Kytice

Dnes jsem se na to podíval a dnes jsem si řekl, že k tomu musím dát nějaký pozitivní komentář. Jak jsem nedávno zjistil, tak se kniha od filmu nijak výrazně neliší a jak je známo (u mě), že je lepší podání knihy, než ve filmu, tak tady je to přesně naopak. Příběhy jsou převedeny, velmi pěkně a pokud jde Karla Rodena, tak ten svou roli ducha zahrál výborně. Začátky jsou většinou nuda, ale pak jsem byl pokaždé celý napjatý jak to dopadne. Takže mé celkové hodnocení je 70% a líbilo se mi to. (21.10.2010)

ÚCHVATNÉ! Tvůrcům děkuji za silný zážitek! --- Mé hodnocení: 85%. --- Viděno: (2000 - Olomouc/Kino Metropol). (20.10.2011)

"Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho zlostníka !!" Vorel nebo Brabec, vem si je oba !! Šmitec !! Prznit mýho milovanýho Karla Jaromíra, to ti, hošánku, neměli dovolit !! (08.09.2015)

Velice zajímavé pojetí této básně nás vlastně nutí k zamyšlení měl Erben pravdu? Jako to vlastně je z vodníkama v Čechách, je klekánice hodna toho abychom se jí báli, a co teprve zombie, jev u nás vlastně nevídaný, Kolovrat však tvrdí něco jiného........To vše v roce 1853, Něco naprosto úžasného. (24.07.2012)

Kytice se mi velmi líbí. Kladem je zpracování básní i hudba. Z kina jsem si odnesl kladný zážitek. (09.12.2007)

Těžko říct, jestli by se tohle dílo Erbenovi líbilo, ale rozhodně mu nelze upřít pěknou vizuální stránku. F.A. Brabec si s ní opravdu vyhrál, od různých filtrů až po rozmanité šaty. Sice se básně většinou nedají přesně intepretovat a pro každého jsou originálem v jeho vlastní fantazii, ale tohle beru jako dobrý pokus. 3,5* (06.07.2009)

Nelíbilo. Básně jsem četl, nijak extra mě nezaujaly a to samé film, u kterého mě navíc vadily hodně amatérské herecké výkony a mizerná logika (polednice vypadala vyloženě směšně). Jako divadlo možná, jako celovečerní film to je ale bída. (12.03.2012)

Slučné psycho a vygradované DRAMA. (24.02.2006)

Tak som zhliadol ( v českých končinách ) legendárnu KYTICU, od ktorej som čakal a zároveň nečakal vizuálne obžerstvo. To kladné očakávanie pramenilo od toho, že išlo prepis klasickej dobovej literatúry tvorcami rovnakej národnosti, ako titulná poézia. Dielo ostalo v zlatých českých ručičkách. A že tí vedia robiť rozprávkové horory ( PANNA A NETVOR, ČARODĚJŮV UČEŇ ). Očakávanie záporné, ale pramenili z toho, že sa predsa len písal rok 2000 a vyššie spomenuté filmy patrili do 20. storočia, kedy sa umeleckosť filmov dala merať. Slabé, ale len kvôli vysokým nárokom. (26.11.2015)

Po druhém shlédnutí musím říct, že nejsilnějším příběhem je stále Svatební košile, zatímco nejlepé natočený mi přišel Zlatý kolovrat. Všechny mají své kouzlo, i když v některých místech mě to veršování už trochu otravovalo. (15.12.2013)

Řekl bych, že je to velice zajímavý film, i když jsem ho neviděl úplně až do konce, přesto je to zfilmováno dobře!.. Možná stačí si jen přečíst knihu od Erbena a bude to stačit!.. Je to opravdu zajímavé..! Natočit film podle nějaké knižní předlohy se moc často nepovede, ale tady to není zas tak špatné... (22.01.2007)

Nevídaně kvalitní přepis správně morbidního K.J.Erbena (který bydlel 5 km od mé chalupy)... Skvěle zachycena je tam především atmosféra jednotlivých balad. (03.05.2007)

Nejdokonalejší český film v letech 2000+. F.A.Brabec je skvělý kameraman, i režisér. Výborné pojetí prakticky nezfilmovatelného díla, které je proloženo i nádhernou hudbou... (21.12.2007)

Brabcova kvalitní kamera skvěle zachytila podstatu Erbenovi Kytice. Hutná atmosféra některých povídek je opravdu hororová. Kvalita povídek nijak nekolísá a proto dílo působí tak uceleným dojmem. S odstupem let bude stále silněji vnímáno jako klasika české filmografie. (21.08.2008)

