Člověk do každého počasí

Duchovní i umělecká potrava první kategorie. Podle výtečné divadelní hry ještě lepší film. Postava Thomase Mora je natolik charismatická, že přímo vybízí k následování a k revizi vlastních hodnot. Takových filmových hrdinů jsem potkal jen málo (snad ještě George Baileyho z "It´s A Wonderful Life" a Babette z "Babettiny hostiny".) (02.03.2008)

Tešil som sa, že sa v tej záplave filmov o Henrichovi VIII. dostalo do pozornosti aj inej veľkej osobnosti tej istej doby, Thomasovi Moreovi. Jeho život, podrobnosti vedúce k jeho odsúdeniu boli v tomto snímku popísané dobre. Na druhej strane ale nie strhujúco. Nebol to historický výpravný film, ktorý uchváti. Pritom osud človeka, ktorý ide dobrovoľne na popravu je uchvácujúcim námetom samým o sebe. V porovnaní s filmami o kráľovi, ktorý ho poslal na smrť, teda celkovo hodnotím trochu slabšie. (18.07.2016)

Film, který má naprosto stejný dopad dnes jako měl před 50 lety. Přesto že na dnešní standary je film poměrně historicky přesný, to není pravý význam díla. Namísto toho je toto dílo 2 hodinová polemika na několik právních, filozofických i teologických otázek. Jeden z těch filmů, který možná není perfektní v jednotlivých aspektech, ale jako celek je naprosto dokonalí. (06.12.2022)

Když nechcete ani ve vysokých politických kruzích přijít o svědomí, počítejte s tím, že dříve nebo později nejspíš přijdete o hlavu. Vím, že žijeme v cynické době v níž je machiavellistický přístup k věci považován za standart a možná i ideál. V době, kdy jsou lidé s upřímností a morálními zásadami považováni často za hlupáky a naivky, kteří v životě prostě neumí chodit a nikam to nedotáhnou. A přesto (nebo právě proto) je tak strašně potřeba připomínat odkaz takových lidí, jako byl Thomas More. Lidí, kteří se nenechají zastrašit neúspěchem, posměchem ani většinovým názorem. Lidí, kteří ve své don quijotovské snaze možná přicházejí o život, ale jejich duch a ideál zůstává nezlomen a dodává odvahu dalším a dalším poctivým lidem s rovnou páteří... (20.05.2018)

Lidé bývají fascinováni příběhy jedinců, kteří se ničím neprovinili, a přesto byli za své jednání popraveni. Sókrates byl odsouzen k smrti za to, že si dovolil mluvit až moc, Thomas More naopak za to, že mluvit odmítl úplně. A Man For All Seasons sleduje poslední roky života toho druhého, který je z pohledu člověka žijícího na počátku 21. století známý především tím, že pro svou knihu o ideální politické společnosti vymyslel název "utopie". Je přitom zajímavé, že zatímco Morova kniha svým potlačováním lidských svobod připomíná z dnešního hlediska spíše opak utopie, tzv. dystopii (tedy nejhorší politické zřízení), na popsání konce Morova života by se s jistým přihmouřením očí dalo použít slovo dystopie také. Jeden můj univerzitní profesor s odkazem na tento film prohlásil, že osobně za jeden z hlavních rozdílů mezi dystopií a tyranií považuje moment, kdy lidé nejsou nespravedlivě odsouzeni kvůli vůli tyrana, ale zákonnými prostředky. Hm. Těžko říct, proč sem tuto myšlenku vlastně píšu. Asi proto, že lepší pohled na tento Oscary ověnčený film, který věrně reflektuje proces s Thomasem Morem (ačkoliv se nezachoval žádný transkript procesu, historici se shodují, že to byla křivá výpověď Richarda Riche, co Mora stálo život) a který by si dle mého zasloužil lehce modernější zpracování (tedy menší divadelnost, lepší lokace, dramatičtější hudbu, rychlejší tempo), poskytnout neumím. (31.01.2013)