poster

Osvobození Prahy

Drama / Válečný / Historický

Československo, 1975, 65 + 75 = 140 min

Režie:

Otakar Vávra

Hrají:

Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller, Wilhelm Koch - Hooge, Günter Naumann, Jaroslav Rozsíval, Jaroslava Tichá, Jiří Krampol, Vítězslav Jandák, Renáta Doleželová, Nikolaj Griňko, Pyotr Veljaminov, Gert Hänsch, Horst Preusker, Vladislav Strželčik, Marie Vášová, Ladislav Chudík, Bohuš Pastorek, Jiří Holý, Michail Pogorželskij, Gennadij Korolkov, Alfred Struwe, Harry Küster, Jozef Kuchár, Vladimír Brabec, Pavel Osif, Bronislav Križan, Günter Drescher, Valerij Nosik, Günther Zschieschow, Bedřich Čapek, Miroslav Moravec, Jaroslav Satoranský, Jiří Kodet, Zdeněk Ornest, Václav Mareš, Karel Hlušička, Rudolf Jelínek, Kateřina Macháčková, Fred Alexander, Josef Langmiler, Jan Víšek, Zdeněk Kutil, Jurij Nazarov, Jurij Dmitrijevič Sarancev, Bert Brunn, Bohuslav Čáp, Jiří Klem, Stanislav Remunda, Klaus - Peter Thiele, Jiří Němeček, Alois Švehlík, Jiří Wohanka, Václav Kotva, Miriam Chytilová, Julius Neumann, Zdeněk Konečný, Roman Janoušek, Václav Vydra nejml., Boris Rösner, Milan Hein, Zdeněk Černín, Dušan Petráň, Naďa Konvalinková, Taťjana Medvecká, Zdeněk Šavrda, Jindřich Narenta, Štěpán Bulejko, Miroslav Zounar, Dana Balounová, Vladimír Bičík, Vladimír Ptáček, Františka Horáková, Roman Skamene, Zdeněk Dítě, Zdeněk Braunschläger, Milan Riehs, Miloš Preininger, Stanislav Dvořák, Jan Pohan, Milan Jedlička, Lubomír Pavelek, Ladislav Hádl, Jiří Tomek, Zdeněk Dolanský, František Miroslav Doubrava, Jaroslav Drbohlav, Václav Fišer, Pavel Pípal, Miroslav Grác, Milan Miroslav Livora, Alex Jandouš, Karel Fridrich, Ladislav Gzela, František Pokorný, Viktor Nejedlý, Jan Hartl, Jan Kühmund, Jan Přeučil, Karel Heřmánek, František Suchomel, Hana Houbová, Jarmila Nedvídková, Jana Robenková, Jiřina Zemanová, Jiří Bozděch, Jiří Flíček, Karel Hovorka ml., Antonín Hübner, Jan Krafka, Vladimír Linka, Zdeněk Nosek, Milan Novotný, Miroslav Pácal, Vít Pešina, Libor Pokorný, Josef Povolný, Zdeněk Prosický, Josef Rak, Gustav Vondráček, Pavel Robin, Bohumil Koška, Miroslav Krejča, Augustín Kubáň, František Kubíček, Jaroslav Kůrka, Bohuslav Ličman, Ivan Malík, Milada Ježková, Jan Kraus, Ronald Heller, Alois Liškutín, Josef A. Stehlík, Zlata Jeřábková, Věra Kalendová, Jaroslava Keslová, Miloslav Balšánek, František Hlad, Karel Hlad, Karel Kocánek, Zdeněk Roztočil, Miroslav Řehák, Josef Šalamoun, Ivana Lochnerová, Zuzana Ondrouchová, Zuzana Třísková, Štěpán Beláz, Karel Červinka, Jiří Drgáč, Vladimír Fürst, Jan Klár, Vladimír Kloubek, Petr Kosek, Josef Kotěšovský, František Mikšaník, Alois Mottl, Eduard Pavlíček, Vladimír Pohořelý, Bert Schneider, Raoul Schránil, Miloš Sašek, Peter Tomašovič, Petr Vokoun, Pavel Vokoun, Vladimír Wojnar, Jiří Prýmek, Miroslav Rous, Milan Sandhaus, Vojtěch Kohl, Jaroslav Černý, Ludvík Pozník, Václav Stýblo, Miroslav Svoboda, Karel Šott ml., Zdeněk Procházka, Marie Štrampachová, Alois Trojan, Miloslav Novák, František Voborský, Ivo Prokop, Jaroslav Wagner - Klenka, Ladislav Vymětal, Milan Vyskočil, Blažena Voclová, Antonín Čech, Dana Babická, Eva Baráková, Jitka Fišerová, Květa Kasalová, Zdeňka Kroutilová, Libuše Němcová, Antonie Stříbrská, Květuše Zemanová, Zdeněk Skalický, Václav Hrůza, Karel Koloušek, Lubomír Polách, Josef Dvořák, Ladislav Hájek, Ľudovít Polák, František Stolár, Stanislav Veit, Miloslav Homola, Karel Fořt, Milan Pěkný, Vladimír Pospíšil, Libuše Bedrnová, Oldřich Semerák, Miroslav Brokl, Rudolf Čumpelík, Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Josef Engel, Karel Engel, Zlatomil Fabinyi, Jiří Fajt, Václav Horák, Josef Hrubý, Miroslav Chochola, František Jákl, Petr Jákl st., Martin Janský, Miroslav Jíra, Jiří Kalenský, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Petr Klír, Zbyněk Krákora, Antonín Kramerius, Miloš Krotil, Ladislav Lahoda, Miroslav Musil, Josef Pechanec, Zdeněk Plavec, Vladimír Procházka, Otakar Rademacher, Stanislav Sedlařík, Jindřich Sejk, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Ladislav Trejbal, Stanislav Tůma, Jan Váňa, Zdeněk Voňata, Karel Vítek st., Jaroslav Vlk, Jiří Vyžďura, Ludvík Wolf, Libuše Kosová, Pavel Karas, Václav Marek, Jurij Volkov, Rolf Colditz, Jurij Dědovič, Alexej Ejboženko, Stěpan Krylov, Semjon Morozov, Nikolaj Peňkov, Udo Schenk, Ulrich Teschner, Rudolf Ulrich, Dieter Wien, Bohumil Švarc st.

