Zbraně pro Prahu
Válečný / Drama
Československo, 1974, 84 min
Režie:
Ivo TomanHudba:
Jiří ŠustHrají:
Karel Hlušička, Jiří Kodet, Hana Čížková, Karel Dellapina, Ladislav Herbert Struna, Jiří Kostka, Jiří Němeček, Slávka Budínová, Libuše Geprtová, Karel Augusta, Zdeněk Kutil, Bohuslav Ličman, Václav Neužil st., Jiří Wohanka, Bohumil Švarc st., Adolf Filip, Vladimír Janura, Milan Sandhaus, František Suchomel, František Miroslav Doubrava, Gerhard Sgalitzer, Roman Skamene, Milan Riehs, Jan Kuželka, Jan Kraus, Zdeněk Novák, Vladimír Ptáček, Bronislav Poloczek, Jan Krafka, Bert Schneider, Karel Bělohradský, Emil Kavan, Paul Leclér, Josef Němeček, Pavel Spálený, Karel Vavřík, Jiří Kašpar, Vladimír Šedivý, Jiří Šulc, Josef Illík, Josef Engel, Zlatomil Fabinyi, František Jákl, Miroslav Jíra, Jiří Kasík, Zbyněk Krákora, Jaroslav Tomsa, Jan Váňa, Karel Engel, Jaroslav Klenot, Jiří Plachý, Jiří Sládek, Jaroslav Šanda, Ludvík Wolf, Jiří Kalenský, Petr Kment, Milan Kindl, Jindřich Sejk, Karel Vítek st., Jiří HrzánObsah
-
Jeden z normalizačních filmů, který novodobé dějiny vykládá přesně v intencích komunistické propagandy. Ilustrativní, neživotná historka se váže k pražskému povstání v roce 1945, kdy i venkovští železničáři vezli střelivo na pomoc bojujícímu městu... Ani střet s nacisty je nezastaví, avšak vnucující se dobrodružná linie vyšumí do prázdna. (oficiální text distributora)
Jeden z normalizačních filmů, který novodobé dějiny vykládá přesně v intencích komunistické propagandy. Ilustrativní, neživotná historka se váže k pražskému povstání v roce 1945, kdy i venkovští železničáři vezli střelivo na pomoc bojujícímu městu... Ani střet s nacisty je nezastaví, avšak vnucující se dobrodružná linie vyšumí do prázdna. Komentáře uživatelů k filmu (34)
-
Malarkey
Čtu si tady Enšpíglův komentář s tím, že tam zbrojí vojáci s věkem 60+. A kdybych si ten komentář nečet, asi bych si toho stejně všimnul. Zbraně pro Prahu jsou blbost. I když dobře zfilmovaná. Jenže hlavní hrdinové jak kdyby z oka vypadli Seanu Connerymu v Bondovce. Na 150 metrů trefí starým zrezivělým lugerem pohybující se cíl na první střelu a absolutně bez problémů. Následovně neskutečně vokoralej dědek sedí v protiletadlovym dělu, okem míří na barák a snaží se ho pracně sestřelit a ještě k tomu hází děsně drsný hlášky. Nevím proč to tak chtěli, ale tohodle si nešlo nevšimnout. Parta dědků se rozhodli natočit si stylovej akčňák, z druhé světové. Proč ne, no. Alespoň ta propaganda není tak velká.(10.3.2010)
-
Enšpígl
Aha, tak už vím jak si Hurvínek a Ivo Toman představují válku. Na Prahu jede obrněný a plně vyzbrojený vlak s vojáky SS a pár vesničanů v teplákách na něj dvakrát vystřelí, esesáci se vzdávají a utíkají. Německýho stíhače sestřeluje protiletadlovým kulometem děda, který čte noviny za pomocí lupy. Vlak v rukou partyzánů defiluje před německýmy tanky tak na dva metry, ale ty i přes intezivní tankovou palbu nedokáží vlak nějak výrazně poškodit a do toho všeho hlavní hrdina, který byl sympatickej asi jako Hitlerovo podpaždí.(1.3.2010)
-
Brouk
Ten film jsem jako desetiletý chlapec docela prožíval.. Karel Hlušička, co by hlavní geroj se na chvilku stal mým oblíbeným hrdinou, představujíc drsné chlapy... Po letéch jsem ho potkal v metru a měřil asi 1,55 cm a bylo po iluzi... Ale na film vzpomínám rád...(5.4.2004)
-
Morien
Mám takový dojem, že já ten film vůbec nemůžu hodnotit, ani pochopit, ani nic jiného, a jako na takový jsem se na něj neměla vůbec dívat. Nevím, jaká byla realita, kterou popisuje, nevím, jak moc to zkreslil režim, který to popisuje, a nevím, jaký by měl být takzvaně ten mesidž.(4.12.2010)
-
sportovec
