Big Dreams
Deti Nagana
Režie:
Dan PánekScénář:
Dan PánekKamera:
David PloyharHudba:
Jiří HájekHrají:
Tom Brenton, Hynek Čermák, Klára Issová, Johana Racková, Otakar Brousek ml., Pavel Batěk, Taťjana Medvecká, Fabián Šetlík, Simona Babčáková (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Jedenáctiletý Dominik je u vytržení, když na turnaji století v Naganu naši poráží Kanadu a míří do finále. Přestože i on je trochu outsider, rozhodne se koupit hokejku a s kamarády hrát hokej, jak to jen jde. Hlavně s tenisákem na plácku za domem. Sestaví tým a plánují si zahrát svůj vlastní velký zápas proti klukům z vedlejší vesnice. Vedle toho chce Dominik vyhrát i srdce, úsměv a pusu od Katky ze třídy. (Bontonfilm)
(více)Recenze (169)
Kdybych měl označit nejhezčí období v životě řeknu devadesátky. Nevinné a plné úžasů, jak dobrodružných, filmových, sportovních. Už je to celkem dlouho, a tak můžou dnešní pokročilí třicátníci melancholicky polemizovat o tom, co za úžasy přineslo toto kouzelné období od Sametové revoluce až po dobu těsně před prvními dostupnými mobily. Taktéž jsem ročníkově zařazen do této doby a perfektně souzním s režisérem Pánkem nejen o filmových blockbusterech, které nás zavalili v kinech, taktéž denní rutině častokrát utrápených školních hodin s poznámkami a prověrkami a skvělých odpoledních a podvečerních blbnutích se sportovním náčiním všeho druhu. Film zachycuje období jara a léta 98 roku, kdy se každý chtěl po zlatém Naganu vytáhnout v umu honění se s otřískanou hokejkou o beton za míčkem. Utopil jsem se v mnoha detailech, které mě sem tam i vstříkly slzu do oka aspoň pár momentů. Otec v trenclích požírající křupky u lahváče, klasický blonďatý tarzan v modrém plášti jako školník, vyhrožující čítelka se znalostí místa zaměstnání rodičů žáka, věčný ohryzek v lavici, pogy, tamagoči, hokejové kartičky, které dosud pečlivě ochraňuji, í-ej-sports-ci-ne-gejm paření, kdo nehrál FIFU či NHL jakoby nežil, kšiltovka lapačka.. každej, co to prožil tohle dokáže a dokázal by ještě mrdu zážitků přidat typických pro tento věk, jenže bychom tu byli stráášně dlouho..ale jen v rychlosti otec mě tenkrát křečovitě držel u televize až to bolelo, říkal, že sem jeho štěstí a dáme góla. Dali sme to bylo řevu, že málem urval lustr ze stropu a blbnutí s hokejkou a kšiltovkou jsem od fandy Floridy Panthers a Johna Vanbiesbroucka z nedělním ranním shrnutí výsledků NHL přetavil ve vítězství ve florbalové lize mé pozdější střední školy.. Děkuji a přeji další emoční zážitky na filmovém poli pane Pánek. 80% + za písničku Heroes, proč protože to byla v roce 98 společně s Puffem Daddym hitovka z Godzilly, na kterou jsem !MUSEL! za účasti akutních neštovic. :) ()
Pánkův sportovně laděný film je sympatická žánrová snaha i s tou dobovostí roku 1998, ale první hodinu se tam nic neděje a pak něco až na závěr. Motiv Olympiády v Naganu je majstrštyk, ale bojím se že to ocení jen pamětníci 40+, které odradí cílový divák filmu 8+, ale ti zase neporozumějí těm popkulturním narážkám té doby. Snaha byla, Čermák fajn, ale nejcenější na tom je asi zobrazení dětství dětí z doby před dobou mobilů a internetu. ()
4. * za nostalgii, protože ve stejném věku a ve stejné době jsem hrál hokej s kamarády stejným způsobem, sbíral kartičky a pogy atd. ()
Lapačka z kšiltovky, betony z molitanu, tyčky z pet láhví, ošuntělé hokejky, tenisák a jde se na věc. Hádání se kdo je jaký hokejista, kdo půjde hledat kotouč, do toho moncle a odřeniny ale hlavně nezapomínat na školu. Tohle není žádné mistrovské dílo, o tom netřeba debatovat. Je to ale krásný návrat do dětství. Tohle jsem prostě já v době Nagana. Jako bych se v tom filmu viděl. Věřím, že přesně o tohle Pánkovi šlo. Připomenout moji generaci tyhle úžasné a nevinné časy, kdy jediná naše strast byla, jestli náhodou nedostanem bůra z matiky a hlavně aby naši vyhráli zlato. Kdo tu dobu jako dítě zažil a koukal na hokej, tak se mu to musí trefit do noty. Víc to analyzovat nepotřebuji. ()
Předvídatelné, ale o to tu nešlo, takže úplně v pohodě. 3.5*. ()
Nostalgie a Hynek Čermak drží tenhle fajn film nad vodou. Jinak je to nuda, ale nuda co neurazí. ()
Pohodovka na večer u které si člověk odfrkne. Osobně jsem tedy čekal větší propojení s hokejovým turnajem v Naganu, čehož jsem se bohužel vůbec nedočkal. Spíše tu mapovali počátky hokejbalu. Každopádně i tak je příběh sám o sobě hezký a dětská skvadra i celkem sympatická. Za mě solidní 3* ()
