se navzdory všemu podařilo vytvořit na malé ploše to, o čem tak často hovořil, když ve svých divadelních scénkách nebo v povídkách vzpomínal na své původní povolání. (30.08.2021)

V dávných dobách to na mne působilo. Džin z láhve, šimpanzi, spousta kouzel a záměn... Po čase jsem se na to opět koukl a jsem nucen konstatovat, že je to již vyčpělé. Dnes mne spíše zaujaly pohledy na na můj milovaný Krumlov, tehdy ještě oprýskaný a opršelý. Kemr jako džin však byl kouzelný :-) . Dávám dvě lahve od mirindy. * * (24.03.2014)

Tak já si určitě nemyslím, že by to byla tak špatná komedie. Samozřejmě to ani není na plácání do kolen. Ale co pravou je, tak podle mě mohlo určitě vzniknout pokračování. Tohle je totiž docela promarněný potenciál. Těch fantasy komedií máme v archivu celou řadu, ale džin je určitě jeden z nejzajímavějších motivů. Škoda, že neprošel úspěšněji. Celkově by film mohl být brán také jako pohádka pro dospělé. Nejen, že dobro zvítězilo, ale hlavně zde najdeme mnoho poučení. Nezatracoval bych ani herecké výkony vzhledem k obsazení a hlavně hudbu. Slavná melodie od Schelingera není jedinou. Ještě zazní docela pěkná píseň od Hany Zagorové. Jak už jsem psal výše, potenciál obsazení džina do moderního světa je rozhodně zajímavý a byl bohužel promarněn. Jsou zde ale i vtipné momenty. Třeba, když se J. Vinklář snaží povytáhnout syna místního politika. Mě z toho ale komedie vychází jako prostě jen čistě průměrná. (25.04.2020)