451° Fahrenheita

Hodně,hodně,ale opravdu hodně kvalitně vydařená (taky je jediná,v tomto smyslu) adaptace nesmrtelného románu od Pana Spisovatele. Ale pořád i po těch letech,nemohu přijít na to,co mi tam do plného počtu chybí. Asi ta absence jaderného konfliktu ke konci knihy,zatímco zde,je prostor věnován pronásledování Montaga, natočený s technického hlediska, dosti srandovně, takže to zbytečně sráží celkový dojem. Jinak by to byl plný počet,bez mrknutí. Truffaut je možná vynikající režisér,ale SF filmy se speciálnímy efekty,ty mu moc nejdou. Ještě že předloha je v tomto hodně skoupá a nejde o férii futurologických udělátek, technologií, apod.;-) P.s. důrazně doporučuji comicsovou adaptaci,autorizovanou samotným Bradburym z r.2009. Vydáno též v cz. (23.09.2018)

2) Po druhom zhliadnutí film zapôsobil ešte viac. Jeho nadčasovosť a aplikovateľnosť na súčasnú spoločnosť je viac než opodstatnená. Stačí sa rozhliadnuť okolo seba a anténku vidieť na každom dome, reality show na každom programe a povrchnosť vo väčšine spoločenských kontaktov. Je fascinujúce ako mňa (absolútneho knižného ignoranta) dokázal strhnúť tento film. Myslím si však, že nie je dôležité či ide o knihu, film či hudbu - ide tu o viac, ide tu o potláčanie kreativity a utopistické nariaďovanie nezmyselného nevkusného konzumu. A či už je to na princípe zákazu kníh alebo len mediálneho určovania vkusu podporeného všadeprítomnou prezentáciou, je to hrozné, ale horšie je, že väčšina si to neuvedomuje. Ale radšej budem už končiť, pretože počujem práve pred svojím domom požiarnické auto a nemám z toho dobrý pocit. (19.06.2005)

Co se stane, když začneme nenávidět knihy a budeme je zakazovat? No, nejspíš dojde na to, že si uvědomíme, že bez kultury, bez umění nemůžeme existovat, že umění je to, co nás utváří, co nás nutné přemýšlet a co je schopné nás přimět žít. Nejen nás, ale celou společnost. Skvělé poselství podané smysluplnou cestou. Za tohle podání se Bradbury nemusel stydět. (20.02.2015)

Chtěl bych být Poslední kabriolet od Antona Myrera. (01.12.2011)

Přemýšlel jsem, jestli mám dát 4 nebo 5*, nakonec jsem zůstal u těch čtyřech. Sice mě velmi mile překvapilo celkové zpracování, jakožto i úzkostlivá a někdy až úsměvně absurdní atmosféra tohoto budoucího světa. Stejně tak skvělá hudba, která sedne do každého záběru jako zadek na mísu. Tohle všechno by bylo na 5*, ale bohužel se ve filmu vyskytla i negativa, jako například občasné podivné herecké výkony a hlavně (což je ale spíše dáno knižní předlohou) příběhové nelogičnosti. Třeba kde se pořád berou nové a nové knížky? Kam je chodí schánět, když jsou zakázané? Do knihkupectví asi těžko. A jak se sakra můžou naučit celou knížku nazpamět? Jestli někdo zná recept, tak sem sním! Rozhodně by se hodil :) (06.05.2011)

Tenhle film mě hodně zavedl k přemýšlení o knihách, protože jsem dřív rád čet knížky, ale tedka se raději věnuju filmům. Po hodině filmu jsem ho stopnul a šel si pro knížku a začal číst. Snad by se film hodil i dětem do školy, aby si taky něco přečetly. Lidi co nikdy nečetly tak je určitě film nezaujme natolik, jako mě. Nějradši bych přečet všechny knížky, který se ve filmu objevily. (28.11.2014)

