Vanilkové nebe

Cruise je skvělej, Cruz úžasná, námět a vizuální zpracování je taky úchvatné. Bohužel je ten film po žánrové stránce tak rozházený až to není možné a ten konec, za ten by zasloužil scénárista nakopat. Je to velká škoda, protože to mohl být fakt dobrý film. Tim ale nechci říct, že bych se nepobavil. (21.08.2002)

Videl som Abre los ojos a bol som nemiestne zvedavý, čo z takého dobrého filmu dokážu urobiť Američania. Nemusím ani dodávať, že som bol za svoju zvedavosť prísne potrestaný vyše dvojhodinovou nudou prerušovanou úžasom nad "hereckým" výkonom Toma Cruisa a "výkonom" scenáristu, ktorý si zabudol po sebe prečítať napísané. Už dávnejšie som napísal o svojom odmietavom prístupe k remakom. A táto vanilková zbytočnosť je remakeom typu: Ctrl+C Ctrl+V. Jedna hviezdička je za hudbu, druhá za niekoľko usnutí, pri ktorých som nemal pochybnosti, či ide o sen, či realitu. (18.01.2012)

Tom Cruise vrhá do kamery úsměvy hraničící s úletem u Oprah, tahá na ksichtu masku, jíž by mu záviděla i Manuela, a dvě hodiny řeší, jestli je blázen nebo se mu to všechno jenom zdá. Zajímavý experiment, který mi zaryl brouka do hlavy právě oním vysmívaným koncem, jenž je, přiznávám, prvoplánový a trčí z něj snaha dostat se z dějového klubka alespoň nějakým způsobem ven, ale imho usadil všechny žánrové úlety přesně na své místo. Po k smrti nudném Na pokraji slávy mi Crowe udělal radost. (25.11.2008)

(Nie klasický komentár, lež len drobná poznámka k filmu, ktorú možno zužitkujem ak sa k nemu ešte niekedy vrátim.) Obsadenie Toma Cruisa do hlavnej mužskej role je geniálny ťah, ktorý filmu pridáva minimálne jednu rovinu čítania. Reflektuje sa tak Cruisov status peknej tváričky hviezdneho Hollywoodu, s ktorým Crowe podvratne narába a „znásilňuje ho“. Zároveň obratne využíva Cruisovho (ne)herectva, bezvýraznosti a topornosti, podobne ako pred ním Stanley Kubrick vo svojej labutej piesni Eyes Wide Shut. Vanilla Sky tak predstavuje nielen významný medzník v kariére viacerých členov štábu a hereckého osadenstva, čerpajúci z originality Amenábarovho pôvodného scenára, ale v druhom pláne i čiastkový komentár k dobovému Hollywoodu a Cruisovej hviezdnej aure. (24.10.2015)

Vanilkové nebe způsobilo, že už mi tak nechutná vanilková zmrzlina a při vzpomínce na Cruisův zmršený ksicht, je mi smutno z toho, že mu to tak slušelo víc než normálně. Ale ne, nebudu zlá… Mám z tohohle filmu rozporuplné pocity. Celou dobu se snaží tvářit záhadně a on by záhadný byl.. Neustále přemýšlíte: „Tak jak to tedy je?“, „Proč se to dělo?“, „Jak to dopadne?“, ale co z toho, když vysvětlující konec nic nevysvětlí, jen Vám zamotá hlavu a způsobí zhnusenej pocit a položí otázku „Co to sakra mělo znamenat?“ Asi mám zase zkrat ve svých obvodech. Prosím technickou podporu! (23.08.2010)