Nebeští jezdci

Nemám rád filmy, kde se vypráví o letcích jako o novodobých rytířích oblohy. Tady to tak prezentováno není, posádka je vylíčená , jako skupina lidí, kde sice každý mluví jiným jazykem, ale všichni si rozumí, protože jsou ve válce a atmosféra je přátelská. Na začátku se ocitneme ve válce a naši hrdinové ji přežijí = život jde dál a nekouká se na následky, protože se jede na zábavu a člověk může být alespoň na pár hodin opilý, zamilovaný prostě nemusí myslet na smrt. Piloti jsou jenom lidé a mají normální potřeby - proto průjem chodí v obzvlášť nečekaných okamžicích :-) Jakmile je ale Študent zraněn, vidí život v prostředí nemocnice plné zraněných, kryplů a nálada je na bodu mrazu, mladické nadšení z války je pryč a smrt je tak blízko. Mluva se tu neřeší a Prcek ukazuje, že národ v té době také mluvil ,jak mu zobák a narost. Prcek hraný Jiří Hrzánem je postavička, která potěší českou duší v cizím státě, je taková čecháčsko-lidská ( všichni mi můžete políbit prdel :-) a zásadně mluví na všechny česky, protože jazyk se nikdy nenaučí :-). Pohled na válku střízlivýma očima ale i lidským pohledem. (12.11.2009)

O existenci tohoto filmu jsem dlouhá léta neměla ani tušení, což byla škoda. Jsem ráda, že jsem Nebeské jezdce mohla zhlédnout, určitě je to jeden z nejlepších českých válečných filmů, ne-li úplně ten nejlepší. Působí hodně světácky, jako by ani nebyl z naší produkce. Je syrový, realistický, na nic si nehraje a poukazuje na krutost války i zničené životy všech, kteří museli bojovat. Možná to není film tak atraktivní jako modernější Tmavomodrý svět, je přece jenom civilnější, odtažitější a chybí mu milostná linka, která by hrála větší roli (tohle je totiž vždy lákadlo pro diváka, zvláště divačky), ale je potřeba jej ocenit. (10.07.2013)

Další z vrcholů filmové vlny šedesátých let si všímá zapovězeného tématu - západní armády a její nejvýraznější jednotky - letců. Ve své době šlo o průlomový čin a o prolomení mnohaletého tabu. Skutečnost, že šlo i o jiná hrdinství než o ta ze Svobodovy plakátové knihy Z BUZULUKU DO PRAHY, byla tehdy pro společnost objevná. Další konstatovaný rys - věcnost a střízlivost líčení bojového i specifického civilního života našich letců během druhé světové války - zapůsobila jako další novum knihy. Po poúnorové záplavě patetických propagandistických děl sovětského střihu se objevilo dílo, jdoucí téměř programově opačným směrem ze zcela odlišných východisek. Tehdy to znamenalo mnoho. Prakticky vše. Pokud bychom měli hledat pro JEZDCE v naší kinematografii ústrojná srovnání, platí, že je rozhodně jen obtížně lze srovnávat se svěrákovským TMAVOMDRÝM SVĚTEM. Mnohem víc společných rysů najdeme např. s filmy jako SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, rovněž usilujícími záměrně o odpatetizovaný pohled a spravedlivé vyrovnání s nesnadnou érou německé nacistické okupace. Tváře Pražského jara byly různorodě rozmanité. Rozhodně ne vnitrokomunistické. Převážně občanské. A otevíraly dveře a okna. Do všech stran. Aby tu znovu proudil volný a čerstvý vzduch. Volný a čerstvý "frišný" vzduch vane jak z díla tehdy 45letého Richarda Husmanna (občanského jméno scénáristy Filipa Jánského), tak z odkazu, který po sobě zanechali nejen tito naši národní hrdinové. (23.09.2007)

Či si pozriete tento film alebo novší Tmavomodrý svet, tak to je podľa mňa jedno, aj keď novší mi prišiel emočnejší. Tu mi nesedela hudba k mnohým scénkam, navyše postavy a príbeh nie sú silné stránky tohto filmu. Reálne vyznenie však hovoria zas pre tento film, čiže kto čo už bude chcieť, to si vyberie. Veľmi tu zažiarila Jana Nováková, je to veľmi smutné, že československý film prišiel o takú osobu v tak mladom veku, navyše tak krásnu, škoda. Trocha som prekvapený, že nešlo o prevažne britský film, no to asi kvôli takzvanej Pražskej jari, ktorá dovolila aj vzniku takto zaujímavého diela, každopádne ho zas netreba preceňovať, ani akcie tu zas veľa nebolo, čo by človek trocha očakával od vojnového filmu, každopádne nebolo to zlé. (17.02.2014)

S filmom nemám najmenší problém, iba s hodnotením a komentárom. Nemám záujem ísť v tomto prípade proti všetkým, pretože každý človek má právo na svoje predstavy a ideály a je veľmi citlivý na ich spochybnenie. Takže hodnotenie nechávam na neutrálnych troch hviezdičkách a vyhnem sa nielen porovnávaniu s Tmavomodrým svetom, ale aj s ostatnými vojnovými filmami. Nie je vhodné byť v niektorých prípadoch konfliktný. (09.10.2020)