Pan Vok odchází

Tady nejde o to, jak si pan Vok užívá, lidičky. Tady jde o to, jak se srovnává se životem zvolna se chýlícím ke konci mílovými kroky. I když to není tak rozpustilý, zábavný nebo hýřičský jako první díl, je to podle mě mnohem hlubší. Taková ta melancholie starýho člověka, kterej po životě prožitým způsobem, jakej si na začátku vybral a vždy považoval za nejlepší, ale dnes vidí, že nic horšího není, protože po něm nic nezbyde, ta melancholie je krásná a smutná a přímo z tohoto snímku sálající. Myslím, že Kopecký by tuhle roli ani hrát nemohl, protože z něj vždycky, až do smrti v každé roli ta energie přímo zářila, ale pan Vok je unaven, starý, nemocný a zklamaný a zničený životem. Co ho dříve bavilo a bylo důvodem jeho života, to mu dnes jen bouří nitro a rozviřuje bolestivé vzpomínky. Ví, že brzy umře a kromě několika pikantních historek nic nezůstane jako upomínka, žádný dům, strom ani syn. A Martin Růžek ho hraje opravdu dobře, ne jako do konce života hýřícího "vilného" staříka, ale jako trosku zvolna se smiřující s osudem nicky, jakou jsme vlastně my všichni. (29.04.2006)

Průšvih toho filmu je casting. Nevím, co vedlo tvůrce oné změně snad všech herců, tedy krom sluhy Vaška Sloupa. Nejen, že postavy fyzicky vypadají, ale samozřejmě mají i jiný přednes. A tak je tu změna nejen v hlavní roli Petra, ale i jeho bratra Viléma či císaře Rudolfa. I když všichni jsou to skvělí herci, tak jako bych se díval na jiné postavy. Je to jako jít do divadla kompletně změněnou alternaci po půlce představení. Sice je tento film o smutném stáří pana Voka, a nevím zda autoři chtěli ukázat onu proměnu nejen v chování, ale infyzickou, nebo jim jeden herec odmítl nebo byl zakázán - Landovský? A tak se rozhodli, že změní všechny.... Nevím. Jedno vím ale jistě. Petr Vok pro mě odešel s Kopeckým. Stejně jako správně unuděný životem císař v podání Landovského odešel s Landovským. (10.05.2020)

Hodně nevyrovnaný film, kde je sice nádherná kamera, reálie a hudba, ale to je tak všechno. Děj to prakticky nemá (PRO TOHO, KDO FILM NEVIDĚL, TAK SPOILER: stárnoucí muž nemá potomka, upne se k bláznivému mladíkovi, že by mohl být jeho levobočkem, kluk umře, Vok začne sám jezdit po vlastech českých, umře KONEC SPOILERU), skáče se z jednoho tématu na druhé, někdy jsou tam díry v ději až děsivé. Chvíli se to tváří jako taškařice, pak to zvážní do naprosto nepřehledných mocenských půtek, pak je to o stárnutí, celou dobu se o ženách převážně jen mluví (i když dvě holky kozy ukážou), církev je samozřejmě zlo, některé postavy se sem tam objeví, aby hnedle zmizely a buď už se neobjeví vůbec, nebo až delší čas, vše ale nepodstatně pro to, co se děje. Třeba přepadení paní hraběnky skončí tím, že se válí v trávě s básníkem? Wtf? Nebo soutěž v prdech s ohněm jako v Tankovém praporu? Chybí tomu i nějaká soudržnost co se atmosféry týče, nebo jakéhokoliv tahu na branku. O postavě samotného Voka vlastně nevím, co si myslet - je to taškář?, muž znavený životem?, konspirátor? Nic z toho nepřevažuje a není jasné. Ale člověk se aspoň dozví některé ojedinělé a dílčí historické reálie. (11.12.2021)

Rozpačité (z deseti vtípků fungovaly dva), nudné (už hodně dlouho se mi nestalo, aby mi 80 minut připadalo jako tři hodiny) a… už jsem říkal rozpačité? Tak přesně takový je tento film. Řekl bych, že ví, co chce říct, jde to i vidět, že mu o "něco" šlo, ale ve výsledku to jde hodně špatně poznat. Celý tento film je opravdu nuda, kterou jsem protrpěl a jen díky Ivě Janžurové a pár fórkům (kříž na kolečkách) dám mírné hodnocení. Jinak to je ale bída. A aby toho ještě nebylo málo, nevím, co je větší fór. Fakt, že Prima tento film vysílala na počest narozenin Ivy Janžurové (já paní Ivu obdivuju, ale v tomto filmu má sotva deset minut, myslím, že mohli zařadit nějaký jiný a především lepší film) anebo fakt, že ta samá televize to díky reklamám natáhla na rovné dvě hodiny. 40 %. (23.05.2011)

Škoda, ale do stejné řeky podruhé obvykle nevstoupíš.  Po deseti letech se KS vrátil k postavě Petra Voka, o které natočil dobrou komedii s Milošem Kopeckým a dalšími. Jenže mezitím natočil několik silně normalizačních děl a zdá se mi, že s ním někteří už nechtěli hrát. Pan Růžek je herec dobrý, ale tu radost ze života (a tu lze mít i v šedesáti, i když tehdy to asi bylo těžší) nedal tak silně jako Miloš Kopecký, zbyl Václav Sloup jako intrikánský unavený - únava bych asi řekl je leitmotivem tohoto filmu - sluha, Marie Drahokoupilová najednou hraje jinou manželku než tehdy - proč proboha? pánové Vinklář a Řehoř jakoby zaskočili jen na chvíli a nechápali v jakém filmu to zrovna jsou a komické figurky jsou už jenom ty hodně ojeté (Štekl, Bryg, Gubel, Neděla, Hanus, Homola, Černý, Lír). Paní Janžurová taky tak nějak neví co by měla dělat. Film jsem si teď pustil, abych si ověřil dojmy a váhal jsem mezi jednou a dvěma hvězdama. Je to slabé, ale řemeslo je ještě slušné. Na druhou stranu Steklému bylo 76, to už není na super svěžest. Ale znova se na to asi nepodívám (06.01.2020)