Režie:
Sam PeckinpahScénář:
Walter HillKamera:
Lucien BallardHudba:
Quincy JonesHrají:
Steve McQueen, Ali MacGraw, Ben Johnson, Sally Struthers, Al Lettieri, Slim Pickens, Richard Bright, Jack Dodson, Dub Taylor, Bo Hopkins, Roy Jenson (více)Obsahy(1)
Steve McQueen vede soukromou válku proti zkorumpovaným policistům... Doc McCoy prožívá v nudě a ve vzpomínkách na svou krásnou ženu Carol čtyři roky v texaské věznici za ozbrojené přepadení. Při návštěvě požádá manželku, aby šla za byznysmenem Benyonem a řekla mu, že dostane-li ho ven, je ochoten pro něj pracovat. McCoyovi je trest zkrácen. Po propuštění ale musí službu vlivnému a bezcharakternímu byznysmenovi oplatit. Protože se skrýt finanční machinace svého bratra, přikáže McCoyovi, aby vykradl jeho banku. Při akci McCoyovi pomáhá nejen jeho manželka, ale i dva Benyonovi muži banku. Ukáže se však, že je Benyon podvedl, a proto nenachází jiné řešení, než prchat s manželkou a s penězi před gangstery... Kriminální thriller se Stevem McQueenem a Ali MacGrawovou (známou především z Love Story z roku 1970, kde si zahrála po boku Ryana O´Neala) v hlavních rolích patří k nejlepším filmům klasika akčních žánrů Sama Peckinpaha a na přesvědčivosti mu neubral ani čas. Vedle brilantní režie na tom mají lví podíl herecké výkony obou protagonistů. Ali MacGrawová se nedlouho po natáčení tohoto filmu za McQueena provdala. (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (215)
Na tie roky 70. je to pekne odvážna a drsná jazda a milovníkov tejto dekády môže zaujať na maximum. Nevedno či je to tým, že som najprv videl remake 1994, ale mne sa skôr pozdáva kábat rokov 90. a jej atmosféra. Príbeh bol viac prepracovanejší vo vedľajších líniách, kdežto tu pôsobí skratkovito ( viď trojica Rudy, Harold, Fran ). Výpovedná hodnota zaradenia snímku v histórii filmu, je ale neodmysliteľná. ()
Přestože je z filmu velmi cítit scénárista Walter Hill, objevují se tu typická Peckinpahova témata (zvláštní vztah dětí ke smrti...) a velice zvláštní je, jak je film rozdělen na dvě části: první, velmi krátkou, ve které McCoy/McQueen není "ve své kůži", v níž se prolínají nekorespondující časové roviny, zvuk a obraz se navzájem komentují, co vypadá jako flashback se vzápětí ukazuje jako flashforward apod. Vzápětí je hrdina na svobodě, vše usedá do zaběhnutých žánrových kolejí a šlape jako hodinky. Ale je tomu skutečně tak? ()
Po Divoké bandě pravděpodobně druhý nejlepší Peckinpah. Svým způsobem je tohle na poměry toho co předváděl známý režisérský ožrala v minulosti velmi normální snímek. Steve McQueen zde střílí stejně často jako v našich milovaných 80tkách Sly/Arnold. Je pravděpodobné, že mimo westerny byl tohle nejakčnější snímek své doby. 80% ()
Teda proč je tohle v červených číslech... Děvka a lupič a vrah zdrhají před dalším vrahem a lupičem a pak ještě před bandou trapných mafiánů a policií ve filmu, ve kterém nějaký idiot přišel na to, jak dělat zpomalovačky, ale nepřišel na to, kde je dělat smysluplně, takže je dělá všude. A stříhal to zjevně taky nějaký samouk. No prostě trapas. Před čtyřiceti lety možná akční klasika, dneska trapas. A hřebíček do hlavičky tomu zasadil český dabing. Hvězdička za to, že to šlo posouvat. ()
Toto čo zas Peckinpah nastváral za testosterónový masaker?! Myslím si, že celkom míľnik v žánrovej tvorbe, kde pridaním intenzívneho rukopisu a citu pre postavy, vzniklo niečo viac než len tradičná heist gangsterka. Efektné sú tu totiž aj scény, ktoré zdanlivo postrádajú akciu, či z pohľadu ignorantských divákov dokonca zmysel. Erotické dusno je cítiť hádam vždy, keď sa na obrazovke objavia zástupkyne ženského pohlavia, napriek tomu, že si režisér (výnimočne?) odpustil pohľad na ich obnažené bradavky. Ďalšia význačná črta filmu je morálna nejednoznačnosť postáv. Toto všetko už teraz poznáme, ale vtedy to ešte nebolo samozrejmosťou. Preto sa domnievam, že vďaka takýmto dielam stúplo sebavedomie aj neskorším talentovaným tvorcom so zmyslom pre originalitu. A mohli si tak rôzni tarantinoidní nadšenci dovoliť dať svojim snom zelenú, a nám robiť obrovskú radosť. Tu by som to nadšenie však stopol a povzdychol si nad tým, že potenciál filmu bol predsa len trochu nevyužitý. Ináč by z toho bol obrovský kult. ()
Galerie (91)
Zajímavosti (25)
- Na jeho jméno je i ve filmu narážka, když jedna z rádiových stanic nese název WHIL. (DaViD´82)
- Sam Peckinpah pôvodne chcel, aby si postavu Rudyho Butlera zahral Jack Palance, no plat, ktorý žiadal, bol príliš vysoký. (Arsenal83)
- Úvodní scény z texaské věznice byly natáčeny mezi skutečnými trestanci za plného provozu. Rovněž posudková komise projednávající podmínečné propuštění postavy Doca byla složena ze skutečných členů. (DaViD´82)
Reklama