Režie:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (více)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (508)
Tohle je přesně pohádka podle mého gusta. Není mojí vinou, že značnou část pohádek posílám na odpadiště. Proti tomu žánru absolutně nic nemám, ba dokonce jej na Vánoce vyhledávám. Je vinou tvůrcí, že točí takové píčoviny. Na této pohádce je podepsáno tolik mých miláčků, že jsem si ani nedovedl představit, že by to mělo dopadnout nějak zle. Na druhou stranu jsem ani nedoufal v nějaké zázraky. A ony se přeci jen dostavily. Nevybavuji si pohádku, u které bych se těšil na každou další písničku, jako odvážně oblečená slečna na znásilnění partou cigánů. Jarda Uhlíř je neskutečný borec. Má na svém kontě hromadu písniček s nádherným textem a návykovou melodií. V této pohádce jsem slyšel jedinou kreténskou skladu, když Zedníček představoval svoji rodinu. Zbytek songů neměl chybu. Děj je pohádkový, není tedy nic extra. Princezně chybí sex a tak je nešťastná. Naštěstí sex postrádá i Lotrando, takže je od prvopočátku jasné, že se do ní připojí. Jináč Barbora Seidlová bývala ve svých mladých letech celkem kočka. Prsa jí sice moc nevyrostla, ale tím připraví Lotranda maximálně o jednu až 2 pozice. Kolem hlavní dvojice se sešla celá řada skvělých herců, která se starala o zábavu. Nade všemi vynikali, jak rolí tak výkonem Arnošt Goldflam a Táborák. Byli naprosto úžasní a po delší odmlce mi rozpohybovali bránici. Moc pánům děkuji. Vzhledem k tomu, že dobrých pohádek se mi dostane v nižší míře než šafránu, tak musím sáhnout po maximálním hodnocení. Skvělá a neobyčejně vtipná věc! ()
Strach je mi z hloubi mé duše nesympatický a až infantilní naivita pohádky je silný (proti)proud, který by ji dokázal strhnout z pozitivních výšin, ale i přesto je to dobrá pohádka, neskutečn nahláškovaná (Svěrákovská hra se slovy mě vždycky baví). Seidlová je nádherná, pro Ljubu Krbovou mám slabost, Táborský fakt zábavný. Pohádka má obrovské štěstí, že byla natočena před jednadvaceti lety, kdy to nikdi neřešil, Dneska by asi ostrouhala coby sluníčkářská propaganda. ()
Velka skoda ze Smyczek nemal k dispozicii lepsi scenar. Na ceske pomery vynika toto dielo vybornym technickym spracovanim (vyprava, kostymy, hudba, strih). Po pribehovej stranke vsak nema s vynimkou obcasnych piesnovych sekvencii co ponuknut. Napriek tomu si film zachovava slusne tempo a nenudi. Za ten zaver ale nakoniec zaokruhlujem hodnotenie smerom nahor. Pastva pre oci aj usi. ()
Moc hezká Svěrákovsky chytrá pohádka o princezně a chudém hošíkovi, kterak se do ní zamiloval a ke skromnosti přivedl. Příjemné herecké projevy s lidovou moudrostí a krásnými hláškami zde hrají prim. K tomu dodnes populární písničky, které baví i další generace. Pohádka, jejíž dokonalost prověřil čas. ()
Přála bych panu Uhlíři a Svěrákovi (a vůbec všem, kdo si s pohádkou dali práci), aby tenkrát i oni mohli být v té tramvaji, kde si asi tak tříletý kluk s holčičkou pro ukrácení chvíle střihli při koukání z okna jen tak mýrnix-týrnix duet: "Já jsem ten nešťastnííííík...." / "Já jsem ta slečna,..." / "je z toho najednou láska neskutečná-áááááá".... (Navíc tak parádně a čistě -dokonce se všemi melodickými ozdobami, posuny, a rytmickými frajeřinkami! , že mi spadla brada.) ()
Galerie (22)
Zajímavosti (22)
- Ve filmu si zahrál i režisér Karel Smyczek posledního muže na konci dlouhé řady léčitelů na začátku filmu. (M.B)
- V pohádce hlas Zděnka Svěráka praví, že sultánství Solimánské, které působí dojmem turecké či arabské kultury, se nachází u moře sargasového. Sargasové moře je součástí Atlantského oceánu a v reálném světě se nachází u Bermud, poblíž amerického kontinentu, což by pro umístění fiktivního sultanátu působilo celkem podivně. (Nick321)
- Zdeněk Svěrák původně napsal pohádku pro svého syna Jana, který ale odmítl pohádku režírovat. (GASTON73)
Reklama