Hledám Amy

Mé druhé setkání s Amy už přece jen dopadlo lépe než to první. Film má opět spoustu fantastických myšlenek a vynikajících dialogů. O sexu se tady opět dozvíme některé nové pojmy. Tak jako byl v Zack a Miri Bludný Holanďan tak tady je to pro změnu termín Želízko. Mlčenlivý Bob v tomto filmu promluví a prakticky celý ten problém rozlouskne. Osobně cítím z tohoto filmu vrchol Smithovy tvorby. 85% (09.03.2008)

Hledám Amy je druhý film, co jsem od Smithe viděl a žádný třetí už s největší pravděpodobností nedám. Zabývá se sice věcmi, které člověk dobře zná z vlastní zkušenosti a dokáže je výstižně popsat i vtipně podat, můj celkový dojem je ale stejně rozpačitý. Jay a Silent Bob mi nijak legrační nepřijdou (Smithův pantomimický výkon je přímo úděsný) a ústřední milostný motiv mě svou hysteričností poznenáhlu začal nudit a navíc skončil dost stupidně. Ani zmiňované scény definování sexuálních pojmů mi nepřišly nijak geniální a to nemluvím o tom, že jako comicsový fanoušek jsem byl zklamán z nízkého počtu comicsových odkazů. (19.06.2005)

Žádná z novodobých komedií (pominu-li filmy Woodyho Allena, které však ani tak nepovažuji za "běžné" komedie) mě nezaujala více, než právě tato. Sexuální tématika Smithovi očividně sedí. Kevin Smith spojil vybroušený humor, perfektní herecké výkony, skvělé téma a proslulou dvojici Jaye a Mlčenlivého Boba, a stvořil opravdu mistrovské dílo... 9/10 (27.10.2007)

Plíživé komediální drama o mezilidských vztazích, které je okořeněno problematikou homosexuality. Výborně vyvážený film, který je doslova ze života. Rozesměje, ale je i hodně k zamyšlení. Ačkoliv jsou některé situace, jež zažívá hlavní hrdina, takřka absurdní, dokáže se do nich bez problémů vžít každý divák. A proč vlastně ne? Stát se může v životě cokoliv. Myslím ale, že zlomovým okamžikem filmu, za kterým se skrývá podstata, hlavní myšlenka a i jeho název, je upřímná zpověď mlčenlivého Boba v bistru, kde nastíní problematiku "hledání Amy". Není to ale jediný výborný moment. Skvělých syrových a upřímných rozhovorů a situací k zamyšlení je tu mnoho. Navíc Ben Affleck hraje poprvé ve své kariéře a i to je úkaz, který by si neměl nechat ujít mnohý fanoušek i odpůrce. Naopak Joey Adams, se kterou se Ben potkal už dřív v Omámených a zmatených , mi dojem trochu kazila. Přišla mi krajně nesympatická a její originální hlas mi přímo rval uši, takže doporučuji dabing. Také scéna, ve které Holden nabídne "dorovnání zkušeností" mi přišla už přes čáru. Přesto celkový úspěch. Konec mne vůbec potěšil nejvíc, jelikož nepadl do patetické rutiny a zanechal diváka v myšlenkách. Vřele doporučuji. 85% (20.09.2015)

Hledám Amy se až někdy do pětadvacáté minuty rozebíhá jako standardní romantická komedie: svobodný chlapec potkal zdánlivě svobodnou dívku, jsou si navzájem sympatičtí, začínají spolu chodit. Jenomže ta dívka není tak docela svobodná a více než chlapci ji zajímají jiné dívky. Nebo ne? ___ Smith se v málokterém ohledu drží žánrových konvencí. Humor je sprostější, postavy jsou nadrženější, zběhlejší v popkultuře a nepříliš jisté ohledně své sexuální orientace. Tradiční schéma sházení a rozcházení nesměřuje k předvídatelnému závěru a navíc je od začátku ozvláštněno tím, že jsou ve hře tři na sobě závislé postavy. Namísto plnokrevných hrdinů jde ale jen o trochu lépe prokreslené karikatury, zejména v případě Alyssy, ženy hříšné, citově nestabilní a lehce hysterické, se kterou Smith do značné míry nakládá, jako kdyby šlo o pouhé zhmotnění snu každého nerda. Jako vzorové manic pixie dream girl jí chybí autentičtější osobnost a coby bytost z jiného světa slouží zejména k tomu, aby citově nezralého hlavního hrdinu přiměla dospět (jedinkrát film přejímá její perspektivu, aby nám ukázal, jak na vztah reagují její kamarádky). Její osud režiséra nezajímá a logiku se v jejím jednání najít nesnaží. ___ Holdenův strach ze ztráty a nevratných životních rozhodnutí je nejlépe vyjádřen závěrečnou konfrontací všech tří postav. Nechce o nikoho přijít, nechce, aby na pohovce zůstalo prázdné místo. Teprve po této zkušenosti si uvědomí, že nemůže být vždy po jeho, že život není stejně jako komiksy naplněním jeho fantazií. Aby mohl učinit další životní krok, musí nejprve zabít jednu z postav svého komiksu a s tím symbolicky i svou závislost na dosavadním způsobu existence. Sdělení, které se nám Smith snaží předat, v sobě jistě má kus životní pravdy, ale je závažnější, než kolik jeho mikrokosmos komických figurek a dialogů o popkultuře a penetraci snese. ___ Realismus ve vykreslení mezilidských vztahů a citlivost vůči postavám si představuji jinak, což ale neznamená, že by Amy nebyla prvotřídní komedií. Vlastně je tak dobrou komedií zejména díky tomu, jak nepravděpodobně postavy uvažují a jednají. Smith ví, kde postavit kameru a jak rozmístit figury v prostoru, aby scéna byla vtipná už jen tím, kde kdo stojí/sedí a jak se tváří. Po většinu filmu mu stačí statická kamera a několik málo střídajících se prostředí. Bez podobné stylistické suverenity a perfektního timingu (zahřmení po vyznání „I love you“, prostříhávání zraňující konverzace s tvrdými střety hokejistů) by dialogy, na nichž je film postaven, tak nevynikly. Holdenova ztráta rovnováhy a zhoustnutí atmosféry jsou přibližně od poloviny filmu častěji vyjadřovány „nervózní“ ruční kamerou a film se alespoň způsobem snímání vzdaluje od frašky s pečlivě promyšlenými kompozicemi směrem k realističtějšímu záznamu spontánních emocionálních výjevů. Scénář sice ve své snaze o dospělost selhává, ale Smithovu režii bych za vyzrálou bez otálení označil. 75% Zajímavé komentáře: Subjektiv, Morien, chlievik (12.05.2018)