Reklama

Reklama

VOD (1)

Krev prolitá ve jménu svobody... Děj se odehrává v 16. století, kdy Polsko čelí brutálním nájezdům Osmanů. Naději na záchranu polského území a ukrajinských stepí představují záporožští kozáci, které předchází pověst ďáblů s chocholy a válečníků, které svět dosud nespatřil. Společně bojují bok po boku, aby vyhnali osmanské nájezdníky. Po společném vítězství ale polská šlechta nedbá na významné zásluhy kozáckého vojska a násilně si podrobí jejich území. Vyhlášený kozácký válečník Taras Bulba přísahá, že záporožští kozáci jednoho dne povstanu proti polské nadvládě, i kdyby to mělo trvat celé pokolení. Záporožští kozáci po vypálení vlastních domovů nachází přechodné útočiště v rodných stepích. Taras Bulba vychovává své dva syny Andrije a Ostapa v nenávisti k polskému nepříteli, jehož mají za úkol lépe poznat během studií na akademii v Kyjevě. Když se Andrij s Ostapem vrací domů, otec z nich chce udělat pravé kozáky. Pro svobodu a slávu svého národa by totiž neváhal prolít ani vlastní krev... Historická novela "Taras Bulba" patří k předním dílům slavného ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852). Námět čerpal z kozáckých dějin na úsvitu 16. století, kdy kozáci čelili nejen nájezdům dobyvačných hord osmanských válečníků, ale i častým výpadům polské šlechty. Osud Evropy tehdy visel na vlásku a rozhodující bitvy se sváděly na rozlehlých stepích v povodí Donu a Dněpru, které kozáci považovali za svou otčinu. Gogolova nejdelší novela o Tarasovi Bulbovi se dočkala několika různorodých filmových zpracování. Tu nejslavnější adaptaci ale představuje hollywoodská verze z roku 1962, v níž zazářili tehdy přední herci Yul Brynner v roli kozáckého atamana Tarase Bulby a Tony Curtis jako jeho vzpurný syn Andrij. Snímek dodnes vyniká velkolepými jezdeckými bitvami, davovými scénami a nápaditým hudebním doprovodem významného skladatele Franze Waxmana, jenž byl po zásluze ve své kategorii nominován na Oscara a Zlatý glóbus. (Česká televize)

(více)

Recenze (49)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Z filmu jsem viděl jen část, protože pokud mi polští studenti na obrazovce zpívají anglicky a pak zpívají i kozáci ze stepí západní Ukrajiny též anglicky a pokud Tony Curtis(kozák prosím, to není vtip) se tváří stejně šibalsky jako v Někdo to rád horké, tak takovou píčovinu nepřenesu přes srdce i žaludek. Já jsem totiž filmový divák a to už nějakých 45 let. Snaha Hollywoodu pořád srát do historických děl komediální prvky, kterým se mohou smát pouze hloupí američané s popcornem v hubě, to byl další důvod, proč jsem to vypnul. Vždyť mám doma tolik krásných filmů, a do své smrti chci stihnout se na ně ještě podívat.... ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Yul Brynner se na podobné role hodil a dokonale to potvrzuje i v tomto počinu, kde se o hlavní prostor dělí s taktéž skvělým Tony Curtisem. Gogolovu předlohu jsem nečetl, tudíž nebudu porovnávat s filmovou adaptací, ale celkově příběh výborně funguje, je i dobře nasnímán a za jediné úskalí lze považovat delší stopáž. Na závěr bych ještě rád pochválil filmovou hudbu, která se Franzi Waxmanovi velmi povedla. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Z ukrajinskoruské literární Gogolovy předlohy film zachytil jen to nejnutnější, dá se říci nejpodstatnější. Přesto - nebo právě proto - s pozoruhodnou přesností dokázal evokovat svět tradičního východoslovanského patosu, libujícího si v očividné přepjatosti gest i cílů. Yul Brynner se v hlavní úloze překonává, ale dobře vybraní a srovnatelně zdatní jsou i představitelé dalších hlavních rolí Tarasových synů a Polky, do které se Andrij zamiluje. Za zdařilou lze označit i výpravu. Méně pochopitelná je volba exteriérů: Záporoží i přilehlá střední Ukrajina a Bělorusko jsou nížinné krajiny s pahorky a pominutelnými vrchy; srovnatelné hory - Karpaty - leží o několik set kilometrů dále na Západ. Scénář se vyhnul Gogolovu konci a směřuje k harmonizujícímu happy endu; zde je film zřejmě nejvíce poplatný postupům Hollywoodu. V tom ostatním je nutné přiznat kvalitu. BULBA je neobvyklým ztvárněním pro Západ nestandardní látky a i dnes překvapuje živostí a přesvědčivou plasticitou, se kterou přibližuje zašlou historii 16. století (řeč o livonské válce) z rozmezí střední a východní Evropy. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