Na většině komentářů k tomuto filmu zaráží jejich historická nepoučenost a neochota vůbec přihlédnout ke kontextu doby i děje skutečného příběhu, který film dokládá. Doba Českého květnového povstání, pozdvižení české obezřetné statečnosti, kterou jedni zatracují, a druzí naopak vyzvedávají jako naši ctnost, dokládá - bez ohledu na věrnost dobovým reáliím - skutečnou atmosféru těch dní. Odboj, decimovaný desítkami úspěšných úderů gestapa a SD (obdoby StB padesátých let), případně RSHA (obdoba NKVD či našeho policejního ministerstva národní bezpečnosti ze stejné doby), byly zdrcující. Vojenská odbojová organizace Obrana národa prakticky zanikla. Do popředí se dostávali ti, kteří zbyli a měli odvahu. Politické rozdíly - a to tento normalizační film reprodukuje přesně - přitom braly zasvé. Bojovali všichni, kdo chtěli, mohli a alespoň trochu uměli. Na pomoc bojující a strádající Praze jely celkem 4 obrněné vlaky. I to je historický fakt. Domyslíme-li tyto zřejmé souvislosti, může se naše kritika soustředit na ideologicky dobrodružné zpracování tématu (připomínám o rok mladší televizní seriál BYL JEDNOU JEDEN DŮM Jana Otčenáška a Oldřicha Daňka a jeho špičkovou umělecku kvalitu). Ale i pak pro ty, které neoslovuje komunismus a jeho tradice, zbývá solidně zpracovaný akční film, který se ctí obstojí vedle většiny současné produkce tohoto žánru.(8.8.2010)
-
Spinosaurus
Zbraně pro Prahu nejsou špatný film. Hnací síla filmu je samotný příběh, který je velmi originální a obsahuje mnoho rozmanitých příhod. Krásně i vykresluje atmosféru májových dnů. Z herců dominuje především Jiří Kodet, jehož cynické hlášky mi ještě teď rotují v paměti a vůbec celá jeho postava je v té záplavě schématických postav asi nejživější. Pak tu je Karel Hlušička, který zosobňuje prototyp neohroženého hrdiny (komunisty), který si narozdíl od svého protipólu Kodeta ví rady v každé situaci. Čížková na mě působila dost otravně a zbylé postavy už jsou jen křoví. Teď příjdu k tomu nejhoršímu a to je technická stránka. Nechápu jak režisér Tankové brigády (geniální bojové scény) může trpět věci jako: Pancéřový vlak se srazí s jiným, přičemž se zcela viditelně ulomí dřevěná (pancéřová) nástavba a uletí jak papír někam do křoví. Aby toho nebylo málo, tak se pan režisér ani v dalších záběrech neráčí tuto chybu napravit a tak se tam ona dřevěná nástavba válí přímo v pozadí záběrů dalších 10 minut. Další hrůza jsou přestřelky. SSáci při zásahu skoro tančí a před pěti mladíkama s flintama zdrhne rovnou celá četa SS. Ještě tu máme bonus v podobě dědka, který střílí na stíhačku (model) evidentně vedle, aby jí netrefil a nebylo po modelu. Poslední bojová scéna je taky pěkně sprasená. Tanky místo aby stříleli z 20 metrů do lokomotivy, tak pálí do prázdných vágónů a Kodet trefí panzerfaustem tank, avšak projektil se záhadně odrazí od tanku a spadne do trávy. Vrcholem vší hrůznosti bylo setkání s Rudou armádou, které působilo tak pateticky a zrůdně, že i házení kyticí ustupujícím SSákům, kteří právě vyvraždili celou vesnici, by působilo lépe.(4.8.2008)
-
ilemas
Na tohle jsme museli jít ve škole povinně do kina a v té době se mi to docela líbilo.(2.12.2009)
-
K.I.N.G.
Zbraně pro Prahu mě docela potěšili. Nízká propagace komunismu a kratší stopáž, než bývá u těchto filmů zvykem nejsou k zahození. Není to ani nuda, má to příběh a je vidět, že do toho bylo nasypáno docela hodně prachů. Neopovažuju se ale říct, že to stojí zato. I přesto, že, jak jsem se už zmínil, film nehlásá veřejně žádná komunistická hesla ani neopěvuje rudou armádu, ale je zde pořád ten hlavní hrdina - muž, který nemá sebemenší strach a nepodléhá žádným citům a pocitům, prostě jen bojuje za spravedlnost a je jasně patrné, že kdyby žil v době natáčení, kopal by a hrdě bojoval za srp a kladivo. A hádejte co! Ve filmu se dozvíte, že to přeci jen je člen komunistické strany. Juchů! No, třeba jen tehdy ještě nevěděl, do čeho leze, že. :-)(24.1.2012)
-
Saccard
On by to nemusel být až tak špatný film, zvlášť když přihlédneme k datu a místu vzniku. Na české poměry se tu docela dost střílí (v kolika našich filmech uvidíte, že někdo pálí z kulometu drženého v ruce?), zasažení Němci vtipně mávají rukama a děj ubíhá cekem svižně. Jenže celým snímkem se nese stín propagandy. No, stín je možná slabé slovo. V Praze nezuří povstání, ale rovnou revoluce. Komunisté bojují, buržoazie se strachy chvěje ve sklepě a když už vyleze jde o jedince zbabělé a nespolehlivé. Hlavní hrdina je uvědomělý soudruh, který vždy neomylně ví, co a jak provést, pistolí zvládne četu nácků a i po všech ostatních stránkách jde o postavu krajně nesympatickou. Ještě, že nakonec přijede Rudá armáda a všude zavládne mír. Za tu příšernou agitku jenom dvě hvězdy.(11.8.2008)
