Dogma

Ach ten příběh, to byl totální hnus, nuda, trapas a jiné nevulgární slovo k jeho vyjádření mě nenapadá. Čas od času to zachránila nějaká hláška ukecaného Jaye, nebo gesto mlčenlivého Boba, popřípadně rasistická poznámka rasistického negra. Ze zbytku se mi chtělo blít. Dlouho jsem neviděl film, který by mě takovým způsobem nebavil a nudil. Přes všechnu snahu nemohu dát více než 1*. (15.03.2013)

70% Viděno 5x. Před Dogmatem jsem nevěděl, kdo je to Kevin Smith. Víc se mi líbí Jay and Silent Bob strike back, ale tohle je taky sranda. Kámoš Ježíš, Hovnodémon a můza... a vůbec, co to je za film o tom klukovi, co je sám doma?:-) Dogma je Smithovým nejznámějším, ale paradoxně taky nejslabším filmem. Sice tu zpracovává své osobní téma (snad každý kdo čte titulky ví, že tento tvůrce věří v boha a děkuje mu v každém svém filmu na prvním místě) a nefuckuje se tu tak, jak je u něj obvyklé, přesto (nebo právě proto?) to nějak drhne - což se ovšem na první shlédnutí ani moc nezdá, pokud člověk není s jeho dalšími filmy obeznámen. V poslední době mám pocit, že Smith je geniální scénárista, jako Silent Bob je také skvělý, ovšem jako režisér se za těmito dvěma funkcemi malinko ztrácí. Občas mu dělají problémy akční sekvence (hlavně rvačky - povšimněte si, jak řeší souboj Jaye, Silent Boba a Styxských trojčat na začátku filmu, nebo souboj hovnodémona s členy gangu - Smith se vyhýbá tomu mít protivníky v jednom záběru a spokojuje se buď jen s detailem, nebo reakcemi přihlížejících). Kromě toho pravděpodobně došlo ke konci filmu ke změně materiálu z filmové suroviny na digitál, to mi docela trhalo mé rozmazlené oči. (30.11.2005)

Moje první filmové setkání s Kevinem Smithem. A po zhlédnutí tohoto snímku nejspíš zdaleka ne poslední. Chvíli mi trvalo, než jsem si navykl na styl humoru (a taky třeba na věčně sprostého a nadrženého Jaye), ale pak se dostavila dobrá zábava. Bohužel problém filmu je, že někdy až moc sjížděl na vážnou notu, to mi nesedělo. Co se týče narážek na církvi, tak tleskám, jednak za kreativitu při jejich vytváření a pak za odvahu vyjít s nima na svět, a to v samotných USA (ale rozhodně netvrdím, že jsem pobral všechny, jednak nejsem dané tématiky moc znalý a pak si taky myslím, že Dogma celkem vybízí k opětovné projekci ). Co se týče konce, tak ten v mých očích docela skřípal a zachránila ho až závěrečná scéna na schodek, která ho vrátila na ty správné koleje. Váhání mezi 3 a 4* hodnocením mi usnadnila přítomnost Alana Rickmana (který mohl dostat ještě víc prostoru) a patriotství samotného režiséra zakomponováním 3 "ďáblů" s hokejkami (jako fanda týmu New Jersey Devils jsem tenhle možná nenápadný odkaz ocenil :-) ). Takže prozatím slabší 4*. (09.10.2010)

Naprosto skvělý Damon a Affleck si možná střihl nejlepší roli. Smith obdivuhodným způsobem zmixoval náboženský film s komedií o feťácích aniž by to působilo rušivým dojmem. Na to že má film nějáké dvě hodiny celkem rychle uteče a nuda to není ani chvíli. Palec nahoru, ale ne až úplně nahoru k nebesům. (28.12.2010)

Tak za prvé - Alanis JE bohyně;) Za druhé - institucionalizace víry je zlo, dříve nebo později. Za třetí - zatratit někoho do Wisconsinu ještě jde, mohli byste taky skončit na právnický fakultě v Plzni. Za čtvrté - Alane Rickmane, ty bys měl bejt bůh, aspoň podle tohohle filmu mi to přišlo jako fajn nápad:) Za páté - konečně film, který vás přesvědčí o tom, že na ženě není nejdůležitější "to jedno", protože Salma je úžasná i jako bezpohlavní anděl;) Za šesté - "negerská" satira, jakou předvádí na pokyn bělocha Smithe "bratr" Chris Rufus Rock, je opravdu úderná. Zvlášť když si vpomenete na ty panďuláčky co v maskáčích a s pár kily zlata kolem krku a na rukách mluví do hudby o tom jak má ten niga brotha těžkej život. Za sedmé - šťastná sedmička je stejnej blábol jako nešťastná třináctka, ale řečma o síle symbolu bych jen maskoval že nemám o čem psát:) Za osmé - sprostota jakou nás častuje především Jay nesahá ani po kotníky té sprostotě, která zneužívá děti (nejen pohlavně) a má při tom plnou hubu boží lásky. Navíc ta Smithovsko Jayovská je mnohem zábavnější. Za deváté - individuální prožitek ze zákona nového mám dnes a denně, při tom fofru s jakým se zákonoprodejci snaží bez ladu a skladu přiblížit EU, a řeknu vám že je to ještě větší grc než ten nový zákon co se prý má psát s velkými písmeny. A za desáté - výborná zábava budiž Smithovým poselstvím na věky věků ámen. (07.09.2006)