Komentáře uživatelů k filmu (49)

  • Lima
    *
    všechny komentáře uživatele

    Dobově tendenční, historicky vylhané. Zdatný řemeslník Otakar Vávra sice válečné filmy uměl, ale to zkreslení je neodpustitelné. Navzdory nostalgickým vzpomínkám, kdy jsme na tohle celá škola poslušně klusali do kina a byli jsme vděční za to, že se nemusíme učit, pouze za jedna.(20.9.2003)

  • Tsunami_X
    *
    všechny komentáře uživatele

    Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Jak jinak si vysvětlit, když prostoduchý partyzán Jandák padá ve smrtelné křeči přímo před očima svého východní frontou ostříleného a právě se navrátivšího bratra Krampola. Těžko si představit, jak lidé v roce ´74 (´75) museli při natáčení vnímat ta kvanta monstrózních kovových strojů v centru Prahy a početný sovětský „komparz“. Jako vypravěč Vávra pod taktovkou strany selhává naplno, a to jak vršením nezáživných mikropříběhů, tak lyrickou estetizací osvoboditelské jízdy Rudé armády do matičky Prahy. Pro notorické požírače propagandy by měl stačit pětiminutový Youtube remix nejhutnějších pasáží podbarvený Smetanou a Jízdou Valkýr. Vyrobte ho, prosím.(27.7.2011)

  • Tosim
    *
    všechny komentáře uživatele

    "My nekšeftujeme. Ani s cigaretama, ani s národem." Hoho, teď jsi to fakt vystihl, soudruhu, asi jako Jiří Krampol v rozhovoru, jakožto bonusovém materiálu DVD, ten člověk musí být fakt mimo... Takže: pokud se jedná o Hitlera nebo sovětský štáb, je cítit určitá autenticita, ale jakmile má jít o nějaký děj, jde všechno do hajzlu. Film nemá postavy, jen sousoší normalizací tvořená, dav si pod palbou lehá asi podle toho, jak je unaven a dojatí Pražané nosí osvoboditelům koláče, které buď za pět minut napekli, anebo týden schovávali na barikádách. Nejzajímavější je hudba Zdeňka Lišky, která, jako vždycky neortodoxní, zpětně vystihuje bizarnost obrazu. Chápu, že Otakar Vávra je bard, natočil dobré snímky a učil na FAMU, ale tyhle zhůvěřilosti jeho kladnou stránku s přehledem potápí. Ble.(19.4.2010)