Film se odehrává v blíže neurčené budoucnosti, kdy největším nebezpečím pro ty, kdo vládnou, jsou knihy v rukou obyčejných lidí. A tak jsou speciální jednotky požárníků vysílány, ne aby požáry hasily, ale aby je zakládaly. Jsou speciálně vyškoleni k vyhledávání ukrytých knih a ty potom nemilosrdně ničí. Naštěstí existuje hrstka lidí, kteří se knihy učí nazpaměť, aby je mohli předat dalším generacím. Tento film podle Bradburyho literární předlohy ukazuje chmurnou budoucnost, pod jakousi diktatruou. Není sice tak mrazivý jako 1984, ale i tak je dosti varující. Vždyť podobné věci už se děly, někde možná dějí. (22.03.2005)

Překvapivě slabé, nepřesvědčivé co se hereckých výkonů týká a rozvleklé. (02.01.2010)

možná dílo Raye Bradburyho bylo nadčasové, ale v porovnání s 1984 či Brazil dost skromné. 1984 se nemůže rovnat příběhem a Brazilu zase stylizací. Tohle mě přišlo hodně slabé, odlidštěné, nudné a zdlouhavé. Zdá se mi, že hodně energie vložily do futuristických doplňků, ale aby to bylo uvěřitelně zahráno, či aby se postavy chovali smyslupně, to nedokázali předvést. Děj mi nepřišel vůbec plynulý a byl spíš bezduchý. Myslím si, že je to hodně přeceňované dílo, které není o nic lepší, než běžné americké scifárny z té doby. Nezaslouží si víc než slabší 2*. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (10.07.2012)

A další film, co jsem viděl asi rok zpátky a nehodnotil jsem. Mě se to docela líbilo, bylo to celkem zajímavé, byl jsem spokojený. 4* (17.08.2018)

Nehledě na to, zda li Truffaut zamýšlel oslovit diváka přesně takovouhle jednoduchostí a strohostí či nikoli, pro mě tento film nemá duši (na rozdíl od knihy). Takto vážné téma působí v autorových kulisách místy až groteskně, což nemohu překousnout. Jestliže se podařilo mistrovi zde zachytit emocionální vyprahlost Bradburyho předlohy, nepodařilo se mu zachytit strach, který stejně tak protéká celým dílem. Strach z odlišování se, z odhalení a odcizení se vše-obepínající totalitní společnosti. (28.03.2011)

Francois Truffaut natocil vybornu sci-fi, kde nie su vizualne nadherne triky, skor je scenar k filmu postaveny iba z naznakov a obav z tuseneho. TO praveze dava filmu 86 % (02.03.2013)

Nie X files, ale Truffaut je tym, kto divakovi ukazuje, ze svet a hlavne ludia nie su taki, ako sa na prvy pohlad zdaju. (14.04.2007)

Mě prostě nesedí Truffautův styl na tohle Bradburyho dílo. Tak, jak svět bez knih popsal Bradbury, tak na to se podle mě hodí přesně ty moderní, barevné, zářivé a osilnivé prostředky, kterých používají dnešní filmaři. Samozřejmě, Truffaut pracoval s tím, s čím tehdy mohl, ovšem celková šedivost světa ve filmu je zcela v rozporu s tím, s čím pracoval Bradbury. Všechny ty reklamy na každém kroku, televize a vymývací hluk, to způsobovalo to, že lidé nebyli schopni bojovat. Ovšem v tomto filmu se neobjeví ani jeden bilboard, jediný vymývací prostředek je jedna ubohá telestěna. To je hlavní důvod, proč tomuhle filmu nevěřím, nevěřím lidem v něm, příběh mě nikterak nepoutá a nezajímá. Navíc je to místy hrozně uspěchané a místy zase příliš pomalé a záběr v závěru je až směšný. (22.04.2010)

Film je zábavný a čímsi zvláštní v každé vtěřině svého filmového času... ojedinely jev (27.05.2006)

Je to paradoxní, když se mi víc líbilo Equilibrium než jeho předloha. Holt je to asi tím, že je akčnější, modernější, rychlejší a umře tam Sean Bean. Fahrenheit má několik dobrých scén, ale celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu, že mohl být o kus kratší. Jako obrázek totality to ale bylo bezvadné. 75% (20.07.2017)

