Tažní ptáci

Volné pokračování osudů lidí vyskytujících se kolem Káry, jehož vyobrazovaná situace v protialkoholní léčebně nedostatečně sekunduje prvnímu dílu a kvalita padá výrazně dolů. Dialogy již nejsou tak chytlavé a nové postavy nedodávají ději patřičnou atraktivitu. Bezprostředně nedochází k obratu ani po přenesení hlavní pozornosti na Fendrycha (Vlastimil Brodský). V závěru tedy divák tápe nad pointou, respektive stěžejní myšlence, která špatně podaná. (13.01.2014)

Oproti mnohem celistvějšímu Ikarovu pádu působí Tažní ptáci epizodičtěji, skoro až seriálově. Příběh se odehrává ve stálých konfrontacích, přičemž mimo Káru a Fendrycha (a snad ještě Karlíka) nejsou postavy hlouběji prokresleny a (personalizované) prostředí léčebny – a koneckonců i venkovního světa působí panoptikálně: role všech jsou předurčeny a jakýkoliv čin či chování se zdají být pouhou recidivou – osobnostní jednoznačnosti. Necelistvost prohlubuje i rozštěpení příběhu na dvě dramata, jejichž průnik je vzhledem k závažnosti jejich spojení, podán poněkud úzce: odbývá jej teatrální výstup polepšujícího se, po němž následuje nový pád. Menšíkovo a Brodského herectví je ovšem odzbrojující a nezbývá než litovat, že z třetího filmu zůstal jen scénář. Tažní ptáci jsou skvělí právě jen jako druhý díl trilogie, přechod od strhujícího počátku k jistě neméně děsícímu konci. Torzo. (21.02.2017)

Volné pokračování vynikajícího "Ikarova pádu", o které se zasloužili víceméně stejní tvůrci a herci, kterým opět vévodí Vladimír Menšík, ale film se stal legendárním nejenom kvúli Menšíkovi, ale také kvůli vynikajícím hereckým výkonům všech "hlavních" protagonistů. Dost často platí, že pokračování obvykle nedosáhne kvalit originálu, ale v tomto případě možná pokračování Ikarův pád ještě předčilo, takže i tento "koncert pro všechny zůčastněné" lze oprávněně přiřadit do klenotnice naší televizní tvorby. Je to samozřejmě film, na který jen tak lehce nezapomenete a jen jen škoda, že není připomínán častěji namísto některých "rychlokvašených" a masivní reklamou uváděných novinek ... (24.10.2018)

V souvislosti s filmem Ikarův pád jsem Menšíkův herecký výkon nazval tím nejlepším, jaký jsem v životě viděl. V Tažných ptácích si pro sebe podobný titul uzmul Vlastimil Brodský, který ztvárnil roli alkoholika Fendrycha, který se místo snahy o léčení oddává snění o létání a přemýšlení o tom, zda se vlastně má pro koho léčit a pro koho se svými démony bojovat. A také v roli mefistotelovského našeptávače a přesto přítele v jednom. Společnost mu dělá Vladimír Menšík jako ten rozumný, který má i díky své schopnosti být nad věcí na povel celý pokoj č. 2, pedantický cholerik Josefa Somra, bezstarostný Pavel Zedníček a intelektuál v podání Eduarda Cupáka, který svůj úděl bere s pochopením pro své chyby i pro svou neschopnost je neopakovat. Pokládám si otázku, o kolik tato verze Přeletu nad kukaččím hnízdem předstihuje svého oscarového kolegu. (04.04.2022)

Nakoľko je tento film prirovnávaný s ,,Dobrými holubmi,, a možno aj určitá paralela sa tu ponúka , tak vo svojej podstate je mu diametrálne odlišný. Tažní ptáci sú predovšetkým sondou do psychiky duševného utrpenia, film o priateľstve a porozumení, v ktorom Vladimír Menšík (akovždy) exceluje a Brodský mu synonymicky sekunduje. Silný film. (20.05.2018)