Osvobození Prahy

Další z filmů, na který se dá koukat jen z nostalgie na školní léta za socialismu nebo jako vzorovou ukázku jak pod vedením totalitního režimu se dá ohnout skutečnost a historie.... Na druhou stranu chápu, že natočit film o statečných povstalcích v Praze, kde vedení nebylo zcela komunistické a kde posléze pomohla s osvobozením armáda generála Vlasova zatímco Rudá armáda odpočívala a zbytečně čekala za kopci se soudruhům asi nechtělo...To by se národ mohl začít ptát!....A tím spíš, že komunistické buňky a vůbec vedení odboje v Praze bylo pro Rusy nečitelné a neznámé, proto padlo rozhodnutí Stalina nechat ty povstalce pár dní trochu ,,provětrat" německou palbou podobně jako ve Varšavě. Teprve pak do města s poraženým povstáním měla jako by dorazit Rudá armáda... To však Vlasov překazil svojí snahou získat body pro zajetí u američanů... K těm se posléte také dostal. Na žádost NKVD jej však Američané bez okolků vydali. Jako zrádce SSSR byl po šíleném mučení a výsleších rychle popraven. Jeho vojska s německou výzbrojí nás však tehdy v Praze zachránila!!! (31.07.2011)

Jako studijní materiál toho,co je to komunistická propaganda , výborné, jako válečný film spíše úsměvné až trapné.Válečné scény,například umírání nebo odzbrojování, je dle dnešních měřítek spíše parodií, lidé si spíše lehají, div že si nedají pod hlavu ruku, popravení v Terezíně se kácejí trochu lépe,ale nemají na sobě viditelné po zásahu salvou ani škrábnutí...Vše řídí jen a jen Komunistická strana, když se vyvěšuje v továrně prapor,tak je rudý, kupodivu měli ve fabrice sovětskou vlajku,českou žádnou, a tak bych mohl ve výčtu hloupostí dlouho pokračovat... (11.03.2007)

"My nekšeftujeme. Ani s cigaretama, ani s národem." Hoho, teď jsi to fakt vystihl, soudruhu, asi jako Jiří Krampol v rozhovoru, jakožto bonusovém materiálu DVD, ten člověk musí být fakt mimo... Takže: pokud se jedná o Hitlera nebo sovětský štáb, je cítit určitá autenticita, ale jakmile má jít o nějaký děj, jde všechno do hajzlu. Film nemá postavy, jen sousoší normalizací tvořená, dav si pod palbou lehá asi podle toho, jak je unaven a dojatí Pražané nosí osvoboditelům koláče, které buď za pět minut napekli, anebo týden schovávali na barikádách. Nejzajímavější je hudba Zdeňka Lišky, která, jako vždycky neortodoxní, zpětně vystihuje bizarnost obrazu. Chápu, že Otakar Vávra je bard, natočil dobré snímky a učil na FAMU, ale tyhle zhůvěřilosti jeho kladnou stránku s přehledem potápí. Ble. (19.04.2010)

Na historickou věrnost ve filmech sere pes. Respektive, pokud Forman udělal v Amadeovi ze Salieriho žárlivého nedouka, tak je to režisérská licence. Pokud by sovětům u Stalingradu přišla na pomoc US Army, tak je to škvár. Vávra toho sice hodně upravil, něco vypustil a něco přehnal, ale snad kromě ignorování Vlasovců - ve filmu je suplují z prstu vycucaní partyzáni z Brdských lesů, plus mínus převyprávěl historii. Co mu ale neodpustím, je nedostatek atmosféry a celková sterilnost filmu. Vyprávění působí zmateně - zčásti protože některé události nebylo vhodné zmínit a zčásti protože příběh nemá jedinou dějovou linii. Jde spíše o soubor různých výjevů z klíčových situací, jen volně spojených motivem povstání. Zobrazované události jsou samy o sobě slušně natočené a třeba i vtahují do děje, jenže poté následuje další scéna a začíná se nanovo. První hodina je nezáživná, plná strojových hereckých výkonů a mezních událostí podaných bez prožitku, tu druhou táhnou záběry bojů a přehlídka obrněné techniky v ulicích Prahy. Už jenom pro ně stojí za to film vidět. Kde jinde totiž uvidíte T-34-85 na Staroměstském náměstí? (26.08.2016)

Zaver Vavrovy trilogie povazuji za nejslabsi. Filmy teto serie se snazi dokumentovat deni kolem 2. svetove valky, pokud ale vyklad dejin neni presny, ztraci dilo hodnotu. Snad pro vyzkum propagace komunismu a obelhavani naroda bude toto dilo jednou ceneno. I tak si myslim, ze hodnotit film odpadem ( treba jako filmy Trhala fialky dynamitem ci Playgirls... ) neni na miste. Jak rikam, svou hodnotu si film v budoucnu najde. Dobra hudba. (02.10.2008)