Mám štěstí, že jsem postižen slabostí pro Truffautovu estetickou poetiku vyjadřování. Filmovou podobu Bradburyho knižní předlohy 451° Fahrenheita si vychutnávám s uvolněním, a nedráždí mě některé nedostatky, vyjmenovávané ostatními uživateli. Výtvarná podoba podporuje stav odosobnění, pocity a prožitky jsou unifikované dle platného a vyžadovaného klíče uspořádání společnosti. Herecké vedení vnitřní i vnější prázdnotu zvýrazňují. Vše je podřízeno k navození stísněné atmosféry totalitního režimu, bezvýchodnost skličuje a krotí individualismus. Připodobnění vytvořeného stavu s nebezpečím prázdnoty konzumu vítám s povděkem. Kniha není hlavním atributem, je symbolem. Za nejdůležitější moment považuji vylíčené prostředí při hledání pohnutek a snahu o pochopení daného politicko-společenského prostředí nesvobody. Paralely k životu lze sledovat i v současnosti. Posunutí funkce požárníků je chytře zvoleným sarkasmem. Závěr je idealisticky optimistický a věří v možné osvícení lidského druhu. Bez víry by zůstala jen nicota. Hlavní postavou chmurné vize budoucnosti je Guy Montag (dobrý Oskar Werner), spořádaný člen společnosti s profesní důležitostí při udržování veřejného pořádku i potlačování podvratných tendencí. Bez zamyšlení a polemizování lze vykonávat jakoukoli práci, ale ve chvíli kdy se pod kůži začnou zarývat otázky a nahlédne se pod pokličku příčin a důsledků, otřese to celým důvěrně známým světem. Jedinec je bezmocný v bezpráví a zmatený rozum nepřestává vycházet z údivu. Interní svoboda je nejvyšší ztracenou hodnotou. Pozoruhodná Julie Christie ztvárnila dvojroli manželky Lindy a upřímné učitelky Clarissy. Dvě protilehlé polohy napomáhají vyniknout rozpolcenému vnitřnímu stahu Montaga. Jedna strana je vyprázdněně poslušná, druhá nahlodává svědomí všetečnými otázky, které pomalu a vytrvale rozdupávají dosavadní jistoty i vyžadovaný životní styl. Výraznou postavou je Beatty (zajímavý Cyril Cusack), kapitán hasičů a Guyův nadřízený, hlídající a zkoušející loajalitu schopného chráněnce. Pochybnosti nestrpí. Z dalších rolí: Guyův režimu věrný kolega Fabian (Anton Diffring, též v roli opatrného ředitele školy), s Clarissou spřízněná ochranitelka knih (zajímavá Bee Duffell), vůdce knižní alternativy a Život Henryho Brularda od Stendhala (Alex Scott), anonymní udavač v lehkém morálním dilematu (Charlie McFadden), či Lindiny pravověrné kamarádky Doris (Ann Bell), Helen (Caroline Hunt) a Jackie (Anna Palk). Film 451° Fahrenheita je stylizovaná podívaná, hlavním artiklem je vylíčené odosobněné prostředí a spotřební prázdno, pochybnosti a varování. Nebezpečnost konzumu je postupem času viditelná hlasitěji a hruběji. Bradbury s Truffautem na ni už tehdy reagovali s prozíravým odhodláním a dokonale stylizovanou vizuálně transcendentální podobou. (16.04.2018)

Na Truffauta netradičná, dystopická latka a rovno netradične z toho necítiť francúzskeho ducha (tento raz nakrútené skôr na americký spôsob, aj keď na takéto tvrdenie tu zasa chýba akcia). Okrem Orwella a 1984 tu vďaka sugestívnej atmosfére a chladnému svetu bez emócií cítiť budúce klasiky ako Truman Show či Lobster. PS: Režisér ako Hitchov známy obdivovateľ evokuje spolu s Herrmannom pri nočnej more Vertigo. (19.03.2023)

Sam o sebe je film velmi dobry, ale ja to vidim opat ako dalsiu variaciu na Orwellove majstrovske dielo...nech sa na mna pan Bradbury nehneva. (21.06.2005)

Ako píše kolega Renton, aj tá nadčasovosť sa občas preje, hlavne, keď film neprichádza v podstate s ničím novým. Ale možno je chyba v tom, že som skôr videl THX-ko a 84-ku, ktoré na mňa zapôsobili oveľa lepším dojmom. Najviac ma ale mrzí, že sa jedná o moje prvé stretnutie s Truffautovou tvorbou a myslel som si, že dopadne lepšie. (22.03.2008)