Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na podzim roku 1938 se britský úředník a německý diplomat náhodou potkají v Mnichově a začnou tajně plánovat, jak odvrátit vypuknutí války. Podle knihy od R. Harrise. (Netflix)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (114)

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Mnichovská dohoda také známá jako Mnichovská zrada byla definitivním krokem k tomu, aby Adolf Hitler ovládl Evropu. Jedné ze stěžejních událostí předcházející 2. světové války se dočkala knižního pojetí od spisovatele a novináře Roberta Harrise, které se nově dočkává i filmového zpracování. To je předem předurčeno k tomu, aby se stalo terčem diskuzí v oblasti toho, jak moc věrně vlastně události za pozadím Mnichovské dohody zpracovává a především, zda dopad událostí spojené s Mnichovskou dohodou nějak neomlouvá. Mnichov: Na hraně války má tak štěstí alespoň v tomto ohledu, jinak by nejspíš rychle směřovalo k zapomnění.   Režisér Christian Schwochow se chopil nosného tématu a zpracoval ho v podstatě řemeslně neurážející a jinak víceméně rutinní podobě. Mnichov: Na prahu války přitom snadno bude katalyzátorem kontroverzí především v oblasti toho, jak je zde ztvárněný tehdejší britský premiér Neville Chamberlain. Z dnešního pohledu je Chamberlain totiž vnímán jako slaboch, sobec a zbabělec, film ho ovšem prodává jako člověka, který neměl na vybranou a přesto se snažil zachovat mír v Evropě. Jeremy Irons přitom v roli Chamberlaina neztrácí své charizma a dává do role vše. Diváci, kteří ovšem dodnes nemohou Chamberlainovu kvůli jeho úloze v Mnichovské dohodě přijít na jméno (a neodpustí mu ani fakt, že se snažil následně pomoct Winstonu Churchillovi v oblasti podpory) ovšem nejspíše budou prskat.   Ti, kteří u historických filmů dbají na historickou přesnost ovšem jinak budou moci být nejspíše spokojeni. Už samotná Harrisova předloha kříží historická fakta s prvky fiktivní historie (především skrze dvě hlavní postavy, které ve skutečnosti neexistovali), minimálně co se týče výpravy, kostýmů a lokací se ovšem dobovost 30. let dá filmu celkem věřit.   George McKay a Jannis Niewöhner jsou ve svých rolích celkem fajn, ty postavy si ovšem po celou dobu vlastně dvakrát nedokážou obhájit, proč by měl příběh sledovat zrovna je. Opět platí křížení skutečné historie a fikce koketující s konspiračním pohledem na dané události, kdo se ovšem alespoň jednou o pozadí Mnichovské dohody zajímal bude muset uznat, že na podobném základu mohla vzniknout nosné téma samo o sobě. A minimálně dle filmu samotného vlastně Harrisův pohled zas tak moc nepřidává a naopak snadno povede k vyburcování nad tím, jak je Mnichovská dohoda vlastně obhájena a nemůže to působit jinak, než jako vztyčený prostředníček.   Řemeslo je slušné, v jistých momentech jen dost možná příliš evokuje televizní pojetí. U filmu ve špionážní rovině vlastně výrazně nefunguje napětí a nesejde přitom dvakrát na tom, že člověk ví, kam Mnichovská dohoda povede. A ztvárnění Adolfa Hitlera Ulrichem Matthesem se může jít směle zařadit po bok Pavla Kříže v Lídě Baarové v kategorii nejpodivnější ztvárnění Führera všech dob. Krom ústřední dvojice a alespoň zmíněnému Chamberlainovi toho vlastně o postavách nejde dvakrát co říct. Při sledování Mnichova: Na prahu války nemá člověk aspoň pocit, že by někdo snižoval vážnost událostí, které se ve filmu odehrávají a to i přes to, že historii jasně doložené chyby přeci jen omlouvá.   Vylezla z toho tedy řemeslně slušná podívaná, která sice automaticky povede ke kontroverzím ohledně pojetí událostí, zajímavé filmové Mnichov: Na prahu války ovšem určitě je. A minimálně Irons v roli Chamberlaina opravdu stojí za to..... () (méně) (více)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Zmatený revizionismus, který sice vychází z reálných událostí, ale mocně si pomáhá symbolickou licencí tria mladých hrdinů, kteří ztělesňují iluze i zdravý úsudek. Problém je, že historický kontext je na úrovni war for dummies a fiktivní linie s utajeným dokumentem (předávaným přímo během konference) je šablonovitá a nepříliš promyšlená. Výsledek je občas napínavý, málokdy charismatický, přitom v historickém vyznění zvláštně alibistický, když zároveň žaluje (plané naděje) a omlouvá (jinak to v dané konstelaci udělat nešlo). Mnichov a čachry se Sudetamu vyzní jako mechanická kulisa bezpohlavní špionážní story. Základní message "na obou stranách byli dobří, morální lidé" je sice hezká, ale taky úplně řídká a bez nějakého doznění. Schwochow se to sice snaží kineticky zrychlit a přitáhnout na tělo postavám, to ale tohle schémátko lidštější nedělá... Zlatá Koruna. ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Pro nás je Mnichov symbol zrady a národní mýtus, kterým dodnes poměřujeme naše postoje k ostatním státům, pro Angličany nejspíš ničím podstatným. Přesto natočili televizní snímek (emočně, výprava je naopak bohatá), který jejich roli v této historii vysvětluje, a samozřejmě i omlouvá a zdůvodňuje. Nejsem natolik znalá historie, abych mohla jejich vyprávění, které se od našich učebnic dějepisu podstatně liší, argumentačně vyvrátit. Snímek jako takový je ale slabý, nezajímavý, nemá v sobě příliš napětí, a kdyby to nebylo o Čechách, tak se na to ani nepodívám. SHRNUTÍ: Inscenace, která možná zaujme jedině potomky N. Chamberleina. ()

