• kingik
    **

    Za totáče zřejmě pecka, dneska už vyvanulý sprej. Sice se o titulní píseň postaral Walda Matušků, nikoliv Olympic, ale telefon zde byl k vidění ještě se šňůrou. Jestli byl ustřižený, to už pan Dietl neozřejmil. Důležité zjištění, alespoň pro mě osobně, bylo, že zde nebyla za celou dobu k vidění slečna se šňůrkou v prdeli. Ne že bych o ty ročníky padesát a níž stál, přece jen jsem čekal, že cenzura zaspala, případně něco přehlédla a že se pokochám spodničkou Veškrnky, polaskám punčocháče Kolářové a rozepnu blůzku Andresíkové, než se definitivně odporoučela hrát čarodějnice. Ale tak asexuální pojetí už dlouho nepamatuji. Ovšem k vidění jsou zde výdobytky té doby, které z dnešního pohledu budí pousmání. Prehistorická "škodovka" je zde málem považována za luxusního "bavoráka", televize, kterou byste se báli pustit, že vám od její obrazovky chytne oděv, je tady vrcholem elektroniky. Stačí se tímhle seriálem na pár minut rozhlédnout, hned bezpečně víte, v jaké době vznikl. Podskalský určitě natočil lepší věci, Dietl určitě napsal záživnější seriály. Hlavní a kvalitní akvizicí je Martin Růžek, který by přesvědčivě zahrál i strom v lese. Režie sahá po kvalitně řemeslném zpracování, nedopřává však žádné tempo. Jednotlivé epizody působí zdlouhavě, i když nejsou úplně blbě napsané. Z dnešního pohledu to ale fakt moc neobstojí. Určitě se najde řada starších ročníků, které nostalgicky zavzpomínají na kvalitní seriálovou tvorbu. A mají pravdu, ale zrovna tenhle seriál je mučivě pomalý a zapadá do jiné časové dimenze. 40%(14.8.2015)

  • nash.
    ***

    Formou i obsahem velmi střídmá pohodovka, ve které je kupodivu jen jediný soudruh a ještě navíc je to gauner. Martin Růžek si advokátního penzistu střihl s přehledem a mistrovsky. Aniž by změnil polohu, dokáže být stejně chápavý jako neústupný, laskavý i nečekaně tvrdý a to někdy i současně. Případy které řeší jsou přesně tak civilní a banální, že dokonale vykreslují tehdejší dobu. Občas je to úsměvné, občas ze života. Dobří herci opravdu hrají, dialogy nešustí papírem, příběhy nenudí a nostalgie to všechno dokonale dochucuje.(13.9.2015)

  • Drom
    **

    Po dlouholeté úspěšné kariéře ve svíjení a plazení přichází pan advokát Kecal na zaostalý venkov, aby v chlívku na panství rodiny své dcery užil zaslouženého odpočinku. Ale protože my venkovský vidláci sme v těch socijálních otázkách naprostý kopyta a jen se mezi osivem a dojením žalujeme u soudu nebo si rozbíjíme držky, pan chytrej z Prahe nám musí ukázat, co je správně. S hubou plnou paragrafů rejpá do kdejaký cizí záležitosti, kam vítr tam plášť, a pak dělá, že on nic. Zkrátka čest právnické profese. Dceřina rodinka slouží jako jeho soukromá mafie a síť informátorů, dojde na manipulace i obchod s lidmi, zaměstnanci družstva (hraničící s kuplířstvím). Samozřejmě, že jako správný kmotr si svými službami všechny zavazuje zcela nezištně a odměny nebere. Jedinou vyjímkou jsou, v souladu s jeho lasicovitou povahou, čerstvá vejce.(16.1.2014)

  • Willy Kufalt
    ****

    Doktor z vejminku není sice žádným veledílem, ale určitě pěkným seriálem ze života, který může potěšit a zlepšit náladu. Ve své době klasický průměr, ovšem ve srovnání s obdobnou současnou tvorbou "Doktor" převyšuje kvalitním scénářem Jaroslava Dietla, velmi sympatickou hlavní postavou v podání Martina Růžka a zobrazením hodnot, jakými jsou mezilidské vztahy (viz. dialogy mezi dědečkem a jeho vnukama). V epizodních rolích potěšili Ladislav Frej, Vladimír Brabec, Josef Vinklář a Blanka Bohdanová. Naopak mi dojem zbytečně kazil Hanzlík, který byl jednu dobu snad všude (nic proti němu).(24.5.2017)

  • NinadeL
    *****

    7/7 Vyložená lahoda. Doktor z vejminku sice patří mezi klasické seriály, které matou tělem, režie "pouze" Podskalský, název neasociuje doktora práv, ale medicíny, znělku opět dostal Matuška... ale to jsou taky jediné výtky, které bych k tomu měla. Je zajímavé, že pouhých 7 dílů bylo točeno v rozpětí let 1982-1985, ale znát je ten posun jen dětech a účesu Dany Kolářové. Během prvních pár minut jsem se stala se seriálem kamarád, měla jsem jasno o povaze hlavních postav, okamžitě jsem si je zamilovala a jednotlivé příběhy jsem přivítala s otevřenou náručí. Tohle je nadčasový kousek z Dietlova pera, o jakém se jiným jeho kasaštikům může jen zdát. A samozřejmě všechny dnešní seriály tomu nesahají ani po kolena.(30.9.2010)

  • - JUDr. Kostrhun (Martin Růžek) se v epizodě zmiňuje, že jediné, co si ze své advokátní praxe nechal, je tzv. občan, neboli Občanský zákoník, protože ho věrně provázel od začátku kariéry. Pokud vezmeme v úvahu, že odešel do důchodu v roce 1982, v tehdy běžných 60 letech, nemožnost studia během 2. sv. války a tehdejší standartní dobu studia práv, vychází nám, že dostudoval zhruba v roce 1948. V té době platil v Československu občanský zákoník z roku 1811 (tzv. ABGB, pozůstatek z dob Rakouska-Uherska). Ten však byl vystřídán od roku 1951 Občanským zákoníkem a následně opět vystřídán dalším OZ v roce 1964, který platil až do roku 2014. V době natáčení seriálu by tak byl Kostrhunovi „občan“ ze začátku jeho kariéry na nic, protože byl už dvakrát překonán. (cundak)

  • - V díle Veřejné osvětlení, kdy se v restauraci domlouvá melouch, je vidět na dveřích velký §. (pávek)

  • - Úvodní píseň „Když jdou na mužskýho léta“ nazpíval Waldemar Matuška. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace