The Tale of John and Mary
Režie:
Karel ZemanScénář:
Karel ZemanKamera:
Zdeněk KrupaHudba:
Karel SvobodaHrají:
Otakar Brousek st., Jaroslav Moučka, František Filipovský, Naďa Konvalinková, Helena Vondráčková, Zdeněk Vašek, Miloš Vosmanský, Hana Zaoralová (více)Obsahy(1)
Poslední film klasika trikového filmu Karla Zemana vznikl ploškovou animací - tudíž ani nepředstírá nějakou trojrozměrnost. Inspirován klasickými českými pohádkami, vypráví o malém rytíři, jenž se vypravil do světa mocných, aby posléze seznal, že není důležité dobrodružství u honosných dvorů, nýbrž přátelství prostých lidí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (144)
Boží poetika a moc příjemná hodinka pohádkové nálady. No pohádkové, Karel Zeman dětem.... dost by mne zajímalo jak by se na toto dívalo dítě. Ani ne tak strašidelné provedením jako spíše osudy některých postav a hádám že některá poučení vyplývající z toho pro oko dětského díváka moc neuchopitelné. Já bych chtěl prostě od Karla Zemana vidět fantasy áčkových rozměrů s holyywoodským rozpočtem, hádám že Tim Burton by si od začátku nestačil dělat poznámky a pak by filmařství zabalil a šel hrát kuličky. :) 8/10 ()
Kdo čeká Perníkovou chaloupku, bude zklamán. Kdo čeká nějaký milý a veselý příběh, bude taktéž zklamán. Zeman natočil pohádku spíš pro dospělé než pro děti, protože celé se to nese v podobném duchu jako je například Čarodějův učeň, i když to není až tak drsné. Na jedno podívání fajn věc. 70% ()
Klasický Karel Zeman. Mě osobně se velmi líbilo zpracování havrana, které je stejné i v Čarodějově učni, nicméně hodně povedené. Příběh sice jednoduchý, ale to u pohádky stačí. ()
Neni to sice tak emotivni a naprosto dokonale jako Carodejuv ucen, i tak se jedna o vynikajici podivanou. Nerozumim tomu, proc jsem tuto pohadku videl az 30 let po jejim vzniku. Skvele vykresleni skritku, bojacneho rytire z " beranniho " hradu, krasne vypraveni a uzasna hudba Karla Svobody. Vyborna pohadka, rad bych vedel, jak na ni reaguji dnesni deti... ()
hezky natočeno, zajímavá animace. Pohádka koukatelná i pro dospělé (několik vtipných momentů) :) ()
----- "Ale ona za to stojí !" ----- "Nestojí. Je to rusalka. Pohádková víla. Buchty ti nikdy neupeče a ani knedlíky neuvaří. To neumí."----- Pohádka, jejíž decentně baladické ladění je vyvážené lehkými nenásilnými vtípky. Vypráví o lásce a lidském štěstí, na které v kronikách nezbylo místo. Není tak kompaktní jako "Čarodějův učeň" (1977) - jakoby ji poskládali z náhodně vybraných dílků všech možných pohádek. Kromě toho - její hrdina má až moc usnadněnou práci ... díky třem skřítkům, které mu kdysi přidělily sudičky. I když ... v určitém ohledu to není tak docela pravda: Jeho proměna mu docela zásadně zkomplikuje situaci, neboť je za prvé neobyčejně extravagantní, za druhé trochu děsivá a za třetí ... za třetí ... co bych zapírala - za třetí i převelice přitažlivá ... pro mě osobně - patrně díky mému trochu zvrácenému vkusu ... ale to sem až tak nepatří. V každém případě mě vzaly za srdce jak posmutnělá poezie, tak i zasněná atmosféra, neboť ruku v ruce vyvolávají tu správnou melancholickou náladu. ()
Čekal jsem pohádku, jak Jeníček s Mařenkou jdou na maliny do lesa, ale bylo to o úplně něčem jiným. Už jsem myslel, že Mařenka tam ani hrát nebude, protože se tam objevila snad až v polovině. No jo, Zeman musí mít dycky něco extra. Ale hraný filmy kombinovaný s aminací se mi od něho líbí víc. Už jenom proto, že to nejsou pohádky, ale Verneovky. V jeho pohádkách mají všechny postavičky vždy takové toporné pohyby, ale jinak nic proti... Teda kromě toho, že ten děj skáče hrozně rychle odněkud někam, nevyvolává ve mě emoce (postavičky je snad ani taky nemají a často nemají taky rozum)... Přesto se tam ale najde plno skvělejch nápadů a humoru (chch, třeba polonahej rytíř). ()
Úžasná pohádka, úžasná melodie písně od Helenky. Skvělý Zeman. ()
Jako vždy vyniká umění Františka Filipovského. ()