Wladi.mir 

všechny recenze uživatele

Když se odprostíte od té zrady a od toho jak si to britové obhajují (dostali jsme čas, abychom nakonec Hitlera porazili, zní to hodně alibisticky - což také je), tak je to nakonec celkem fajn film, je zde zdařile vykreslena složitá povaha Chamberlaina. Celkem napínavý příběh obou kamarádů z Oxfordu, kteří nakonec stojí proti sobě a přece jen spolu. To hodnocení zde na CSFD je dost zaujaté vůči historické události a nehodnotí se zde film jako takový. Na závěr bych dodal, že Mnichovská zrada prostě asi nepůjde nikdy dobře zfilmovat. Češi budou vždy naštvaní kvůli tomu jak to dopadlo a pro zbytek světa se bude jednat o nezajímavou historickou událost. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Můžu pochválit exteriéry i interiéry, natočeno to bylo velmi pěkně, ale stálo mi to za víc jak dvě hodiny času? Neřekl bych. S tím, že nás Britové a Francouzi svého času použili jako tribut pro jednoho z největších zmrdů v dějinách, bych se se zaťatými zuby smířil, ale to, co předvedli tvůrci tohoto snímku, mohu nazvat jedině ostudou. Británie a Francie se po Velké válce staly strážci evropské demokracie a v této roli hanebně selhaly. Ne, nejen v osmatřicátém, začalo to neustálými ústupky při porušování Versaillské smlouvy, což vlastně vedlo k jejímu úplnému zašlapání do země, pak se mlčelo při anšlusu Rakouska, a ve finále byly herr Hitlerovi darovány Sudety. Neville Chamberlain vyšel z jednání s Führerem jako úplný idiot, ale tvůrci filmu dokázali i z jeho zbabělosti, samolibosti a nedostatku soudnosti udělat jednu velkou přednost během jediného dialogu v letadle. "Stojíme za Čechy!", to bylo jako co? Kam se tvůrcům zatoulal fakt, že v té době ještě rok existovalo Československo? Kromě toho se jako již tradičně nepodařil Hitler. Kurňa, vždyť i u nás umí filmaři vystřihnout luxusního Jonáka, tak kde je problém? Duce dopadl podobně, Chamberlain byl ovšem dokonalý. Největším hnusem byl ovšem fakt, že se touto záležitostí Britové dokázali obdivně poplácat po zádech, přestože všichni vědí, kam to celé vedlo. I když.... Možná nevědí, lidé často zapomínají, případně využívají svou selektivní paměť. / Poučení: Kéž by nějaké bylo, ale lidé jsou zjevně nepoučitelní. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (6)

  • Filmovalo sa od októbra do decembra 2020 v Mníchove, Postdame a Liverpoole. (MikaelSVK)
  • V závěru filmu se objeví titulek: „Čas získaný mnichovskou dohodou pomohl Británii a jejím spojencům připravit se na válku a vedl k porážce Německa,“ což se může jevit jako ušlechtilý plán, avšak zbrojní výroba v později obsazeném Československu (a poté i ve Francii) posloužila Německu k výrobě potřebné vojenské techniky a vybavení k rozpoutání války v Evropě a jejímu postupnému obsazení, které vedlo až k přímým útokům na Spojené království a až zapojení USA s výrobními kapacitami a Německem nedotknutelnými továrnami se podařilo Evropu osvobodit. (Maulincio)

Reklama

Reklama