-
Svata
Kde vezmeme zbraně? No přece v naší fabrice...pěkně to tam komouši nacpali, film ok, ale připadalo mi to spíš jako rok 1948(18.4.2007)
-
Krysa SPK
Normalizační, ale ne zase tak prokomunistický snímek, jak by se mohlo zdát. Hlavní hrdina je tu sice neohrožený partajník, ale berme to jako daň, která musela být dána, aby byl film vůbec natočen, neboť Zbraně pro Prahu je solidní válečný snímek - na československou produkci i nevídaně akční a výpravný. Jiří Kodet coby frajerský nadporučík nemá chybu :-)(27.6.2008)
-
Davej
Na české poměry neuvěřitelně akční a přitom řemeslně dobře film. Nemohl jsem si při jeho sledování nevzpomenout na o deset let starší The Train (1964) s Burtem Lancasterem, který hraje obdobnou roli jako tady Karel Hlušička. Velmi příjemné překvapení.(13.12.2011)
-
pávek
Hudba: Jiří Šust(25.8.2008)
-
zette
Treba pohledat film, ktery ma alespon stejne trapne dialogy jako tento naivni filmecek. Nekomu se sice v komentarich libi cetnost akcnich scen, nez vsak takto natocene, to radeji zadne. Nemci streleni kulkou tanci jako baletky nez upadnou k zemi, situace, kdy hazou zhave uhli na Nemce se jich ani nedotkne. Posunovac z niceho nic diriguje celou zeleznicni stanici na ukor jednoho telefonatu. Mizerne herecke vykony a zaver filmu, kdy Cizkova haze seriky na sovetskou armadu ve zpomalenych zaberech..., az mi husi kuze naskocila! Jednu hvezdicku jen za velice zdarilou hudbu, ta jako by byla uplne z jineho filmu.(20.9.2008)
-
Slimak
Dočkal jsem se dobrodružného a celkem akčního snímku z dob Sokolova a Dnů zrady který je vesměs neangažovaný....žádný schůze komoušů ani horoucí projevy o nehynoucí lásce k Sovětskému svazu.Jen strohé drama o pancéřovém vlaku který veze bohatý arzenál přes okupované území na pomoc bojující Praze...všude jsou však ustupující skupiny wermachtu které drancují na co příjdou...(wermacht podle uniforem..jinak všichni mluví o SS).Film má celkem slušný švih i vtip.Oproti příbuzným snímkům je to rozhodně jiný kafe.(31.7.2008)
-
klúčik
Súdruh Toman - to je ten istý čo robil aj dramaturga? Tak tento film ma ničím neprekvapil. Snaha o dobrodružný film z obdobia pražského povstania. Strielalo sa, Nemci sa sami vzdávali trom chlapom ( muničný sklad ). Zrazu sa našli aj vyšší dôstojníci v československých uniformách, ktorí boli schovaný po celý čas protektorátu. Vrcholom je scéna v krčme, kde sa spieva " Nemecko padlo, to sme im to nandali". Ale ako dobrodružná komédia 50%. Ale ako vážny film --sranda.(30.4.2006)
-
Romario
Pamatoval jsem si ho jako lepší film,kdysi jsem ho viděl v kině jako povinné představení pro školy,a tehdy se mi líbil, teď po letech jsem měl možnost vidět ho znovu a bojové scény jsou opravdu na dnešní poměry ubohé...(26.4.2006)
-
Horak
Karel Hlusicka jako drsny chlap a komunista v neuveritelne schematicke slatanine o povstani ceskoslovenskeho lidu v poslednich dnech valky. Na to kolik bylo ve filmu akcnich bojovych scen je technicke ztvarneni odflaknute a nedotazene. Dale pak velmi slabe herecke vykony. Sroubovane dialogy jsou na mnoha mistech vylozene k smichu. Korunu vsemu nazasuje pateticky kycovita zaverecna scena setkani se sovetskymi osvoboditely. Film me kazdopadne pobavil, takze jedna *:).(30.4.2006)
-
Belbo
Tak tohle je PÍČOVINA s velkýmP. Zlaté Sokolovo.(15.8.2007)
-
Kovaja
Tak tomuhle skvělému českému válečnému filmu nemůžu vytknout ani slovo.Takových filmů se rozhodně mělo točit víc.Moc se mi líbil v hlavní roli Karel Hlušička kterého sem do téhle role neznal.Jirka Kodet zde předvádí opět svůj šarm v roli nadporučíka.Ve filmu se občas mihne i mladej Bronda Poloczek a mlaďoučká Hana Čížková.Film vypráví o tom jak čeští vlastenci vezou obrněným vlakem do Prahy zbraně na pomoc českému lidu bojujícímu proti nacistům.Opravdu film stojí za nejedno shlédnutí.(7.12.2008)