  • woody
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Jedním slovem-chaos!Nejvýpravnější český film(mně by se to taky točilo, mít neomezené prostředky a armády dvou zemí).Na pohled je to líbivé ale Vávra udělal chybu v ději(překvapivé) a v hercích (koho to překvapuje?). BOJOVÉ SCÉNY: Národní hrdost musí zaplesat u takového filmu..Desítky tanků armády osvoboditelky šinoucí si to přes historické centrum Prahy(památkáři musí dostávat infarkt).Desítky skopčáků padají jak hrušky. Vtom přiběhnou desítky partyzánů z Brtských lesů, postřílí několikset němčourů a pak se zase stáhnou.Zde už jsem opravdu očekával jen příchod rytíře v brnění, který by nějakého toho partyzána třískl slepicí po kebuli jako v Monty Pythonech.Dočkáme se i hořící Staroměstké radnice a dalších velkolepých scén.Zvládnuté jsou výborně, ovšem jak už jsem jednou podotkl je to film pro Stranu. Pro KSČ(s M nebo bez, furt stejné svině).Je zřejmé, že už nikdy se nedočkáme liduprázdného zdevastovaného Staroměstského náměstí, bojů na Vinohradské třídě, kde dělník (ministr kultůry Vítězslav"prdel na hrnci"Jandák ... psáno v září 05) nasazuje krk aby zachránil budovu rozhlasu ze které neustále hlásí Vladimír Brabec volání o pomoc.A zde nastane ten do té doby jen v náznacích viděný chaos.Četníci dojedou k rozhlasu, vezmou několika strážcům zbraně, SSák se zeptá proč odzbrojují jeho lidi ale to už je četnictvo dávno v hlasatelně.Tanhle situace se bude ještě několikrát opakovat.Kompars po minometné palbě padá spíše než po zásahu kulkou jako při záchvatu padoucnice.A jediné co píše pravdu je Rudé právo.O pár minut později se sovětští osvoboditelé vydávají s radostí a veselím na Prahu a vše sleduje hrdiný maršál Koněv.A jsme opět v Praze, kde tanky Panter pálí salvy do papundeklového modýlku radnice.Zvěrstva ustupující armády "Střed" jsou ukázány tak, že nějaký frajer z Hitlerjugend se žvárem v puse střílí na nádraží do pracujícího lidu a okrádají mrtvoly.Proti barikádě si to žene tank Tygr a tady už začínají neherci ve fingovaném umírání opravdu přehánět a filmařům je to zjevně šumafuk...Korunu všemu nasadí osvobozování Rudou armádou.Zatímco do teď se jednotky SS drželi zuby nehty, T 34 přejede Mánesův most, projede kolem Rudolfina a slavnostně vjede na Staroměstké náměstí kde vystřelí poslední náboje na fašouny na věži kostela a válka končí a nikoho snad nepřekvapí, že zde není žádné "Davaj časy"(pokud chcete realitu, podívejte se na Plechový bubínek, z těch českých na Želary, kde je to skutečně výborně vylíčeno). HERCI: Jak to říci slušně? Šmíra. Nejlépe zřejmě hrají ti němečtí herci, po nich sovětští a k nevelkému zklamání jsou poslední naši.Vladimír Šmeral jakožto primátor Vacek má neustále plnou hubu keců o lepších zítřcích a v jednu chvíli ho osvítí prozřetelnost a dostane nápad na barikády(opět další vylhanost, z jeho hlavy to nebylo), Jandáka jsem zmínil, Jiřík Krampol oznamuje své mamince, že se bratr vrátil JAKO HRDINA a maminka již ví, že prvorozený syn je na márách, bohužel se zde objevuje i Jiří Kodet v roli člena buržoázní národní rady jež neprohlédla lest nepřítele.A nesmíme zapmenout na jako vždy výborného Bohumila Pastorka v roli vraha a největší kreatury moderních českých dějin Klementa Gottwalda, jemuž samozřejmě patří poslední slova filmu.Ano tenhle film je to nejstrašnější co se kdy mohlo v našich končinách vyprodukovat a jenom to, že poprvé a naposled uvidím Prahu v květnu roku '45 to nikterak nezmenšuje.(24.9.2005)

  • Enšpígl
    **
    všechny komentáře uživatele

    První část filmu byla doslova odporná. Z filmu jsem měl pocit, že jediný kdo bojoval proti fašounům byli komunisti, ostatní se buď báli a nebo pro autory zřejmě neexistovali. Je to naprostá neúcta ke všem lidem kdo v Praze při povstání padli a neměli stranickou legitku. Ve Dnech zrady a Sokolovu se Vávra i přes jasný nádech propagandy alespoň snažil držil tématu, ale Osvobození Prahy nakonec propaganda z velké míry bohužel pohltila. Samozřejmě i tady najdeme velmi kvalitní filmařské momenty, boj v pražských uliích nemá chybu, tanky v Pařízský, na Vinohradský, přestřelky taky dobrý, to všechno jo, jen je opravdu škoda, že tohle všechno semlela tehdejší doba dohromady spolu s rudým vnímaním historických událostí.(26.4.2010)

