El ángel exterminador
Anjel skazy
The Exterminating Angel
The Exterminating Angel
Režie:
Luis BuñuelScénář:
Luis BuñuelKamera:
Gabriel FigueroaHudba:
Raúl LavistaHrají:
Silvia Pinal, Jacqueline Andere, Claudio Brook, José Baviera, Rita Macedo, Augusto Benedico, Antonio Bravo, Enrique García Álvarez, Eric del Castillo (více)Obsahy(2)
Velký filmový surrealista Luis Buñuel je spoluautorem scénáře a režisérem této temné, hořce vtipné satiry. Skupina lidí ve společenských šatech přijede do elegantně zařízeného domu na večeři. Když se však po jídle hosté přesunou do hudebního pokoje, zjistí, že služebnictvo uteklo, ale oni z nějakého důvodu nemohou odejít. Není zřejmé proč – nejsou zde zamčené dveře ani zamřížovaná okna, která by jim bránila v odchodu – ale hosté jsou přesto přesvědčeni o tom, že jsou zde uvězněni. Ponecháni svému osudu se pomalu proměňují v noblesní barbary, kteří zarazí sekeru do vodovodního potrubí, aby se mohli napít vody, zabijí a snědí ovci, jež měla být součástí večerní zábavy, schovají těla mrtvých hostí ve skříni, koketují s magií a pálí nábytek. Snímek hojně oplývá Buñuelovým suchým, donkichotským humorem. (Cinemax)
(více)Recenze (115)
Možno porovnať s "Le charme discret de la bourgeoisie". Oba filmy skúmajú vzťah spoločenských elít ku konvencii. Pokiaľ druhý skúma zlé sny evokujúce strach z odhalenia, prvý zachytáva umelú izoláciu vytvorenú spoločenskými rituálmi: opakovanie úvodnej rozlúčky nakoniec vyslobodí hostí zo zajatia, pretože nahlas vyslovia želanie odísť, čo distingvovaný hostiteľ na začiatku opomenul; úspech napriek tomu zostáva pochybný - otrokárom je konvencia sama. Nenápadný pôvab buržoázie naopak demaskuje elitu ako predátora - imperialistu, vraha, dílera, cudzoložníka - skrývajúceho sa za konvenciu. No nie až tak zlomyseľne ako práve tento film. ()
Doteď jsem měla pocit, že ve filmu musí být nějaká logická konzistence, zkrátka musí dávat smysl, aby se mi líbil. Zjistila jsem, že ale i absurdita má své výhody, a že i v ní se dá určitý smysl najít. Nebo možná není potřeba hledat smysl vůbec. U filmů jako je Exterminating Angel stačí prostě jen sedět a nechat se unášet. A žasnout, protože se díváte na mistrovský kousek. Skutečně nevím, jak přesně zachytit, co se mi na snímku tolik líbilo, ale ten pocit úžasu tam je a proto neváhám s hodnocením. Především ten závěr, no kdo viděl, pochopí. Každá scéna jakoby obsahovala nějaké zvláštní kouzlo a skvěle podtrhovala celek, nic nepřebývalo ani nechybělo a mně rychle uběhla hodina a půl kvalitně stráveného času. Buňuel mě inspiroval ke zhlédnutí dalších jeho snímků. ()
Jinotajná hromada absurdity, na které jsem s nadsázkou vyrůstal. S odstupem času a dalšími filmy od pana Mistra lehce pozbývá na údernosti, nicméně nemohu než hodnotit vysoko. Už jen kvůli té nostalgii... ()
doporučuju pro srovnání přečíst Palahniukova Strašidla - docela by mě zajímalo, nakolik je podobnost tématu čistě náhodná. Je to takový americký Anděl zkázy po třiceti letech. ()
ehm... a pointa nabuduce? ()
Surrealistické drama, které překvapí svou realističností a mrazivou aktuálností. Jde o nádhernou, lehce divadelně laděnou, sociologickou a psychologickou studii člověka v kritické situaci. A také obrovskou levicovou kritiku "vyšších vrstev společnosti", kde pak závěr celou tuto myšlenku dovede k dokonalosti. Je možná trochu škoda, že herci nebyli typově výraznější, a proto jsem si je občas pletl (teda hlavně herečky). Ale to je jedinou kaňkou na jinak neposkvrněném beránčím rounu tohoto Bunuelova sarkastického plivance do obličeje společnosti. ()
Zase nejaky kriticky podobenstvi, ktery me dvakrat, ci trikrat paradne ukolebalo. ()
Nejzábavnější věta: "Jsou čtyři hodiny ráno. Jaktože neodcházejí?" Kolikrát jsem už doma takovou větu pronesl po prokalené noci. Nicméně samotný film je poměrně zajímavou hříčkou s naprosto originálním námětem. Skupina lidí není schopna opustit místnost, ovšem nic jim v tom nebrání. Prostě toho nejsou schopni, až do té míry, že tu i umírají. Těžko se to vysvětluje, nutno vidět. Chvílemi mi sice scény evokovaly skeče Monty Pythonů. Jako celek je to ale spíš hutné psycho, jen je třeba přistoupit na jeho hru. ()
Nadčasové psychologické "sci-fi" drama s filozofickým přesahem. Kritika umělých společenských konvencí. Absurdní horor s mravním ponaučením. [--] Moderní rádoby deprimující snímky typu "Zavřeme pár lidí do jedné místnosti, zahodíme klíč a necháme dívaka, aby se bavil" jsou v porovnání s Andělem zkázy jen zjednodušené nepovedené "kopie". Téma ztráty lidskosti je zde pojato vysoce umělecky a na svoji dobu (film natočen roku 1962!) neskutečně pokrokově a nekompromisně. Jak lidé postupně odhazují společenské masky, ukazuje se, že pod povrchem není nic. Morální a etická pravidla pozbývají smyslu a z aristokratů se stávají zvířata. Lidé umírají, páchají sebevraždu, zabíjejí se mezi sebou. A nutí vás přemýšlet. ()
