Za volantem nepřítel

Tohle je tak strašně hloupej film, že je až zábavnej. Chvílema jsem z toho měl pocit, že sleduju snad nějakou parodii. Na celkem banální zápletku, která je o tom, že taxikáři požadujou zvýšení platu (na tehdy naprosto nereálnou částku 10.000 Kčs měsíčně), je naroubovaná jakási agitka o událostech v roce 1968. Taxikáři jsou vylíčený jako banda podlejch hajzlů a proti nim stojí charakterní starej komunista na pozici ředitele (Miloš Willig) a jeho mladší přicmrndávač (Petr Skarke), což je úplnej Mirek Dušín. Některý scény ve filmu jsou opravdu nechtěný komický výstupy. Třeba Skarke naběhne do restaurace a spustí na číšníka "Soudruhu, potřebuju stůl pro dva." a nesoudružský číšník ho vyfakuje, což jeho manželka okomentuje tim, že asi číšníka nasralo, že ho oslovil soudruhu. No a vůbec Skarke tam celou dobu mele strašný hovna. Ten měl fakt na role totálně vygumovanejch soudruhů celkem velký "štěstí". Nebo syn toho starýho soudruha přijde domu a pochlubí se tatínkovi, že ve fabrice sesmolili dopis pro soudruhy v SSSR, kde si stěžujou na současný poměry. Já prostě musim tomuhle "veledílu" dát aspoň 3 hvězdy, i když objektivně si to nezaslouží. Že je to propaganda na úrovni těch největších pitomostí z 50. let, na to sere pes. A že Skarke v roce 1968 jezdí ve Škodě 110R a zahlídnul jsem tam i pár dalších nedobovejch aut (nějaký Žigulíky a Volhu M-24), tentokrát filmu odpouštim. Akorát by mě zajímalo, jak na tuhle propagandu asi koukali lidi v roce 1974. (31.12.2011)

No soudruzi, tak nějak se na tyhle těžkokaliberní snímky specializuji, ale tohle bylo opravdu hard.... po Pražském jaru dochází k čím dál většímu oteplování ve společnosti a k oprovskému nádechu národa, který byl mírně řečeno přidušen padesátými léty... Samozřejmě jen části národa, který touží po čerstvém vzduchu. Tehdy jej tato část z dnešního hlediska pravda lehce pomýlená nazývala socialismus s lidskou tváří... V tom ovzduší náznaků svobody to všechno vypadalo skvěle i když zem dále vedli komančové, jejichž strana ji do toho bahna zatáhla.... Ale pak tu jsou těžce kovaní komunisté. Ti změny nesou těžce. Ba co víc, v tomto filmu jsou soudruzi a jejich rodiny perzekuováni! Jsou biti, je jim vyhrožováno, jsou vražděni a vůbec se jim vede chudáčkům špatně. A tak doufají, že se jich někdo zastane. Někdo z venku, když tady je taková anarchie...Naštěstí ještě mají Marxe a Lenina, kteří vždy poradí jak dál... . Ve filmu se mihne celá plejáda tehdejších socialistických hvězd v čele s ultra komoušem Willigem. Tohle rozhodně stojí za vidění už jen čistě ze studijního hlediska. Za mne je to za jednoho vyjícícho podvraťáka. * (29.12.2014)

V kině Ilusion tohle uváděli s podtitulem normalizační klenot. A vskutku se bylo na co dívat - jeden by opravdu nevěřil, že lze na nesouhlasu šéfa pražské taxislužby (jenž je PROTI polednovému vývoji) se zvýšením platů během léta 1968 postavit celovečerní film. A hle - ono to jde. V době vzniku se to možná líbilo, ale dnes už je to zajímavé jen jako rarita. Scény, kdy mladík s tričkem JIMI HENDRIX sbírá podpisy pod "2000 slov", nebo když jedna z vedlejších postav přinese z Pragovky dopis, kde její zaměstnanci žalují Brežněvovi na Dubčeka, jsou opravdu nezapomenutelné. Celkově jde o průměr se vším všudy. (04.12.2004)

Drsná agitka. A zlá. Včera jsme klimbal u Balíkovy Atomové katedrály, která byla ovšem ve srovnání s dnešním Steklého opusem jen nesmělým politickým štoucháním. Nutno říct, že skupina taxikářů, typických podvratníků, polovičních zločinců, kteří chytli obrodný vítr, je skutečně nesympatická, osobně ale dost pochybuju, že by tenkrát někoho normálního osvítilo poznání a vyšel po filmu z kina s plným pochopením pro probíhající normalizaci. A přitom Steklý nechává tolik vodítek! Hovoří hlavní hrdinové "To je dnes taková moda. Každou chvíli se něco podepisuje. Něco? Rozsudky smrti se podepisujou!" Přesto však stojí proti taxikářské bandě, která požaduje průmerný plat přes 10 000 měsíčně (připomenme, že průměrný plat byl tehdy v ČSSR cca 1900 Kčs). Další boj kovaných soudruhů at si každý prožije sám, má li na to žaludek. Snad ona část těla vydrží bez újmy i závěrečnou scénu s Willigovou deklamací. (29.04.2011)

Skutečně jsem nevěřil, že může existovat horší film, než je Hroch. Za volantem nepřítel dokonale splňuje podmínky Baldýnského terminu techniku "nuda k posrání." Repetitivnost záběrů na pražské věže vám způsobí tik a závěrečná patetická smrt zase divoký smích. Přemýšlel jsem, proč jsou tyhle komunistické sračky tak k nepřežití. Plné velkohubých frází ve spojení s teoriemi o socialismu, přičemž denní praxe byla zcela jiná. Naprosto pod dohledem ÚV a ústředního dramatugra Barrandova Ludvíka Tomana, za mrzký penis či pod příslibem zaslouhovaného umělce byla nejpřednější ideologie, pak až smysl, aby to mělo aspoň nějakej děj a divákovi se to líbilo. BTW ten Steklý, například spoluscénárista takových filmů jako Valentin Dobrotivý nebo Roztomilý člověk (!!!), opravdu mu to STÁLO ZA TO??? Řečeno spolu s lodivodem ze Schovanky: "Bůh suď." (21.09.2020)