Rychlé šípy

Nezapomenutelné, legendární a geniální Rychlé Šípy. K jejich komiksům a knížkám mě ještě jako mladé dítko přivedl můj starší bráška. A já mu za to velmi děkuji a nikdy mu to nezapomenu. Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Mirek, Jarka, Jindra, Červenáček a Rychlonožka. Bratrstvo Kočičí pracky v sestavě Dlouhého Bidla, Štětináče a Bohouška:) Jan Tleskač a jeho létající kolo. Podivný Em a záhadný Širokko. Tajemná Stínadla a Vontové. Žluté špendlíky, Žlutý květ a Kostel Sv. Jakuba. A především také ten hlavní, malý a legendární předmět. Ježek v kleci. Jako fanynka Rychlých šípů jsem velmi potěšena, že vznikl takto podařený a notnou dávkou atmosféry a skvělé hudby obdařený seriál, který se tomuto jejich nejdobrodružnějšímu pátrání věnuje. A obrovské množství klasických hlášek, pojmů, postav, spojitostí či významů jsou pro fanouška danou povinností:) Svět by tak strašně moc potřeboval hochy, jako jsou Rychlé Šípy. Jenže by nejspíš stejně v dnešní zkažené době nevydrželi. A i se svými zásadami a vlastnostmi, jako čestnost, boj proti bezpráví a pomoc slabším by v takové převaze zla, špatností a bezohlednosti neměli nejmenší šanci... "Ježek v kleci je můj, jenom já mám na něj právo!", "Jeden z nás zůstane doma." - "A kdo to bude?" - "Ty, Červenáčku." - "Já, proč zrovna já?" - "Protože ty jsi tam byl VČERA!" :) (22.07.2011)

Prvně je třeba říci, že všechna dobrodružství kolem Ježka v kleci si v mé hlavě vyryla několikeré nesmazatelné paměťové stopy. Foglarovkami jsem jako kluk žil a zejména Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta jsem přečetl nesčetněkrát a vždy jsem si vše živě představoval. Musím přiznat, že jako malému mi seriál naháněl občas nefalšovaný strach. Samozřejmě mluvím o Širokkovi, který svým antré každý díl seriálu otvíral. Ta jeho bezforemná bílá šraboška s výřezy pro oči byla prostě hrůzu nahánějící. Ale i všechno další bylo jaksi tajemné a záhadné. Hlas Radoslava Brzobohatého, tajuplná čtvrt Stínadla a její nespočetné uličky, zákoutí, plácky, dvory a pavlače. Obdivoval jsem Rychlé šípy a chodil na odpolední toulky za město se švihadlem obtočeným kolem pasu. Nejvíc jsem jim ale záviděl to, že můžou prozkoumávat tak nepřístupnou část města, jakou Stínadla byla. Že přišli na kloub něčemu, o čem ani místní vontové neměli potuchy, že byli nebojácní, ale zároveň čestní. A že se dokázali postavit Širokkovi, co má ruce jako svěráky... (30.07.2011)

Jako, ne že bych Foglarovky zase tak "žral", ale tohle je prostě klasika. O příběhu nemá cenu psát, zná ho snad každý (až na Stridera, že? ;-)). Film má atmosféru a také něco (neumím to přesně pojmenovat, snad napětí, poutavost), čím mě opravdu zaujal a neomrzel. K hercům nemám výhrady (a člověk přivře oči i nad těmi trochu staršími "kluky"). (21.05.2008)

Jsem přesvědčený, že tato verze tohoto kultovního filmu je verzí nejlépe zpracovanou a to po všech možných stránkách. Od hereckého obsazení až po tajemnou atmosféru u které jsem se jako malý opravdu dost bál. Precizně natočené dílo, které je opravdu dotažené do konce a z kterého , když na něj koukám cítím určité tajemno, které Foglar ve své knize tak perfektně vylíčil. Když jsem četl Foglarovu klasiku vždy jsem se octl v úplně jiném světě a pokaždé na mě dýchla určitá temná atmosféra, kterou tak brilantně dovedl režisér tohoto snímky převést na plátno a patří mu za to obrovský dík, neboť jde opravdu o vyjímečný kousek! (28.11.2004)

Rok 2018 jsem si užil v duchu hesla „návrat do dospívání“ – přečetl / viděl jsem Harryho Pottera, Stranger Things, tématem Letní filmové školy byly horory pro dospívající (Stůj při mně, Dům plný strachu, Záhrobní komando)... A do této linie mi skvěle zapadla i moje dětská láska, Záhada hlavolamu. Kdo z nás, městských kluků, si nehrál na Rychlé šípy, nelezl do opuštěných baráků a nezaložil nějakou chlapeckou partu? Křivolaké pražské uličky, záhadný hlavolam, Širokova škraboška... Stačí ta slova vyslovit a příjemně mě zamrazí. Rozhodl jsem se tedy osvěžit si paměť a seriál jsem si po mnoha letech pustil. Otázka je, jestli to bylo správné rozhodnutí. Bohužel jsem totiž zjistil, že není tak dobrý, jak si ho pamatujeme. Herecké výkony skoro všech kluků toporné, chlapci navíc nejsou vždy vybráni v souladu s předlohou (vyčouhlý Mirek Dušín), hihňají se i v dramatických situacích... To by se ovšem dalo přejít, protože to má jisté „novovlnné“ neherecké kouzlo. Horší je, že tvůrci jako by nevěděli, jak vytvořit seriálové napětí. Tzv. cliffhanger tu neexistuje, příběh většinou prostě najednou skončí, protože uplynulo 20 minut, a to i v těch nejméně napínavých situacích, jako když si třeba Šípy jen čtou kroniku. Nakládání s filmovým časem je tak nějak podivné - první tři minuty se shrnují minulé díly, poslední tři minuty jsou titulky a zbývá tedy zhruba čtvrthodina, v níž často chlapci prostě jen jdou nějakou temnou chodbou. Dobrým příkladem je díl pátý. Na začátku sice od zvoníka poprvé slyšíme jméno Jan Tleskač, ale po zbytek dílu už jen sledujeme kluky, jak lezou kanálem a šokující pointou je, že otevřou dveře… Díl šestý pak pokračuje tím, že otevřeli dveře, zjistili, že jsou v kapli a zase asi osm minut s baterkami chodí po temné kapli… Když se to vezme kolem a kolem, příběh není zas tak zábavný, jak by se zdálo: Šípy najdou nějakou kroniku, kde je napsáno, že mají jít za zvoníkem a do Přístavní, tak jdou za zvoníkem a pak do Přístavní, tam najdou deník, z nějž se dozví, že mají jít zase jinam… Skutečně dramatických okamžiků (Široko, Červenáčkova „zrada“) je vlastně v seriálu dost málo. Stopáž je trochu přepálená. Podle zajímavostí na zdejším webu ostatně seriál měl mít pouze sedm dílů, ale protože vybudovat v ateliéru celá Stínadla stálo hodně peněz, dostali filmaři za úkol, natáhnout ho na dílů devět. Na výsledku to je bohužel trochu znát. Přes to všechno se ovšem nedá hlasovat průměrně – jak jsem napsal výše, toto dílo je pro mnoho kluků několika generací srdcová záležitost. Ve spojení dospívání a mystéria; v tom, že se nebojí dětem předkládat témata jako zrada, strach a smrt, je pravým předchůdcem všech těch Potterů a dalších záležitostí, co jsem jmenoval výše. (03.03.2019)