Vládce severu

Prvá približne polovica snímku mi v podvedomí maľovala päť vyblýskaných hviezd. Dobrodružná dráma so sociálnym podtextom, v netradičnom prostredí, s dobre vykreslenými a skvele stvárnenými postavami, chytala sa ma triaška, čo ešte príde, kam tento súboj vyústi. Potom prišlo pár hluchších miest a najväčšie sklamanie nastalo, keď nabehli záverečné titulky a ja som neveriacky zízal, ktorým komínom vyletel ten obrovský potenciál a vytratil sa takmer bez stopy. Samotným koncom príbehu, ako ho zvolili, to asi nebude, škrípu skôr posledné slová postavy Lee Marvina. Ticho by hukot a rachot odchádzajúceho vlaku doprevádzalo ďaleko trefnejšie. (10.12.2011)

Poctivé chlapské dobrodružství inspirované setkáním nejslavnějšího hobo známého jako A-No.1 a začínajícího spisovatele Jacka Londona. Jenže Carradinova postava, která svou přezdívkou odkazuje na Londona (Cigaret), zrovna neodpovídá dnešnímu obrazu slavného spisovatele. Ale A-No.1 ho ve své knize vydané rok po Londonově smrti viděl nejspíš jinak (štěně následující věrně svého pána). Ať tak či tak, Aldrichův pokus v závěrečné třetině vybudovat vztah mezi dvěma "nedobrovolnými" společníky zpomalí tu skvěle rozehranou hru na kočku a myš. Je to pochopitelné, pokud se díváme na životopis, ale protože tvůrci nezmínili Londona ani v titulcích, většina diváků (i ve zdejších komentářích) nechápe tu změnu tempa filmu. (10.09.2017)

Mašinkový filmek, Lee Marvin jako Hoboes snažící se přepravit vlakem z bodu A do bodu B. To mu ovšem komplikuje zelenáč Carradine, který mu leze do zeli a Ernest Borgnine, jako zlý mašinfíra, vraždící tuláky kladivem, který nesnese černé pasažéry na svém parním vláčku. Celý příběh je zasazen do dob velké hospodářské krize v USA a využívá nádherných lokací. Film se tváří jako westernový příběh, a tak jej brát lze. Ovšem nelogičností v něm je spousty, včetně finálního souboje, nad kterým lze jen kroutit hlavou. Pravda, může se tvrdit, že film je ze sedmdesátých let, ale Aldrich již měl v té době na kontě podstaně lepší a filmařsky zvládnutější filmy. Volím zlatou střední cestu. (26.09.2014)

Vůbec ne špatný film, jen jsem se s úsměvem pozastavoval nad odolností tělesných schránek bojujících hrdinů. Rány železnou tyčí, kladivem či dřevěným trámkem by složily i Ramba, ale naši hrdinové se otřepou a bojují dál jako nezničitelní démoni nějakého šíleného hororu. Celkově bych hodnotil snímek někde mezi 3 a 4 hvězdičkami, ke čtyřem jsem se přiklonil za opravdu nádherné přírodní scenérie, kudy vlak projíždí. Myslím, že filmu by více slušel přívlastek "dobrodružný" než "drama". (19.11.2007)

Obecně filmy, které mě zaujmou, dělím do dvou kategorií: na ty, které mě zaujaly přítomností nějaké vypečené šťabajzny a na ty, které mě zaujaly ačkoli v nich žádná vypečená šťabajzna nebyla. Přes moje nemalé sympatie k pánům Leeovi s Ernestem nepokládám za vypečenou šťabajznu ani jednoho z nich, takže to asi bude ten druhý typ filmu. Takový, který vás strhne tehdejší svobodou, navrch umocněný přírodou, která by ve finále svou krásou napráskala i kdejaké té vypečené šťabajzně. P.S: Až se bude chystat natáčení filmu Vládce Českých drah, ať mi zavolají. Mám pro ně perfektní předlohu. (06.01.2016)