  • flanker.27
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Kupodivu ideologické hledisko mi u třetího dílu přijde méně problematické než u druhého, neboť se soustředí spíše do pitomých stranických řečí a frází, než do děje samotného. Průběh událostí mi nijak extrémně pokroucený nepřipadá, rozhodně je v něm více reality než v současných politicky uvědomělých statích na dané téma (viz velebení sračkoidního konce Želar). Naprosto podepisuju co napsal Exkvizitor, objektivita je věc vzácná jako šafrán a dnes jí nemáme o mnoho více. BTW mě nesmírně pobaví to rozčilování se tady nad neobjektivitou, zatímco stačí abych na ni upozornil např. u Pearl Harboru a už se mě někdo snaží usadit poukazem na to, že jde přece o zábavu. P.S. Ze všech postav nejvíc mě sral celou trilogii uvědomělý Jiří Krampol.(28.9.2008)

  • sportovec
    **
    všechny komentáře uživatele

    Při komponování posledního dílu své druhé velké trilogie Vávrův nerovný souboj s komunistickou normalizační cenzurou podlehl a prohrál. Řada, spíše desítky problematických scén, není výsledkem jeho filmařského umu, ale soudobého "pojetí" historiografie, která byla mnohem spíše ideologickým diktátem příslušných útvarů ÚV KSČ, zejména Müllerova oddělení. Spolupůsobení KGB je spíše jistotou než dohadem. Naznačuje to např. velmi svérázné přecenění partyzánských aktivit spolu s fatálním pominutím velitelství Bartoš generála Kutlvašra nebo doceněním byť kontroverzního působení vlasovovských jednotek ROA. Za těchto okolností, Vávrou neovlivnitelných, tradiční přednosti jeho metody se v zmatečné kaši a tříšti filmového materiálu mění ve svůj opak a problematizují nejen umění, ale filmařské řemeslo samo. Ne však ve všem a určitě ne zcela.(25.8.2007)

  • zelvopyr
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Na rozdíl od fašistické propagandy Riefenstahlové, tato komunistická je čecháčkovsky ubohá...(14.8.2008)

  • Fingon
    **
    všechny komentáře uživatele

    Celá Vávrova válečná trilogie je nesnesitelně nudná a filmařsky nenápaditá, ale u tohoto dílu jsem se jednou zasmál...(24.6.2009)

  • Exkvizitor
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Jen si pískej fašisto, spojenci jdou na jisto... - V prvé řadě musím říci, že mně se Osvobození Prahy zdaleka nezdá tak blbé, jak zde mnozí usuzují. Film nelze označit za chaotický. Nevím, jak se dá vylíčit tak komplexní záležitost jako české květnové události 1945 (a některé epizody jim předcházející) coby lineární příběh s několika jasnými postavami. Vávrův nápad sestavit film jako pásmo volně se prolínajících výjevů, kde hrané pasáže ve vhodné okamžiky střídá dobový dokumentární materiál, mi připadá dobrý. (Nikoli však originální, samozřejmě. Něco podobného bylo k vidění minimálně už v Radokově Daleké cestě.) Pravda jistě je, že Osvobození Prahy sdílí problém předchozích dílů trilogie: Demagogii. Všechny tři filmy ukazují 2. světovou válku jako boj dvou ideologií: správné (komunistické) a špatné (nacistické). Všechno, co je mimo tyto dvě pozice jako by neexistovalo. Sem tam se zde sice mihne nějaká postava, reprezentující "buržoazní živel" - ale jde vždy o postavu v lepším případě politicky naivní (v Osvobození Prahy třeba Milada Horáková, ve Dnech zrady Edvard Beneš), v horším přímo kolaborující s nacisty (zlý kapitalista Preiss, apod.). - Je však třeba dodat, že žijeme v době, která upadla do druhého extrému. Každý rok 8. května slyšíme v televizních zprávách o udatných amerických vojácích, kteří nás zachránili. O sovětech se mluví (pokud se o nich mluví) jedině s pohrdáním: Přišli prý stejně moc pozdě a po cestě navíc každého znásilnili a okradli. Zkrátka všechno zpackali. - Bylo by krásné, kdybychom se pro změnu začali dívat na události tak, jak se udály. P.S. Osvobození Prahy má mimochodem velmi pěknou hudbu - od legendárního Zdeňka Lišky. Je pompézní, ale v tomto ohledu ladí s filmem.(14.8.2008)