3,5 Podivný film, ale ktorý Buñuelov film nie je. Musím ale povedať, že tá podivnosť ma celkom bavila, film má v sebe také zvláštne napätie, prameniace hlavne zo zápletky, ktorá je tak trochu zo sci-fi oblasti. Príbeh je plný absurdnosti, hlavne čo sa týka jednania postáv, ľudí z tzv. lepšej spoločnosti. Akýmsi leitmotívom tohto diela je zosmiešnenie spoločenskej smotánky, ktorú Buñuel nemal príliš v láske. ()
parádní surrealná baríéra, která je dělila byla skvěle demonstrována.. navíc sem počas celého filmu byl totálně vyprahlý(v kině) takže sem trpěl žízní s nima.. čekal sem jen, že se to ke konci zvrhne v nějakou pořádnou šílenost, ale nakonec ten konec i tak pobavil a potěšil. ()
Je to trochu jako s Ingmarem Bergmanem. Film má hodnocení přes 80%, tudíž se dá očekávat, že jeho kvalita bude veliká. A ona asi i je, to nechci zpochybňovat. Mě to ale moc nebavilo. Sice námět výborný a je vidět, že v budoucnosti se jím inspirovala celá řada filmařů, ale to zpracování mě zkrátka neoslovilo. ()
Luis Buñuel s něčím takovým těžko mohl počítat, ale v časech současné pandemie dostává film další rozměr a tím i další možné vyznění. Tolik přesně padnoucích odkazů a narážek, je to až směšné, já se bavil. Anděl zkázy možná má být spíše varovné drama, ale ten černý humor v něm funguje výborně. I když, jaképak drama, je to přeci satyra, satyra o lidech "z vyšší společnosti", která se téměř jednoduše může dostat na úplné dno. A zase tu máme možnou ještě budoucí podobnost, opravdu zajímavé. Celý děj se odehrává v až divadelním prostředí, což hercům očividně sedne, propad jejich postav je dokonalý. Navíc oceňuji i to, že jde vidět kam si chodí ulevovat, či různé pánské holení, dámské malování atd... v dnešních podobně laděných filmech, jsou často všichni stále krásní. Nebyla scéna s ovcemi lehce kanibalistická? Když tak přemýšlím nad jedním z možných vyznění... 80% ()
Oceňuji námět, jenž považuji za inspirativní, atraktivní, zajímavý, ale výsledné zpracování jsem si nikterak neužil. Naopak mám pocit, že jsem byl špatným filmem okraden o čas. Naprosto promarněný potenciál. Nedivím se, že to Luis Bunuel později nazval neúspěšným a přitakal tomu, že by zašel dál. Celé je to totiž tak nudné a pomalé. Scénárista se mohl vyřádit v absurdnu a surrealismu, ale celé se to drží tak u země. Jednak se tam zajímavé věci nedějí a druhak samotné postavy nejsou interesantní, protože to, co říkají nebaví ani nezajímá (tak jako třeba v Eggersově Lighthouseu). Pokud tedy netřeba hledat žádnou logiku v tom, proč nemohou odejít, tak se měl autor vyřádit v průběhu jejich uvěznění. To se ale nestalo. Nudný obsah. Pokud mě nezajímají postavy, proč by mě mělo zajímat, co dělají nebo co se jim děje? Selhaní. Taková škoda. Jak může mít někdo takovej skvělej nápad, takovou tvůrčí svobodu, ale natočit takhle nudnej film? A z formálního hlediska se mi to též nezdá být žádným úletem. ()
Ionesxco. ()
Snímek jehož poselství lze uplatnit v kterékoliv době a na kteroukoliv společnost... ovšem čím starší toto dílo je, tím aktuálnějším se stává... ()
Krásná satira na vyšší společenské vrstvy a jejich chování. Skoro nic se neděje a přitom film dokáže vytvořit parádní atmosféru. A pro ty, co si to vychutnají až do konce přichystali třešinku na dortu, která podtrhuje celou satirickou myšlenku, ale je vyjádřeny tak krásně neurčitě, že si ji každý může vychutnat po svém. Zejména je potřeba zachovat si důstojnost, ostříhat nehtíky, namalovat rtíky a poštěstí-li se, tak přežít. *** Ve zkratce: Vážená jehňátka, posaďte se prosím, zaujměte předepsané pozice a chovejte se podle etikety. ()
viva surrealism... ()
Mistrovské Buňuelovo podobenství mířící do jeho oblíbených terčů: aristokratické, měšťácké i církevní smetánky. Formou připomínající absurdní divadlo tu zobrazuje její izolovanost a odtrženost od reality, zapouzdření se ve vlastních malicherných problémech a neschopnost vyjít z nich ven. V bizarní situaci společnosti uvězněné zdánlivě bezdůvodně v jedné místnosti se odhaluje i pomíjivost tenké civilizační slupky na kterou býváme tak pyšní. Samozřejmě ne všechno je tak očividné. Buňuelova surrealistická minulost i tady vystrkuje růžky a nechává mnohé další otázky viset ve vzduchu. 90% ()
Výsměch a uštěpačnost, to já nemám rád ... ()