Koralína a svět za tajnými dveřmi

Je to jako když se Alenka v říši divů potká s Marilynem Mansonem. Stejně ujetý, stejně nádherný. Jsem na tom podobně jako kOCOUR, který pravil, že si připadal jako 10-ti letej kluk. Já seděl, hleděl na ty všecky postavičky, který mi neustále přípomínali, že nemusíte být dítě v zavinovačce, abyste ocenili něco tak nádhernýho. Koralína je navíc holka, která se nekamarádí s dětmi (čti s těmi, co mají dvě oči a nohy mají k pasu), což ji zvyšuje respekt u mě. Ať už Miss Spink&Forcible, jejichž čarodějné pokusy si nic nezadaj s kyvadlem mé matky nebo Mr. Bobinski - здорово, мужик! (omlouvám se za možnou nesklonost, ruština je šílená :D) - jehož myšky/muškas by dokázaly ztrapnit i Cirkus od Berousků (omluva tentokráte ke zmiňovanému zábavnímu průmyslu). Je to svět, ve kterým nemusíte přemýšlet o všedních věcech, je to prostě jako váš nejhezčí sen ze kterého se nechcete probudit. Když navíc zjistíte, že atmosféra Koralíny je lepší než u leckterých hororů, řeknete si, že ač jste si mysleli, že něco podobného vás už nepotká (svět je krátkej, držte si klobouky!) stejně podlehnete i za cenu toho, že vás ostatní budou považovat za naivního chlapa s klokaním srdcem. Byl to zážitek na který jen tak nezapomenu. A to je supér, ne??? (08.06.2009)

Časy Předvánoční můry noční jsou už nenávratně pryč….Zatímco Tim Buton se snažil dokázat svou Mrtvou nevěstou, že je mu autorství Můry připisováno právem, Henry Selic tiše mlčel, seděl a vyčkával na svou chvíli. A ta právě přišla. Koralína není typickou dětskou pohádkou. Je spíše zaměřená na dospělého diváka a snaží se mu připomenou chvíle, kdy sám stál jako malý před svým malým naivně nevinným tajemstvím, které mu mělo zajistit útěk z reality až tam daleko za zrcadlo. Stylizovaný svět v němž se příběh odehrává je natolik kouzelný, že jej nelze nemilovat…bizardně snový a snově bizardní s temnými podtóny číhajícími na každém rohu. Avšak nic není bez poskvrnky, i v tomto alternativním světě nefunguje vše tak jak by mělo a stačilo by oklestit příběhovou linii o pár zbytečných motivů, které popohání divákovu pozornost až do hororového finále zavdávajícímu si se Silent Hillovskou atmosférou ze které lehce mrazí v zádech. Slabších 8/10 /novinářská projekce/ (29.05.2009)

o fous, spíš ale jen o fousek slabší, než starší parádička se Skeleton Jackem, a tak stejně, možná o fousek lepší, než Mrtvá nevěsta. Možná kdyby byla muzika od mistra Elfmana, to by asi bylo jiné:-) Ale co mě absolutně dostalo, to byl ten zcela autentický, věrohodný a do detailu vychytaný kocour!!! To však pochopí jen ti, kteří mají černého kocoura doma - závěr mluví za vše, že? 2 shit: ten nick sis vybral sám, nebo ti tak říkají od mala kvůli tomu, co máš v lebičce? (30.05.2009)

Burtonovský feeling se nezapře a Koralína to rozjíždí jak se patří. Už začátek, kdy pavoučí žena svými tenkými pařátky spřádá panenku, kterou sleduje nebohá dítka, je vrcholem současné animace. Navíc příběh nepostrádá vtip ani napětí a nudit se prostě nebudete. Animovaný film má co nabídnout právě ve filmech, jako je tento. HUDBA: Bruno Coulais, They Might Be Giants - bohužel, komentář píši po nějaké době, co jsem viděl film, takže z hudby si nevybavuji jediný motiv :-) ale mám pocit, že se to dalo poslouchat. (17.07.2009)

Pro děti, které touží prostřednictvím ponuré „gaimanovštiny" fyzicky dospět (ó, jak bláhová představa, ale přejme jim to) a přepsat dětskou narcistní fantasii kulturní pamětí (ve filmu nevidí sami sebe, ale Alenku), a pro dospělé, kteří mentálně a sexuálně ještě nedospěli a dosud sní o tajných dveřích (aniž chápou, že ony „dveře" označují ženskou vagínu; vstupní králičí nora pak mužský pyj zevnitř). Historka z natáčení, podle níž se alternativní svět Selicka začal postupně zabydlovat skutečnými zvířaty a hmyzem, je tak jen anekdotou, nikoliv opakováním legendy o řeckém malíři Zeuxidovi, na jehož namalované hrozny se slétali skuteční ptáci. (05.06.2009)