Napoleon

Mnohokrát lepšie než paškvil Ridleyho Scotta, hoci môžu byť spory o úplnej historickej presnosti, o tom, že sa značná časť materiálu venuje ľúbostnému životu, že je Napoleon vykreslený buď príliš dobre, alebo príliš zle (záleží od uhlu pohľadu hodnotiteľa). Avšak Clavier si s vážnou rolou poradil mimoriadne dobre, no a zvyšok treba nechať na historikov, seriál ale pokrýva dejinný vývoj dvoch desaťročí dobre a zrozumiteľne, hoci nie sú ukázané tie veľké pozitíva, ktoré svojou vládou zanechal a to v kultúrnej či právnej oblasti, z ktorých čerpáme dodnes. Nech už je postoj k francúzskemu cisárovi akýkoľvek, nikdy nechýba husia koža pri jeho návrate z Elby, víťazstvo bez jediného výstrelu, ktoré je jedinečným v celosvetových dejinách a nevyrovná sa mu ani žiadny útek z väzenia, ktorý nám ponúkli filmoví tvorcovia. A stojí tiež za zamyslenie, že ak by sa podobná situácia opakovala s akýmkoľvek politikom aj dnes, koľko pušiek by ostalo nemých? V súvislosti s touto udalosťou spred viac než 200 rokov sa dá ešte poukázať aj na to, že už vtedy a asi kompletne v dejinách, "novinári" písali tak, ako vietor fúkal.  Titulky parížskeho denníka Le Moniteur Universel zneli nasledovne: 9. marec 1815: „Ľudožrút unikol zo svojho brlohu.“ 10. marec: „Korzická obluda pristála pri pobreží Golfe-Juan“ 11. marec: „Tiger je v meste Gap. Jednotky sú už na ceste, aby zastavili jeho postup. Svoje nešťastné dobrodružstvo zavŕši ako utečenec v horách. 12. marec: „Netvor sa dostal do Grenoble.“ 13. marec: „Tyran je už v Lyone. Strach a hrôza zachvátili ľudí.“ 14. marec: „Uzurpátor smeruje k mestu Dijon, ale statoční a lojálni Burgunďania ho masovo obkľúčili zo všetkých strán.“ 18. marca: „Bonaparte je vzdialený niekoľko dní pochodu od Paríža, mal to šťastie, že unikol prenasledovateľom.“ 19. marec: „Bonaparte sa náhlivo blíži, ale jeho vstup do Paríža je nemožný“ 20. marec: „Napoleon bude zajtra pri našich bránach.“ 21. marec: „Cisár Napoleon je v Paríži.“ 22. marec: „Jeho Veličenstvo oslávilo svoj príchod do Paríža. Všeobecná radosť je neopísateľná.“ (20.03.2024)

Tak tohle je pořádný omyl. Často se u amerických "historických" filmů říká, že takové chyby by evropané udělat nemohli, leč tento seriál je důkazem, že blbost je internacionální. Nemá smysl vypočítávat jednotlivé nepřesnosti a zkreslení (i když posunutí Waterloo o dva měsíce dopředu, ehm ehm), zájemci se mohou podrobně dočíst zde a zde (anebo nastudovat knížky Jiřího Kovaříka). Ani scénáristicky a dramaticky se nejedná o veledílo, naopak úroveň se pohybuje někde v hlubinách jihoamerických telenovel. Řada důležitých postav chybí, naopak některé nevýzmanné jsou prakticky všudypřítomné. Stejné je to s historickými událostmi. Mnoho významných bitev, politických setkání a podobně je buď jen letmo zmíněno nebo vůbec chybí (asi aby to moc nestálo), bitvy jsou pak ztvárněny několika statisty bojujícími o jakýsi palouček (asi aby to moc nestálo - ovšem nechápu, kam se podělo těch 80 milionů euro z rozpočtu). Při hodnocení vojenských událostí a strategických otázek vůbec tu dostává více prostoru Josefína, popř. Marie Walewská, než všichni maršálové včetně Napoleona dohromady. Rozhodnutí v poli jsou redukována na pár konstatování a rozkazů, přičemž je kladen důraz na zcela jiné velitele (všude je Ney, Murat či Caulaincourt, jiní, jako Davout či Oudinot naprosto chybí). Od filmového propadliště zachraňuje jen kamera, která chytrými záběry alespoň částečně dává v bitvách zapomenout na ubohost výpravy, v interiérech pak různými podhledy dává postavám pocit mohutnosti. Tedy volám vraťte nám Bondarčuka a tenhle europaskvil si strčte do prádelníku. (12.10.2005)

Čtyřdílná televizní série s celovečerní stopáží částečně natáčená v Praze. Atentát na Napoleona ztvárněný na Kampě pod Karlovým mostem je kouzelný. V hlavní roli zde vynikl francouzský převážně komediální herec Christian Clavier. Historická fakta ponechme stranou. Jde o dílo pouze okrajově poukazující na životní etapu vlády a bitev až do jisté chvíle neporazitelného zásadního člověka. Televíznost celého projektu je zřejmá a zásadní. Bitevní scény jsou vyobrazeny jak to jen šlo a na televizní rozpočet nedopadli zase až tak zle. Důraz byl i na velký kompars, i když jsem si místy všiml výpomoci tzv. klonování obrazu. Není to tedy přímí životopisný počin, jak by se mohlo zdát. Přesto je koukatelný a ničím neurážející. (18.01.2015)

Vcelku zdařilá série, povedená zejména v pasážích věnovaných zákulisním politickým pletichám a osobnímu životu. Bojové scény dopadly o poznání hůře - exteriéry jsou si podobné jako vejce vejci ať už se jedná o Slavkov, Borodino nebo Waterloo, ještě že je ozvláštní tu a tam nějaká ta řeka nebo sněžení. Je třeba pochválit Ch. Claviera za hodně dobré ztvárnění titulní role. Celkově lepší průměr. (30.07.2007)

Ta úporná snaha natočit největší národní spektákl všech Francouzů je v tomto snímku opravdu dobře patrná. Bohužel to ale vypadá směšně, zaprdle, lacině a provinčně, protože evropská kinematografie prostě nedokáže natočit historický velkofilm tak velkolepě a úchvatně, jak to dokáží Američani. K tomu přispívají i komické exteriérové scény (nerealistická bitva u Slavkova) či patetické hlášky herců. S herci jsem měl trochu problém, protože Clavier je především komediální herec a každou chvíli jsem čekal, kdy se začne pitvořit a dělat tajtrdlíka, má na to holt ksicht. Depardieu mě zase zaujal tím, že v roce 2002 ještě vypadal celkem šik, kdežto deset let poté už z něj bylo otylé, alkoholické, rusofilní prase. Navíc jsem film viděl v českém dabingu, který je tradičně otřesný a odfláklý, a přestože vím, že to není chyba filmu, dost mi to celý zážitek pokazilo. (15.09.2015)