Režie:
Fred ZinnemannScénář:
Carl ForemanKamera:
Floyd CrosbyHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Gary Cooper, Thomas Mitchell, Lloyd Bridges, Katy Jurado, Grace Kelly, Otto Kruger, Lon Chaney Jr., Harry Morgan, Ian MacDonald, Harry Shannon, Morgan Farley (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Šerif Will Kane si právě vzal za manželku mladou a krásnou Amy, a jelikož šerifovi právě končí smlouva, chystají se z městečka odjet. Jejich štěstí je však zmařeno telegrafní zprávou, že se do města vrací propuštěný násilník a vrah Frank Miller. Přednosta místní stanice informuje představené města, že na stanici už na Millera čekají jeho tři kumpáni. Miller v minulosti městečko doslova terorizoval a byl to právě Kane, který dokázal Millera zatknout a předat spravedlnosti. Soud však Millerovi prominul zbytek trestu a teď se Miller vrací. Všem je jasné, že městečko čekají zlé chvíle a že se Miller bude chtít Kaneovi pomstít. Řada představených města začne Kanea přemlouvat, ať urychleně z města odjede. Kane skutečně v první chvíli nasedne na vůz se svou ženou a z městečka odjíždějí. Jenže Kane si cestou uvědomí, že nechce utíkat, otočí vůz a do města se i přes nesouhlas Amy vrátí. Kane se začne připravovat na střetnutí s Millerem a jeho lidmi. Snaží se mezi místními najít dobrovolníky, kteří by mu pomohli banditům se postavit. Snaha je to však marná, lidé se nechtějí nechat do budoucího boje zatáhnout a Kane zjišťuje, že jeho blízcí přátelé až tak přáteli nebyli. Ke všemu Amy oznámí Kaneovi, že pokud on v městečku zůstane, ona odjede tím samým vlakem, kterým má Miller přijet. Kane však nehodlá utíkat a stále zoufale hledá pomoc. Tu mu odmítne i jeho předchůdce ve funkci šerifa. Jedinými lidmi, kdo se nebojí Kaneovi pomoci, jsou čtrnáctiletý chlapec a poloslepý muž. Tuto pomoc však Kane odmítne. V místním hotelu, kde Amy čeká na příjezd vlaku, bydlí i Helen Ramírezová. Tato mexická žena byla kdysi Millerovou milenkou a poté, co Kane Millera zatknul, se stala na krátkou dobou i Kaneovou přítelkyní. Nakonec se však rozešli. Dnes se tedy v hotelu Helen potkává s Amy a dohodnou se, že společně z města odjedou. Helen však Amy tvrdí, že být ona na jejím místě, Kanea by neopustila. Ve chvíli, kdy vlak dorazí, jednou stranou z vlaku vystupuje Frank Miller a druhou do vlaku nastupují Helen s Amy. Když se však v dáli ozvou výstřely, Amy z vlaku vyběhne. To už Kane bojuje s Millerem a jeho lidmi... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (289)
Vpravdě legendární a inspirativní psychologický western o zaměnitelnosti pojmů odvaha a zbabělost odehrávající se (víceméně) v reálném čase, natočený ve vysoce kontrastní černobílé, která zdůrazňuje ubíjející vedro a tíhu času a proslavený perfektně zvládnutou gradací děje (Gary Cooper je zoufalejší a zoufalejší - dvanáctá hodina je blíže a blíže). Jiný, anti-machistický, ale dodnes moderní a svou výstavbou geniální klenot nejryzejšího amerického žánru vůbec, který nesmí chybět v žádném pořádném výčtu jeho vrcholů. Výtečná hudba Dmitri Tiomkina je pak třešničkou na dortu. ()
Lepší 'western' asi nikdy neuvidím. Zinnemann bezchybně buduje napětí, vykresluje charaktery a sleduje zoufalost a vynucené hrdinství šerifa Kanea (v jehož odevzdanosti osudu vidím prototyp hrdinů novodobých asijských heroických eposů - nejen). Naprosté pochopení motivací jednotlivých postav v kobinaci se skvělými herci vynáší High Noon vysoko nad konkurenci, ačkoliv zápletka je naprosto triviální (jako u každého geniálního snímku). Film graduje úměrně tomu jak se ručička pendlovek blíží k poledni, obyvatele městečka začíná tížit svědomí a houkání přibližujícího vlaku se line prázdnými ulicemi. Atmosfera k nezaplacení - Zinnemann se posouvá do středu mého hledáčku. ()
Jeden z nejkultovnějších klasických westernů je pro mě bohužel příkladem toho, jak filmové narativní vzorce a techniky v dalších letech expandovaly především zásluhou Leoneho "spaghetti" tvorby. Chválím myšlenku a oceňuji dějovou přímočarost, která s sebou přináší kýžený pocit bezvýchodnosti a zmaru hlavního hrdiny, ale příběh je zároveň natolik naivní a vzhledem ke strojovému negativnímu chování drtivé většiny vedlejších postav také nevěrohodný, že by mě musel svou formou a atmosférou doslova srazit do kolen, aby kvalitativně obstál. V době vzniku by se mu to zřejmě povedlo, dnes už vydatně ztrácí a pokulhává... ()
Zinnemannův přístup ke klasické westernové látce se v mnohém odlišuje od klasického schématu spočívajícího v neohroženém hrdinovi neochvějně stojícího proti přesile. Jeho pohled je (podobně jako u Leoneho) silně evropský a tak se Gary Cooper snaží po většinu filmu sehnat pomoc, aby se mohl vyrovnat s nevyřízeným účtem ze strany zabijáků, místo aby frajersky leštil kolty a čekal na vyvrcholení. Tímto však dostává celá zápletka mnohem lidštější a uvěřitelnější rozměr, ke kterému solidně kontruje taky linka s novomanželkou v podání úžasné Grace Kelly. Bezchybně napsané postavy mají pro své chování jasné důvody, zvláště postupné odpadávání „starých dobrých přátel“ (rodina, strach o holý život, zbabělost) je vykresleno úžasně a když se k tomu všemu přičte nervózní odpočítávání necelé hodiny, musí každému být jasné, že tento film do výběru toho nejlepšího rozhodně patří! ()
Kouzlo starých westernů tkví nejvíce v tom, že zde hráli vskutku velmi dobří herci, bohužel zatímco mluvící scény jsou bych řekl na velmi slušné úrovni, ta akční stránka jaksi chybí. V pravé poledne by se dalo nazvat takovou 80 minutovou jednohubkou, kdy Gary Cooper, aby si zkrátil čekání na vlak, kterým dorazí hlavní padouch se snaží naverbovat posily, jenže zjistí, že celou dobu vlastně šerifoval dosti zbabělému městečku. 65% ()
Galerie (71)
Zajímavosti (70)
- Děj filmu se odehrává v roce 1888, když ale šerif (Gary Cooper) prochází městem a jsou prázdné ulice, na některých místech jsou vidět telefonní sloupy. (Novalinda)
- S Lloydem Bridgesem se opravdu bije Gary Cooper, ne dublér. (džanik)
- Nejoblíbenější film Billa Clintona. Jen během svého osmiletého období (1993 - 2001) ve funkci prezidenta Spojených Států ho viděl sedmnáctkrát. (džanik)
Reklama