O čosi lepšie ako ruský remake, ktorý som videl skôr. Aspoň to nebolo patetické ako novšie spracovanie. Žiadna matička Rus, ale stepi a (oblasť) Záporožie. Brynner skvelý, nič iné som od neho ani nečakal; Curtis súci viacmenej iba na tie romantické scény, ktoré bohužiaľ tvorili dosť veľkú časť príbehu (aj keď Christine Kaufmann bola chrumkavá) a Taras sa veru v nich nevyskytoval. V niektorých pasážach to vyzeralo na melodrámu - Kalinka 'pa amiericki' - och , och. Ale na veľkolepé davové a bojové scény sa pozeralo dobre aj po rokoch, škoda, že ich nebolo viac. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Yul Brynner byl přesvědčivý jako Egypťan, Žid, Siamec, Mexičan, Němec, Francouz, Ind, Indián i robot, a role kozáckého atamana mu taky neuvěřitelně sedla. Ale zajímalo by mě, kterou osvícenou hlavu napadlo, obsadit do role jeho potomka Tonyho Curtise, který s vizáží amerického gigola spíš než kozáka připomíná kozu, a jako syn svých filmových rodičů tenhle nagelovaný modroočko nevypadá ani omylem. Mimoto se Andrej po většinu děje chová jako trouba, který má omezenou nejen kolekci výrazů, ale i mozkovou kapacitu. Jeho akrobatická čísla jsou pěkná, ale o herectví nemůže být řeč. Davové scény a panoramatické záběry jsou parádní, bitvy však téměř postrádají detaily – kamera se totiž většinou drží v bezpečné vzdálenosti – neuškodil by ani dynamičtější střih. V závěru pak snímek působí nedokončeně, skoro bych místo „the end“ čekala titulek „konec první části“. Konflikt kozáci vs. Poláci je dějově zpracován dobře, zato (bohužel) dominantní linie s troubou a polskou nanynkou je poněkud plytká a silně cítit po klišé. Pravá hrůza však nastává, když se do obrazu vloudí „umělecký“ efekt kruhového rozostření a Curtis se přestane vilně tlemit nebo bojovně vysunovat bradu a pokusí se být dojemný. V takových chvílích upřímně litujete, že ho táta Taras neutopil už v peřince. Na světě by bylo líp – v tom kozáckém rozhodně. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Po skončení natáčení se Tony Curtis s představitelkou Natalie, teprve sedmnáctiletou Christine Kaufmann, oženil. (vesper001)
  • Natáčelo se v argentinském městě Salta a v americkém státě Kalifornie (ranč Golden Oak Ranch a Universal Studios). (Marek06)
  • Tony Curtis, který ve filmu hraje syna postavy Yula Brynnera, byl ve skutečnosti jen o 5 let mladší než jeho filmový otec. V době natáčení bylo Curtisovi 37 let. (vesper001)

Reklama

Reklama