Sláva

Tady se potkalo silné téma, s dobrou a přehlednou režií Zwicka, a fajn výkonem hlavní herecké skvadry. Kdyby to bylo ještě o chlup lépe napsáno, dám ty čtyři ještě s čistčím svědomím, protože jiných chyb tenhle film moc nemá. Ale i tak je Glory dám. Got some letters here, personal things. Also, if I should fall, remember what you see here. (13.09.2010)

Musím podotknout, že jsem film viděl v příšrném dabingu, to možná zapříčinilo fakt, že jde jen o *** hvězdičky...a možná taky ne. Některé scény jsou působivé, ale americký patriotismus je cítit na sto honů (a to hlavně /SPOILER/, když jdou ti černí nasmrt - Washington podpírá nemohoucího avšak odhodlaného vojáka - to je na mě prostě moc). Nemyslím si, že je Washington špatný herec, ale na oscara to není ani v tomto případě (training day to samé). Možná budu za žluvu, ale Poslední samuraj mi připadá mnohem lepší (i když měl taky své chyby). Možná, že až to uvidím v originále, tak půjdu výš...ale nevidím důvod, proč bych si to pouštěl znovu... (24.09.2006)

Klasický historický film o kapitole amreických dějin, o které toho v Evropě zase tolik nevíme. Zejména je pro mne zajímavý pohled zblízka na vývoj vztahu černochů a bělochů ve vznikající unionistické armádě. Že to nebyl nijak jednoduchý a přímočarý příklon jedněch k druhým, protože najednou měli společný cíl. (14.08.2010)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)

Dost povedené připomenutí formace prvních striktně černošských bojových jednotek, které se udržely až do poloviny dvacátého století a zabezpečily tak to, že se třeba ve Spielbergově Zachraňte vojína Ryana s černým vojákem vážně nepotkáme. Samotný výcvik není vůbec špatný; to, co však následuje, patří rozhodně k jedněm z nejlepších zobrazení americké občanské války. (28.03.2005)