Úsvit

Módní vlna všech těch gender korektních trendů dává vzniknout vskutku zvláštním dílům. Tenhle příběh je nesmyslně zasazenej do prvorepublikového efektního prostoru Podtatří (to jediný je tam fajn). Nevěřím moderní skorodoktorce, která se staví do role mentorky sexuální výchovy. Nevěřím osvícenýmu bačovi z východního Slovenska, kterej je na tu dobu neskutečně gay/trans friendly. Nevěřím paní továrníkové, která ve vysokém stupni těhotenství běžně tráví hodiny za volantem. A už vůbec nevěřím mluvenému projevu, i když to prej byl záměr přizpůsobit to současnému divákovi. Ale aby se lidi v lepší společnosti za první republiky běžně oslovovali píčo, to je prostě špatně. (17.11.2023)

Jsem rád, že tu vyrůstá mladá generace tvůrců, jejichž filmy vypadají světově a ne jako další Hřebejk. Tohle je po výtvarné i hudební stránce špička, a naštěstí i po stránce příběhu je to zajímavé, i když občas vidím ve filmu spíš názory tvůrců než jejich postav. Doufám, že to půjde na Oscary. A po premiéře na uložto (R.I.P., opravuji na: Netflixu) očekávám pokles hodnocení na 60% :( (03.07.2023)

Asi bychom si Slovensko roku 1937 neměli moc idealizovat. Obzvláště tam, kde lidé žili v dědinách pod horami. Čas jako by se tam zastavil před 200 lety. Konec konců kdo nevěří ať si zajede třeba do Rumunska do Bukovinských nebo Maramurešských Karpat. Opravdu bych chtěl vidět takto pokrokového otce tam kdesi na východě. O filmu jsem netušil zhola nic, jen jsem věděl, že se to odehrává kdesi na Slovensku těsně před válkou a že tam hraje Eliška Křenková, se kterou jsem ještě v hlavní roli neměl tu čest. První co diváka bouchne do očí je vizuál. Kamera, filtry, hudební podkres, vše je super. Když tak Eliška v třicátkovém outfitu, který ji sakra slušel stojí na zelené louce proti pásu hor a nad hlavou má modrou obloha s Lockheed Electrou, jeden by měl dojem, že kouká na Vzpomínky na Afriku. Tvůrci si vůbec vzali docela slušné sousto už jen s tím dobovým zařazením. Ale poprali se s ním skvěle. Bohužel se od půlky filmu začne řešit zase sexualita jednoho z hlavních hrdinů. Manželka ředitele závodu je nesmírně pokroková a je v tom pokroku asi tak skoro o sto let napřed před dnešními pokrokáři co film natáčeli. A ačkoliv se pohybuje ve vybrané společnosti, klidně řekne na společné večeři s Baťou o jedné ze spolusedících co není pokroková, že je píča.  To jistě. A takhle to dopadá, když film někdo podle mne natáčí z čistého kalkulu, že na toto téma bude v zahraničí slyšeno na festivalech. Bohužel ale o dané době ví akorát tak kulové. Ono je taky rejžovi  pouhých 29 let, tak těžko může něco vědět o noblese první republiky a chování v kruzích o kterých film pojednává.  Pisateli scénáře je víc, celých  35 let... Eh. Co koho vedlo k natočení této zvláštnosti opravdu netuším. Je faktem, že dnešní nýman...  pardon progresivisté  Tomáše Baťu ještě pořádně nepozvraceli, takže v tomto má film jisté jakési prvenství. Kdyby film vznikl před dvaceti lety, neřeknu ani popel. Ba co víc. Řekl bych námětově, zajímavé! Ovšem v kontextu dneška se na to dívám tak trochu jako někdo, kdo je feminismem a LGTQ tématikou už přecpaný a přesto se mu cpe další a další nášup tohohle progresívního prejtu. Přitom to mohla být docela solidní detektivka.  Filmařsky film snese opravdu mezinárodní srovnání a to po technické stránce. Eliška byla také půvabná a film herecky skvěle táhla. Bohužel scénář je za mně opravdu na odpad. Celý film mi velmi připomněl film Narušitel. Tam dotyčný také tak nějak netušil o čem vlastně období o kterém natáčel vlastně bylo. A podle toho oba filmy dopadají. Dávám za 3 morfínové tabletky. * * * (30.12.2023)

Český queer drama z předválečnýho období? Je to sice k nevíře, ale režisér Matěj Chlupáček natočil sice atypický, ale o to víc poutavý historický drama, který se v našich končinách jen tak nevidí. Natočit totiž drama zabývající se tématikou intersexuality, vztahu k jinakosti, a posedlostí skepticismem/konzervatismem na pozadí korporátní budovatelské baťovské idylky na sklonku druhý světový války chce fakt ambice, na který má koule fakt málokterý tvůrce. Navzdory dobovýmu zasazení a čecháčkovský nátuře Chlupáček tyhle kontroverzní [a bezpochyby moderní] témata pojímá s patřičnou něhou a poctivým filmařským řemeslem, za což si fakt zaslouží nejenom uznání, ale respekt celkově... Eliška Křenková s každým novým filmem navíc dokazuje, že jde o jednu z nejtalentovanějších domácích hereček, a každou scénu si zde krade zcela právem pro sebe. ÚSVIT je tak ve výsledku originálním dílkem, který česká kinematografie - a zejména pak historický žánr jako takový - potřebuje jak sůl. Inu, jak se říká: pokrok nezastavíš. (13.03.2024)

// Zatím největší překvapení Varů. Úsvit má světový audiovizuál, napínavou a lehce mysteriózní první polovinu, nečekaně důkladně rozvedenou tu druhou, vynikající herecké výkony v čele s čarokrásnou Eliškou Křenkovou, a samozřejmě důležitý přesah. Asi nejvíc si na tom filmu ale cením té atmosféry, která je svým časovým i místním zasazením tak specifická, na jednu stranu plná naděje v lepší svět, a na tu druhou zcela děsivá kvůli tomu, co následovalo. Mrazivý, přesto však vynikající domácí počin. 8/10 (02.07.2023)