Když jsem Kytici na základní škole musela číst, nechtělo se mi do toho, měla jsem z té knížky strach. Upřímně jsem ráda, že nakonec film nebyl tak hororový, jako byla předloha. Mám asi moc citlivou dušičku. Spojení překrásné hudby a barevných poutavých scén mě dostalo. Vodník je mým favoritem. Z hudby, z veršů, ze změněných hlasů: " Pojď už domů, ženo moje... pojď mi ustlat postele.", z pádu Lindy Rybové do vody mám vždycky husí kůži po celém těle. Kolikrát jsem si pouštěla právě ten pád a prožívala jej zas a znova. Nepřijde mi to kýčovité, přijde mi to překrásné. A Svatební košile? "Pěkná noc, jasná, v tu dobu vstávají mrtví ze hrobů...a nežli zvíš, jsou k tobě blíž...", "Co to máš na té tkaničce, na krku, na té tkaničce?!"... " To není kostel, to můj hrad!"... " To nejsou kříže, to můj sad!", vždyť to je úžasný. Jakkoli se může zdát, že styl, jakým Karel Roden pronáší jednotlivé verše, může být jiný, než byl očekáván, výsledek je přece tím lepší!!! Nedokážu si tam představit nikoho jiného. Jsem prostě milovníkem krásy a Kytice s ohledem mou malou vášeň plně splnila mé očekávání. (26.01.2009)

Česká klasika v důstojné adaptaci, které útočí hlavně na působivou obrazovou stránku. (22.02.2011)

Skvělý film na motivy mé oblíbené knihy. Herecké obsazení a pojetí...i když mnohdy kýčové...filmu dávají jisté kouzlo. Film mě prostě zaujal. Dávám 80% (09.02.2006)

Docela se mně to líbilo, hlavně Polednice a Svatební košile. Brabcova kamera je samozřejmě krásná, hudba jakbysmet, ale stejně si o něm a jeho filmech myslim své, už proto, že tohle je jeho daleko nejlepší dílo. (02.01.2007)

Nádherné obrázky, dobře zahrané postavy a ještě k tomu je to nadupané fajn muzikou. F.A.Brabec stvořil něco, co tu nikdo ještě neviděl a ono se to povedlo. Od Erbena to sice dost odbíhá, ale ta poetičnost se nezapře. Nezapomenutelná je Polívkova Polednice a divoženka mé oblíbené Aňi Geislerové. (17.09.2010)

Nemůžu si pomoci, ale i po deseti letech mě tahle filmová báseň zůstává v hlavě. Dle mého názoru asi těžko mohla vzniknout lepší filmová verze Erbenovy literární klasiky. Výborný už je samotný koncept, kdy každá báseň přináší odlišné roční období, které má specifickou vizuální podmanivost. A Brabec toto kouzlo dokázal beze zbytku vystihnout. K bezchybné obrazové stránce se přidává velmi silný hudební motiv, který určitě patří k tomu nejlepšímu co se na poli filmové hudby v naší porevoluční kinematografii urodilo. Tklivý klavír, ostrý tón píšťaly a orchestrální gradace vytvářejí neopakovatelnou atmosféru a pevně srůstají s dějem a obrazovou složkou. Co se týče jednotlivých povídek nedá se říct, že by kvalita byla přesně vyrovnaná. Vodník svým ztvárněním až bere dech a probouzející se jaro vytváří k baladickým scénám neodmyslitelnou kulisu, vrcholem je pro mě groteskně pojatá Svatební košile nápadně se podobající Kábrtovu zpracování, ale přesto výborně balancující na pokraji hrůzi a kramářského humoru. Rovněž s kontroverzně pojatou Polednicí nemám problém - všudypřítomné spalující horko a polední žár, přesně tak jsem si ji už předtím představoval. Navíc je Brabcova interpretace básně originální a zničující. Akorát trochu ruší onen slovní doprovod držící se Erbena. Zlatý kolovrat mě co se týče vizuální stránky uhranul nejvíce, i když se také nejvíce přiblížil kýčovitosti. Zajímavá je i svérázná herecká stylizace, ale co se týče pojetí příběhu, šlo asi o největší zklamání. Zato Dceřinna kletba je emocionálním vrcholem snímku, jenž jej podtrhuje přísný minimalismus a nefotogenická syrově podzimní nálada. Alena Mihulová pro mě předvádí vrcholnou kreaci celého filmu, i když na hodně malém prostoru. Štědrý večer je taková melancholická tečka a uzavření celého rámce, čímž naplňuje zvolenou logiku, ovšem tato volba k filmovému ztvárnění nebyla úplně nejlepší. I přes některé drobné výhrady musím konstatovat, že Brabec natočil snímek, který bude mít i do budoucna v české kinematografii své místo a že mluvit o samoúčelnosti a kýčovitosti není v tomto případě na místě. K tomu pan režisér dochází až v dalších snímcích Bolero a Máj. Jako by Kytice byla právě oným nepřekonatelným a vyčerpávajícím zenitem. (17.09.2010)