Pupendo

Stejně jako v jiných filmech, na kterých spolupracovala dvojka Hřebejk a Jarchovský je Pupendo, hlavně komedií, která se snaží být vtipnou v situacích, při kterých do vtipu rozhodně nebylo a hlavní je, že úspěšně. Přesto, ale musím přiznat, že se mi Pupendo, jako film nelíbilo natolik jako Hřebejkovi předešlé filmy. Ty další šly kvalitou ještě níže, o nich nemůže být ani řeč. Já jsem sice v té době nežil, ale rozhodně bych to nechtěl zažít, osobně. Stačí, když vidím tento film. Ihned si dokážu představit, jak to v tu chvíli muselo fungovat. Klasicky výborná atmosféra a lehce ztřeštěné postavičky. Problém je, že ne každá scéna je tak geniální jako například v Pelíškách. Já, jako divák, jsem si zapamatoval jen určité chvíle a zbytek se víceméně rozplynul. Ale to je jen můj názor. Beztak je tento film jedním z nejúspěšnějších českých filmů v 21. století a když budu mít chuť, s radostí se na něj znova a rád podívám, ale vůči jiným Hřebejkovým filmům, je tento na trochu jiné úrovni. --- Ale můžeš mě ještě překvapit a popsat mi ženské pohlavní orgány. - Já bych vám je popsal, soudružko, ale já nemám křídu. (21.11.2007)

Tandem Hřebejk/Jarchovský dokáže neuvěřitelné, vyprávět příběhy z velmi vážné doby takovým způsobem že je to opravdu kouzelně vtipné . Herci podavají užásné výkony ,film je doplněn o vynikající hudbu. Příběh dvou rodin, jedné angažované a druhé neangažované je tak trošičku příběhem všech českých rodin. V té době jsem byl na základní škole a z poslechem stanice Hlasu Ameriky jsem slýchaval jednu větu " Nikde to neříkej". Dnes to mohu dokonce napsat, doufám, že tak to zůstane i propříští generace. (30.06.2006)

Alternativní pohled na již zapomínanou pozdně stalinistickou normalizaci (BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA) si všímá pohyblivého rozhraní mezi šedou zónou a vlastní disentem. Snaha vidět problém z obou stran - obdobně jako v dalších autorských filmech trojúhelníku Šabach-Hřebejk-Jarchovský - i tady přináší vyvážený výsledek nesený specifickým Duškovým herectvím. Tak trochu loutkovité charakteristiky hlavních postav jsou výstižnějším postižením i této doby než různé prezentní poolistopadové fiomové i literární zkraty, v nichž touha být nemilosrdný s pomocí obávaného černobílého vidění až překvapivě lehce restituuje postkomunistickou zpotvořeninu tzv. socialistického režimu s jasnou hyperfunkcí klišé-teze nad myšlenkou-tvořivostí. Solidní film, solidní zážitek, stálá a věrohodná představa o stále blízké a nemilované době našeho mládí. Rozhodně to není málo. (28.08.2007)

Jsem spokojen, a to tak že velmi. Úplná špička Hřebejkovy filmografie sice zůstala neochvějně na svém místě, ale tohle je pravdivá, vtipná a skvěle zrežírovaná (a zahraná) výpověď o české povaze osmdesátých let. Jan Hřebejk je čím dál lepší, takže pokud bude mít v ruce ještě o kousek kvalitnější scénář, pak se lze jenom těšit na jeho další filmy. (30.11.2003)

Hořká komedie. Vlastně by se dalo napsat, že tam, kde Pelíšky skončily, Pupendo navazuje (jo, je tu skok asi deset let, ale i tak). Ale na rozdíl od Pelíšků, které jsem viděl asi pětkrát, tohle zřejmě nebudu "muset" tak často vidět. Nevím proč, ale navzdory vtipným momentům ("Vstávat, za patnáct minut vám zvoní budíček!") a hořkým scénám (rozhovor ke konci) mě tento film nevzal tak, jak by měl. Možná proto, že nemůžu říct, jak to vlastně tenkrát bylo, protože jsem tu minulou éru nezažil. 80 %. (16.06.2011)