  • Spinosaurus
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Na začátku mého komentáře bych chtěl především varovat lidi, kteří tento film ještě neviděli, aby nečetli komentář uživatele woody, který nejen že je výrazově nepřesný (Panther ve filmu opravdu není), ale navíc ještě překrucuje různe události, což je srovnatelné s onou komunistickou propagandou, kterou tento silně antilevicový člověk nenávidí (detaily se dozvíte v diskuzi u režiséra Otakara Vávry). A teď k filmu. Film je opět velmi kvalitní. Emoce lomcují s divákem více než v Sokolovu, ale v ději je jeden problém. Otakar Vávra totiž některé události a postavy nesměl ukazovat a tak děj působí místy poněkud zmateně. Obrovským kladem je, že Vávra kromě namaskovaných ruských tanků používá i opravdové německé, což jsem teda ve filmu v 70. letech ještě neviděl a to ani v ruských filmech (o amerických raději pomlčím). Vávra zase přesně rekonstruuje dané události, ale opět zde zasáhla komunistická strana a tentokrát tak krutě, že i Vávra téměř podlehl. Zaprvé. Film má vyznít tak, jakoby vše řídila komustická strana a všichni co bojovali byli komunisté. Tady je na každém jak si to přebere a především je nutné aby znal historii a tu komunistickou demagogii prostě ignoroval. Zadruhé. Komunistická strana nařídila spoustu dodatků k různým slavným prohlášením. Uvedu příklad: "Hitlerovo Německo je rozdrceno. Třetí říše přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!" Zde končí autentické prohlášení, ale ve filmu to ještě pokračuje takhle: "Stojíme neochvějně za československou vládou v Košicích a za jejím programem národní a lidově demokratické revoluce." Další věcí, která je ve filmu zamlčená, že Američani osvobodili Plzeň. Vávra to tady ale vychytal, protože následuje scéna s američany a generálem Bradleym, takže to každému dojde. Poslední věc, kterou bych chtěl říct je, že se zde všude vyvěšují sovětské prapory. Vávra je ale dal jen do těch záběrů, ve kterých musely být a všude jinde jsou jen české, takže i tady je potřeba Vávrovi poděkovat. Když to tak sečtu, tak nemám důvod nedát pět hvězdiček, protože historii znám a dokážu si přefiltrovat onu propagandu, takže mi z toho vychází jeden z nejlepších válečných filmů východní produkce. Ve všech třech komentářích jsem se vás snažil naučit, jak s onou propagandou naložit a jak se s ní dokázal vypořádat Otakar Vávra. Takže nesklouzněte k woodymu nenávistnému a diletantskému hodnocení a hodnoťte skutečné kvality filmu, které film opravdu má.(14.7.2008)

  • Campbell
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Až na ten šoufl poslední větu z filmu, jsem se poměrně bavil a líbilo se mi ztvárnění. Ale opět tu vidím že Vávra má slabí vkus na herce, takovouhle pakáž kde jen sehnal?? Nicméně film je zase roztahaný, je sice fajn že Vávra chce ukázat detaily ale proč takhle? Proč tam dává půl hodinový rozhovory pak pár scén které stojí zato a pak zase kecy? No nic i když tu vidím asi nejmenší hodnocení(43%) tak já dávám krásný čistý 3*.(19.11.2010)

  • Orlau32
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Tento film bych si netroufla komentovat, protože nejsem z Prahy. A ačkoliv mám dostatečné informace z doby konce války, nedokázala bych zodpovědně říci, jak to tehdy v Praze bylo. Ale dělat si z historického filmu pana Otakara VÁVRY srandu, považuji za vrchol nevkusu !(17.7.2008)

  • xxmartinxx
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Je to trapné. Film bez příběhu, za to s množstvím propagandy.Typické vávrovské "ideologicky strašné, ale alespoň technicky dobré" navíc neplatí... Tohle bylo skutečně o tom, že měl prostředky jako nikdo, proto mohl točit náročnější scény. Ale že by byly nějak výjimečné?(11.3.2011)