Tak teď jsem se právě vrátil o několik desítek let nazpět časem a to dokonce ještě před rok 1998, kdy Dominik Hašek z kolektivního udělal individuální sport. Nejenom, že mi před očima proběhly mé adolescentní mače v hokeji, kopané, vybíjené nebo líném tenise, ale look Dětí Nagana ve mne evokoval vzpomínky na mnou oblíbenou osmdesátkovou tvorbu pro mlážež….na první dobrou plácnu třeba snímek Malý velký hokejista z roku 82. Škoda jen, že současní mladí herci z daleka nedosahují charizmatu svých dnes již dospělých předchůdců a hlavně jsem moc nepobral, proč Dan Pánek kouše do tolika jablek (vztah hlavního hrdiny s nevlastním otcem, sportovní minulost jeho dědy a jak to měl s postavou hranou Hynkem Čermákem, domácí násilí na dětech), když neměl v plánu žádné dojíst. Jinak příběh klasická Davidogoliáština aneb lapačkou z kšiltovky vychytám i Jardu Jágra a tak tři hvězdy za ty vzpomínky na bezstarostné dětství. ()
A pak proč je na tom naše školství tak špatně, když se ve třídě učitelé se žáky, místo výuky, koukají na olympiádu. Ale my to tak měli v době Nagana ve škole úplně stejně, takže zcela chápu a je fajn vidět ve filmu děcka opět za doby, kdy se nesedělo jenom doma a v jednom kuse se nečumělo do ajfonů, ajpedů a dalších pytlovin od Nakouslého jablka. Pánek se nesnažil natočit další Klukypány nebo Osvaldovo nadbíhání Lucii - na to jsou Děti Nagana málo dobrodružné nebo humorné. Přesto jde v české kinematografii o příjemnou změnu, u které jsem rád, že nám nemusí být neustále jen podsouváno o čem muži, ženy, děti, invalidní důchodci, případně Langmajer touží. Protože, jak už zmiňuje Hynek Čermák, na hajzlu přeci tlačíme všichni stejně. ()
Děti ocení, podobné The Goonies. ()
Film pro teenagery jak má být. Idealistický, odsýpá, slušné herecké výkony... u nás nedostatkové zboźí. ()
Že by? Je fajn, že se Češi pouštějí do takového stylu filmaření, ale bez hereckých výkonů to nejde. Je vidět, že Dan Pánek s režií teprve začíná, ale jako jeden z jeho prvních celovečeráků to není špatný. Jen prostě naučit děti hrát a má vyhráno (a pohrát si s dialogy) jediný kdo to tak nějak zachraňoval byl Hynek Čermák. Některé zápletky by bylo dobré rozvést víc, nebo je nedávat vůbec. S kamerou či tempem při zápase jsem problém neměl. Hrozně se mi líbily záběry z pohledu hokejky nebo gólmana. Podtrženo sečteno, je to film na který se za pár let rád podívám až ho budou dávat na ČT2. ()
Vzpomínka na dětství. Taky jsme místo vyučování sledovali zápasy. :) ()
Příjemná nostalgická jednohubka. ()
Solidní rodinný film, který z větší části cílí na nejmenší diváky, ale neurazí ani dospělé. Je zde sice mnoho naivity, ale ta přeci jen k určitým filmům neodvratně patří. Na český rybník nečekaně povedené. 7/10 ()
Goonies vibes ()
Tretia hviezda za hlavného hrdinu. Vyzerá, že z neho vyrastie herec. ()
Sport mi nikdy nic moc neříkal a sportovním filmům se obecně spíš vyhýbám. Co se mi tady ovšem velice líbilo je atmosféra a nostalgie, která z filmu čiší a která je v našich končinách velice neobvyklá. Víc podobných filmů, český divák chce na minulost a na dětství vzpomínat i jinak, než jen formou depresivních detektivek a kriminálek o korupci. Celkově tedy mínus jedna hvězda za téma a nedostatky v logice děje ale za formu a atmosféru zcela zasloužené 4/5 ()
Kdo zažil a sledoval OH 1998 a zmíněný hokejový turnaj v Naganu, tak si jistě při sledování tohoto filmu oživí svoje vzpomínky na tuto dobu. Já měla tehdy 14 let a stejně jako hrdinové ve filmu, jsme i my sledovali semifinálové drama s Kanadou ve školních lavicích s našimi učiteli. Krásný to zážitek. S filmem tak úplně OH v Naganu nesouvisí, v podstatě Nagano je zmíněno jen v pár úvodních minutách. Poté již sledujeme příběh chlapce, který se jako řada jiných, chce stát slavným hokejistou, v jeho případě Dominikem Haškem. Přidá se k němu parta různorodých děti a vytvoří tým, který na plácku začne hrát "hokej". Trenéra jim po nějakém čase začne dělat skvělý Hynek Čermák, jako otec jednoho z nich. Příběh je hodně podobný americkým rodinným filmům o různých partách dětí, co hrají nějakou hru či sport. Jednu hvězdu z plného počtu musím ubrat za rozmazleného hlavního hrdinu (fakt respekt k jeho matce, že mu jednu nevrazila), nedotažené a nadbytečné zápletky (Káťa a její otec, vztahy v partě, problémy hl. hrdiny ve škole a s nevlastním otcem...) a některé slabší herecké výkony. Ale celkově, čert vem všechna negativa, film objevuje staré vzpomínky, jak si řada z nás v roce 1998 koupila hokejky a šla si hrát na plácek za domem na Jágra, Šlégra, Růžičku, Haška..... A to je na tom to krásné :) ()
Je tu možná zbytečně moc odboček, které na jednu stranu trochu rozmělňují, ale na druhou stranu by pak film měl asi hodinu. A přitom z těch odboček se nedotáhla k nějakému závěru myslím ani jedna. Pro diváka, který Nagano (a pak zlatý hatrick) pamatuje, to je pořádná dávka nostalgie, která bude fungovat. Pro mladší diváky se obávám, že to bude jen nepříliš zábavná rodinná podívaná. ()