Pyšná princezna

Zpracování je kouzelné (i když ovlivnění vzpomínkou z dětství je při hodnocení této pohádky neoddiskutovatelné). Infiltrace dobovou ideologií tu je, leč není jí zas tak mnoho a nějak je zapomínáno, že české pohádky jsou svým založením "levicové", je to anonymní tvorba těch dole. Proto je zde i princezna napravena prací, což není bolševický výmysl, je to tak i v originálu B. Němcové. Navíc ty ideologické vložky ztrácejí již dobový kontext a jsou nyní chápány jako protiklad dobra a zla, který je v každé pohádce. Nikdy jsem si neidentifikoval zemi prince Miroslava s "táborem míru a socialismu" atd... leč, kdo tam chce najít zašifrovaný Komunistický manifest, jistě ho tam najde. Bořivoj Zeman přece nenatočil tuto pohádku proto, aby zakryl vraždění na hranicích, jak se snad někteří hodnotitelé domnívají. Pěkný komentář od Spinosaura. (05.08.2010)

Blížia sa Vianoce, čas repríz. Záujmom je reprízovať úspešné diela a Pyšná princezná úspešnou je. Len doteraz neviem prečo. Napchať obludnú ideológiu všemocnej strany ešte aj do klasickej rozprávky a vykresľovať kráľa, ktorý vládnutie berie ako bokovku popri oberaní čerešní a princeznú, ktorej prevýchova spočíva v pracovnej terapii je zvrátené. Preto považujem Pyšnú princeznú za protipól filmu Byl jednou jeden král, napriek tomu, že ich nakrútil rovnaký režisér v rozmedzí dvoch rokov. A nelíšia sa iba farbou. Aký priepastný rozdiel je medzi Werichovým a Neumannovým kráľom, Vránovej a Dvorskej princeznou, medzi trojicami Kopecký, Effa, Dedek a Kopecký, Horníček, Lipský a najmä medzi vtipom s múdrosťou v jednom filme a šaškárňou s propagandou v druhom. (20.12.2010)

Soudrzý a soudržky, zapomeňte pro chvilku na poválečné zestátňování, ukoptěné budování, fámy o připravované měnové reformě.... rok 1952 se vám stane takovým veselým mezerníkem mezi léty depresí. Krpatý vojín vyzátopkuje v Helsinkách překrásný výsledek, kolo politických mordů po zatočení ukáže na Rudlu Slánského (to se nasmějete) a Bořek vytasí agitku, která má snad větší kouzlo, než Anna proletářka. Pyšná princezna, aneb - jak nadělat z fe(u)tální ciciny či buršoustky uvědomnělého brigádníka - skutečně vlastní špetku rajcu dodnes. (28.11.2013)

Zlatý fond, ktorý sa z dnešnými rozprávkami typu Řachanda nemôže ani porovnávať. Je totiž v inej galaxii. Pred viac ako šiestimi desaťročiami vedeli tvorcovia bez materiálu a techniky, ako je dnes vytvoirť niečo krásne, atmosférické, romantické, proste rozprávkové. Dnešní tvorcovia nemajú scenár a zdá sa, že ani hercov. (20.12.2016)

Šíleně smutná princezna se sice Bořivoji Zemanovi povedla ještě více, nicméně neznamená to, že by se mi na Pyšnou nějak špatně dívalo. Za to, že spoustě lidí leze krkem, a cukrovím obtěžkané vánoční televizní diváky nutí dýchavičně sáhnout po ovladači od televize, podle mě mohou hlavně její častější než časté reprízy. Lidem, kteří v Pyšné princezně hledají ideologické dvojsmysly a považují ji za komunistickou propagandu nejhrubšího zrna, se musím smát. Ne že bych jejich postřehy (tedy alespoň ty méně paranoidní) popíral, já je zkrátka dokážu ignorovat, nezajímají mě. Dívám se na pohádku, ne na filmový týdeník. Navíc když to Aleně Vránové s Vladimírem Rážem tak sluší a hudba Dalibora Vačkáře bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co pro tuzemskou kinematografii vzniklo. (23.12.2014)