Zvláštní a povedené.."Zpívám své zpívání" se jmenuje písnička která provází film. Zpívá ji Helena Vondráčková, autorem hudby je Karel Svoboda a text složil Zdeněk Borovec. ()
Originální trochu fantasy variace na klasické české pohádky, tvářící se jako zapomenutý příběh z „předpohádkové“ doby, takový malý domácí Silmarillion (děti mávající ze země v závěrečné scéně jsem si vždycky automaticky ztotožňoval s „opravdovým“ Jeníčkem a Mařenkou, které patálie s perníkovou chaloupkou teprve čeká). Možná i lehce nahodnocuju, ale to je tím, že se mi Zeman se svou labutí písní strefil přesně na rozhraní mezi dětství a dospívání, kdy ve mně silně zarezonoval boj různých stránek osobnosti hlavního hrdiny v podobě tří skřítků, jeho temná proměna, Mařenčin původ ve světě mimo tento svět i Svobodovy melodie (právě jen ty melodie – rutinní synťáková instrumentace a aseptický hlas Helenky V. mi připadaly nepatřičné i tenkrát na prahu osmdesátek v čerstvě postaveném malenovském kině Květen, co už je dnes zase zavřené). ()
"Zpívám své zpívání, nejvroucněji jak vím, o první setkání s úplňkem a sním. Zpívám své zpívání dobráčkům a dál o šťastném setkání, s tím kdo klid mi vzal...." Nevím jestli je to jen díky této písni Heleny Vondráčkové či všeobecně mě povědomé hudbě mého oblíbence Karla Svobody, ale měl jsem pocit, jako bych tuhle pohádku už určitě musel někdy vidět. Každopádně kromě té výrazné (ale určitě ne kýčovité, jak tu někdy píše) Svobodovy hudby, kterou jsem opravdu prožíval každým coulem, jsem si tohle "vyprávění, co se nevešlo do oslavných kronik" užíval i díky umění mistra animace Karla Zemana stejně jako třeba díky Františku Filipovskému, který pro sebe typickým způsobem namluvil postavy hodného i zlého skřítka. ()
Rozhodně neuděluji tomuto filmu tak skoupé hodnocení z důvodu toho, že bych se nechal zmást jako jiní a pouštěl si jej s domněním, že se jedná o další verzi klasického příběhu o Jeníčkovi a Mařence. To naopak dost kvituju, že se Zeman vydal jinou cestou a odvyprávěl něco, co vlastně nemá obdoby. Bohužel se nemůžu ubránit tomu, že v případě jeho posledního kousku forma ve velkém válcuje obsah a kromě té pozoruhodné ploškové animace, kvůli níž jsem tady, jsem si z filmu vůbec nic neodnesl. ()
1. Dobrý, zlý a veselý skřítek by se spíš měli přejmenovat na troubu, realistu a... toho třetího nevím, v podstatě se v celém příběhu vůbec neprojevil, kromě házení kytiček v závěru, tak mu třeba dejme jméno zahradník 2. animace byla úžasná, i když Honzík působil značně zpomaleně... no na druhou stranu, co taky můžeme od pasáčka ovcí čekat, ten při svém zaměstnání rychlé pohyby a okamžité reakce určitě nepotřeboval 3. Bohužel to pasáctví ovcí zapříčinilo i silně nesympatickou troubelínovost hlavního hrdiny, který evidentně vůbec nepřemýšlí, klidně přidá na stranu několikanásobného vraha a lupiče a pak jen zírá 4. zato Mařenka se moc a moc povedla, ještěže neměla modré oči, to už by mi visela na zdi. ()
Tady je krásná symbióza hudby a animace, za část s turnajem dávám ještě hvězdu nahoru ()
Kromě krásného vizuálu totožným s Čarodějovým učněm stojí určitě za zmínku i krásná hudba Karla Svobody s ústřední písní Helenky Vondráčkové. ()
Klenot československé kinematografie. Sudičky darovaly Honzíkovi 3 skřítky, kteří mu mají pomáhat a doprovázet ho po celý život. Honzík se promění v upíra a zamiluje se do Mařenky, která ho k vůli jeho momentální indispozici odmítá. Proto se Honza zúčastní rytířského turnaje, který nakonec vyhraje a unese Mařenku do lesa a Honzíkovo prokletí zruší. 90% ()
Jeden ze Zemanových skvostů české animované tvorby. ()
Tak opět naprostá paráda. Spojení těchto dvou českých velikánů (Zeman a Svoboda) udělala něco téměř nadpřirozeného. Krásný příběh, který není sice tak drsný a strašidelný jako Čarodějův učeň, ale i tak je to velice netradiční, ponurá pohádka i pro dospělé. Nejvíc se mi líbil kopřící andílek, který hrál na liru nohama :o). Pohádky Karla Zemana budou navždy nesmrtelné a já je rozhodně budu pouštět svým potomkům :o) ()