Bony a klid

Atmosféra filmu verne vystihuje 80.roky plné zazobaných cigánskych podvodníkov, kšefty s valutovými cudzincami, disko trávenie voľného času, videorekordérovú kultúru a radosť z nového panelákového bytu získaného kadejakým pokútnym podplatením vhodného úradníka. Vexláci pred každým Tuzexom a hlavne spriaznenosť súdov a zločincov (to sa nezmenilo). Skvelé je tiež zvládnutie zobrazenia zúfalej osamelosti vo veľkomeste. Je pravdou, že niektoré fórky, prezentované zmrdliackou postavou Romana Skamene už dobovo zastarali, no pamätám si, ako väčšina z nich v čase vzniku filmu doslova zľudovela. Poznámka: Zaujímavé je ako sa koncom 80. rokov v menších mestách transformovali vexláci. Namiesto dobre nahodených a voňavkou Fahrenheit vykúpaných mládencov so zrkadlovkami na frajersky dôležitých xichtoch (ako som si ich pamätal napr. z Bratislavy) ich pred piešťanskými Tuzexami nahradili babičky pôsobiace akoby práve odišli zo skúšky folklórneho speváckeho súboru. Šatky na hlavách, krojované sukne a stíšená otázka: "Nechcete bony?" pôsobili absurdne a parodicky. Neskôr som sa dozvedel, že väčšina z nich mala príbuzných v zahraničí. Tí im posielali často domov peniaze oficiálnou cestou, no babičky dostali nie cudziu menu, ale na základe povinnej výmeny valút bony, ktoré platili len na území ČSSR a mohlo sa nimi platiť v špecializovaných predajniach západného tovaru (boli potravinové Tuzexy, odevné a zmiešané, predávali sa v nich aj automobily). Keďže na bežný chod domácnosti dôchodkyne bony veľmi nepotrebovali (tuzexový tovar bol považovaný za luxusný a drahý) skôr československé koruny, tak nasadili kroje a statočne sa činili. Poznámka č.2: Na podobnú tému a v podobnom čase ako Bony a klid vznikla pesnička "Strýko Johnny" skupiny Slniečko, humorne reflektujúca kultúru bonov. (12.05.2013)

Klady filmu - gradující atmosféra, která s postupem stopáže jen hořkla, sednoucí herci (vyjma Romana Skamene, který mě prudil svým "Klídek" už od začátku) a poutavý děj. Zápory - repetitivní, dorudavytáčející hudba, Roman Skamene. K tomuhle snímku se těžko staví jasný názor. Dobu jsem nezažil, mám to jen z vyprávění. Ale z toho, co vím, mi přijde že to Olmer dokázal vystihnout v dost pravděpodobném světle. Bůh ví, kolik takových Holců, co chtěli rychlý prachy bylo. Hodně hořká záležitost. (06.02.2022)

Bezesporu se jedná o téma velmi vyčpělé, ale je důležité brát v potaz v jaké době byl film natočen a tehdy to bylo zlomové dílo natočené velmi sugestivní a odvážnou formou s bezkonkurenčními hereckými výkony. Režisér Vít Olmer byl tehdy ve velké formě a snad jen tu Veroniku Jeníkovou si mohl odpustit. Jinak nemám výhrady. 90% (03.04.2009)

Tohle je vážně film? Tipoval bych to spíš na podprůměrný devadesátiminutový videoklip, dělající (medvědí) službu Frankie Goes To Hollywood. Horší hudební dramaturgii (pouštět jeden song pořád dokola po celou stopáž!) si snad ani nejde představit. Ale chápu, že ve své době to muselo zdejším lidem připadat asi dost cool. 40 - 50 % (28.12.2014)

V roce 1988 nebyli veksláci v centru mého zájmu. Proto i film byl spíše okrajovou záležitostí. Jsem ráda, že jsem ho mohla vidět až s delším odstupem, jen díky tomu vyniknou jeho kvality. Jde o dobře vystavěné drama (dokonce i v případu, že vím, jak to dopadlo), krásně zachycená dobová atmosféra, správné rozdělaní rolí, osobní konflikt i správně načasované rozuzlení. Našlapaná muzika Ondřeje Soukupa. Spolu s filmem Strašidlo Cantervillské Olmerův počin. (21.03.2015)