  • K.I.N.G.
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Tento dvoudílný film Otakara Vávry je teda řádná kopa hnoje, je to dílo doslova a do písmene falešné jak pětikoruna. To by člověk nevěřil, jak odporným způsobem lze navádět k lásce k našim exzkurvybratrům Sovětům a překrucovat a ponižovat tak lásku k vlasti, lásku ke svobodě. Čekal jsem tu daleko větší hodnocení a jsem rád, že zdejší uživatelé mají vesměs celkem rozum. Jediné, co nemůžu pochopit, je to kvantum předních českých herců a proč to udělali, že vzali ty prašivé role. Jestliže takový starý pes Jiří Kodet v Pelíškách vykřikuje "Proletáři všech zemí, vyližte si prdel" a tady podporuje sovětskou propagandu, tak to mně teda poser kotník. Dát si tento film mezi oblíbené filmy je jako zapíchnout tam rudý prapor. Nic, spálit to, zavčas, protože tento film nejen, že nestojí ani za děravý groš, ale navíc je ostudou pro český lid. odpad!(11.11.2011)

  • Saccard
    *
    všechny komentáře uživatele

    Komunistický pohled na Pražské povstání. Kdyby se ze scénáře vyškrtala slova „soudruh“, „schůze“ a „strana“ tak vznikne takřka němý film. Kdo je oddaný komunista, bojuje za lepší zítřek, kdo není, ten sice bojuje také, ale sleduje své vlastní cíle a nevědomky tak pomáhá nacistům. Snímek nabídne pár dobrých bojových scén (měřeno dobou vzniku) a neuvěřitelnou spoustu propagandy, a to ještě v dost zdlouhavém provedení. Příměs politiky a komunistického pohledu na dějiny vám buď způsobí nevolnost, nebo vás poněkud zvráceným způsobem pobaví. Viděl jsem, přežil jsem a už nikdy víc. Tu jednu hvězdičku dávám za výpravu.(12.8.2008)

  • Elví
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    „Z celého srdce budeme milovat sovětský lid, vrátil nám svobodu a mír...“(9.4.2007)

  • wosho
    **
    všechny komentáře uživatele

    Vávra to po ideové stránce posral. Němou barikádu se mu podařilo ještě z části ustát, před rudou propagandou. Ale tady ne. Toto je politická agitka jak prase, všichni mimo rudých jsou hajzlové, či to poserou. A Rudá armáda je největší kamarád našeho národa. Fůj!!!!! Z čistě filmařského hlediska, je Osvobození nejslabším dílem jeho Novodobé trilogie. Nepodařilo se mu film správně uchopit. Zmateně kombinuje osudy desítek postav. Velmi špatné efekty a ani herci se moc nepředvádí.(20.5.2008)

  • Krysa SPK
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Komentář WOODYHO do kamene tesat !!!(30.6.2008)

  • fuckme
    *
    všechny komentáře uživatele

    Ideologické zkreslení je zde dosti průkazné, ale když si vezmu Němou barikádu, kde ideologie také sehrála jistou (byť ne tak otevřeně deklamovanou) roli, tak musím říct, že i po filmařské a narativní stránce je tenhle film naprostý debakl - Vávra chtěl konec války pojmout v celé šíři, tudíž skáče z jedné strany na druhou, zbytečně předvádí hystetrický Hitlerův výstup, snaží se otřást značně neumětelskou a schematickou popravou v Terezíně, do toho míchá nějaké náznaky individuality roubované na jinak kolektivního hrdinu (u NB tím dosáhl výrazného kladu a výsledek působil vyváženě, tady jde spíš o podivný rámec, kde opět figuruje Vášová jako tragická hrdinka, která však už nemá příležitost k pověstné vypjatosti rozhodného činu). Navíc film psůbí stejně unaveně jako sám tvůrce, kamera pomalu klouže a statické obrazy se snaží alespoň popostrčit donekonečna se opakující hlemýždí transfokací, dynamizace střihem je zde cizím pojmem, navíc musím bohužel říci, že ani Liška se moc nevytáhl, neměl k tomu ani příležitost, dokud je jeho hudba jen popisná, ještě to jde, ale když se snaží o nějaké kontrasty vůči dění v obraze, tak to působí krajně násilně. Ve výsledku vzniklo těžkopádné, z dnešního pohledu však co se týče realizace úctyhodné dílo, které však doráží nehorázné překrucování dějin. Husitská trilogie je oproti tomuto "opusu" stokrát stravitelnější.(30.12.2009)

<< předchozí 1 2 3
zobrazit všechny komentáře

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, vstupenky, kultura, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce