Režie:
Fred ZinnemannKamera:
Ted MooreHudba:
Georges DelerueHrají:
Paul Scofield, Wendy Hiller, Leo McKern, Robert Shaw, Orson Welles, Susannah York, Nigel Davenport, John Hurt, Corin Redgrave, Colin Blakely, Cyril Luckham (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Paul Scofield v přepisu známé divadelní hry o historickém konfliktu Sira Thomase Morea a krále Jindřicha VIII... Sir Thomas More (1478–1535), známý londýnský právník a spisovatel (autor Utopie) a od r. 1529 i kancléř, se dlouhá léta těšil králově přízni a přátelství. Země však potřebovala následníka trůnu, jehož Kateřina Aragonská nedokázala králi dát. A Anna Boleynová byla tak mladá, tak půvabná – a navíc tak plodná! Jaký div, že král zatoužil po změně. Všichni jej chápali, všichni podporovali jeho plány na rozvod. Jen Thomas More, na jehož mínění Jindřichovi záleželo nejvíc, ne... Slavný filmový přepis známé divadelní hry (pamětníci si možná vzpomenou na skvělou pražskou inscenaci v Realistickém divadle s Jiřím Adamírou v hlavní roli!), který v r. 1966 získal celkem šest z osmi Oscarů, na něž byl nominován. Režisér Zinnemann dokázal vynikajícím způsobem skloubit verbální i obrazovou stránku filmu – podařilo se mu zachovat a přetlumočit celý náročný text, aniž by tím oslabil vizuální působivost díla. O jeho apriorních kvalitách svědčí ostatně i fakt, že se Zinnemannovi podařilo získat doslova hvězdné obsazení i pro ty nejmenší roličky (kardinál Wolsey Orsona Wellese má jen dvě krátké scény, Anna Boleynová Vanessy Redgraveové je de facto němá epizoda!). (Česká televize)
(více)Recenze (59)
Duchovní i umělecká potrava první kategorie. Podle výtečné divadelní hry ještě lepší film. Postava Thomase Mora je natolik charismatická, že přímo vybízí k následování a k revizi vlastních hodnot. Takových filmových hrdinů jsem potkal jen málo (snad ještě George Baileyho z "It´s A Wonderful Life" a Babette z "Babettiny hostiny".) ()
Nyní musím říci, že přes nesporné kvality tohoto filmu mi byl v tomto případě o dost bližší přístup novější verze, která působí - lidštěji je jediné slovo, které mne napadá. Chybí zde postoj a motiv protistrany, který je v nové verzi velmi chytře zakomponován (zřejmě se tak více odkazuje k divadelní předloze), nepůsobí tak černobíle a strojeně jako toto dílo. ()
Když nechcete ani ve vysokých politických kruzích přijít o svědomí, počítejte s tím, že dříve nebo později nejspíš přijdete o hlavu. Vím, že žijeme v cynické době v níž je machiavellistický přístup k věci považován za standart a možná i ideál. V době, kdy jsou lidé s upřímností a morálními zásadami považováni často za hlupáky a naivky, kteří v životě prostě neumí chodit a nikam to nedotáhnou. A přesto (nebo právě proto) je tak strašně potřeba připomínat odkaz takových lidí, jako byl Thomas More. Lidí, kteří se nenechají zastrašit neúspěchem, posměchem ani většinovým názorem. Lidí, kteří ve své don quijotovské snaze možná přicházejí o život, ale jejich duch a ideál zůstává nezlomen a dodává odvahu dalším a dalším poctivým lidem s rovnou páteří... ()
Dialógovi film ( predsa len ide o prepis divadelnej predlohy ), ktorý na seba strháva pozornosť hlavne hereckým výkonmi ( čo sa aj zobrazilo na Oscaroch ). A úprimne povedané, je to možno aj chyba. Veď čakať, akú skvelú kreáciu nám ten onen herec, či herečka ponúkne a pritom zabúdať o čo vlastne ide, je trochu bludné. A o čo tu vlastne ide? Že až do dnešných dní ostáva kombinácia štátnej moci a cirkvi jednou veľkou zhnitou korporáciou, ktorá už tisícročia nedbá na hodnoty a humánnosť. A stojím si za tým podobne skalopevne, ako hlavná postava tohoto filmu. ()
Sv. Tomáš More ukázán především jako právník. Přestože film je poměrně dlouhý, chyběl mi tam alespoň náčrt psychologie, myšlení a vztahů ostatních postav. Ale celkově, pěkné. Rozhodně film, který má stále co říci, ochota ke kompromisům s bezpravím a karierismus stále kvetou - a co se týče k nerozlučitelnosti manželství, má říci dnes víc než kdy jindy přímo k Církvi... ()
Galerie (86)
Photo © Columbia Pictures
Zajímavosti (6)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)
- Celosvětová preiéra proběhla 12. prosince 1966 v New Yorku. (ČSFD)
- Spisovatel a scénárista Robert Bolt získal za film Oscara za nejlepší adaptovaný scénář. Rok předtím se mu podařilo to samé za scénář k filmu Doktor Živago (1965). (ČSFD)
Reklama