• kleopatra
    *****

    Landovský hraje dělníka, který krade v práci jak straka, aby si měl z čeho postavit dům, a kterému šéf, krmený doma buřtgulášem a poezií, přebere ženskou. Chatu, kam spolu odjedou, sleduje Landovský periskopem z roury od kamen a připravuje pomstu, například atentát "dřevěná stolička ve vaně s kyselinou sírovou ubývá - když se na ni stoupne" nebo "namydlené schody" atd. Je to opravdu velmi vtipné a spousta věcí, které jako vtip ani nebyly zamýšleny, stačila do vtipu léty uzrát. Zoufalá doba, jen si řikám, jestli nám za pár let bude připadat ta dnešní a filmy o ní taky tak, ehm, srandovní.(26.7.2005)

  • NinadeL
    **

    Do revoluce mohla témata vyčtená z Párala přinášet cosi nového, ale po tom, co byl jako autor zdiskreditován Playgirls a Milenci & Vrahy, nelze k němu mít důvěru. Touto optikou bych bývala byla čekala eventuálně příjemné překvapení. Nicméně, radost je pohledět jen na výkon Kolářové. A čistě pro zajímavost je dobré zaznamenat trojici cameí Menzela, Neckáře a Bohdalové. Tento fenomén se jinak v českém filmu příliš nepěstoval.(31.3.2011)

  • Enšpígl
    ****

    Nóóó, vidět prdelku a část ňadra Danušky Kolářové, tomu já říkám zážitek. Vidět život v socialismu tomu zase říkám kouknout do tváře pekla. Soukromá vichřice přivála trefnou satiru i zábavné scény s vtipnými dialogy.(13.1.2008)

  • nascendi
    ****

    Keď Vladimír Páral opisuje osudy ľudí, čitateľ má pocit, že číta technologický postup na nejakú syntézu v chemickej továrni. Opísaný stereotyp života v socializme sa dosť ťažko prevádza na filmové plátno. Každá nevierohodnosť, falošnosť a predstieranie vyniknú, ako pod mikroskopom. Zo sfilmovaných Páralov je Mladý muž a bílá velryba lepšie hodnotený, ako Soukromá vichřice. U mňa je to naopak. Na filme oceňujem výborné herecké obsadenie a očakávane dobré herecké výkony, kamerou zobrazovanú širokú paletu odtieňov socialistickej šede a navodenie smutnovtipnej atmosféry mesta a jeho obyvateľov v područí ťažkej chémie.(30.5.2011)

  • Radek99
    *****

    Vynikající adaptace románu Vladimíra Párala. Tradiční Páralův manželský a milenecký vzorec, tradiční místo bohapusté severočeské chemičky, maloměšťácké hodnoty i způsob života, zkoumání života i jeho banality a především analýza vztahů - to postižení partnerského stereotypu je asi nejcennější devizou Soukromé vichřice. Bočan toho dociluje opakováním sekvencí určitých scén a stejně jako Páral v literární předloze pomocí jazyka - cyklickým opakováním určitých slov a vět. Film i kniha najednu stranou slouží jako hodně nepříjemná sonda do šedi a marasmu komunistického Československa uprostřed bezčasí 60. let, na druhou stranu má ale svůj silný nadčasový rozměr právě postižením stereotypu manželského i partnerského života a exponováním jednotlivých lidských typů (muž v manažerské pozici v krizi středního věku, postava Bohunky, kterou bychom dnes mohli označit módním termínem ,,zlatokopka" atd.). Osobně se rád dívám na staré české filmy mimo jiné i kvůli tomu, že je v nich zachycena realita dané doby, to jak vypadala města, vesnice, lidé, vozový park, infrastruktura a to mi právě černobílý film Hynka Bočana splňuje bezezbytku - navíc fakt, že jde vlastně o reflexi právě se rodícího konzumní společnosti, jejíž zárodky můžeme v chování postav pozorovat, takový prematerialismus před svou zlatou érou v normalizačních 70. letech. PS: Živelnost i zemitost herectví Pavla Landovského je opravdu fascinující...(3.1.2013)

  • - Natáčení probíhalo v Ústí nad Labem a v Petrovicích u Humpolce. (dyfur)

  • - Sami sebe si v cameo rolích zahráli Václav Neckář, Jiří Menzel a Jiřina Bohdalová. (Kulmon)

  • - Ve vaně plné kyseliny se postupně rozpouští ručník, kladívko a kost, jenže je vidět, že je vana zašpuntovana gumovým spuntem, ten by se ale rozpustil jako první. (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace