Děvče pro zábavu

Reziser Herbert Ross /California Suite, Play it again, Sam/ natocil krasny film o tanecnici, ktora sa obiede pretlka zivotom - smolu ma nielen v zivote, praci, ale aj v laske. Tak veru, zivot je utrpenie, bolest a nestalost. Spolocnost sa nezaujima o to, ze musi zivit haranta a platit najom. Naviac sa este veci komplikuju a ona musi strpiet dalsich najomnikov- teda dve zenske konkretne. Marsha mason v roli tanecnice bola skvela, dialogy perfektne odsypali, kulisy na urovni. Tempo bolo zo zaciatku take vselijake, akel potom sa to zlepsilo a film ma nepustil cely cas a udrziaval ma v napati. Jeden z najkrajsich romantickych filmov, a to ich zrovna nevyhladavam : 89 % (17.06.2017)

Nebudete je pronásledovat? Budou ozbrojený...Chcete abych je bombardoval těma konverzama?  Mám rád americké komedie ze staré školy  a atmosférou starých časů a humor scénáristy Neila SImona. Mám také rád, že od něj pokaždé tak nějak vím, co čekat. Tentokrát mi ale ty jeho  tradiční dialogové přestřelky a tahanice o byt (kde jinde, než v New Yorku.:o)  přišly ze začátku trochu rutinní a ne tolik vtipné. Občas jsem si připadal jako bych sledoval slabší pozdější verzi legendárních Bosých nohou v parku (které jsem si chtěl tyhle Vánoce konečně  zopakovat, prosím nekoukat na mé hodnocení.:o), která jako by jen byla natočená o pár let později s postavami kápanek pozdějšího věku...A zatímco Richard Dreyfuss nebyl vůbec špatný, tak Marsha Mason mě snad ničím nezaujala a moc ji nepomohl ani ukňouraný dabing Dany ,,Marcelky z Comebacku´´ Batulkové. Film jsem rád díky kolegovi sehnal s nějákou českou stopou, ČT má většinou kvalitní dabingy,  i tenhle se dal (především díky Davidu Prachařovi) snést, ale tady narážím po Snídani u Tiffanyho na další trochu necitlivé porevoluční nadabování retro komedie.  Ne že by tentokrát postavy kvůli dabingu tak zhrubli, ale bez staršího dabingu a možná nejlépe originalu se pak  trochu těžko přenáší atmosféra...Protože atmosféru to přeci jen má. Nakonec mě některé ty hlášky věčně uštěkané dvojice přeci jen slušně pobavily (viz.začátek komentáře), na tehdejší New York  se pěkně dívá  a ta dvojice dvou zkrachovalých herců mě nakonec párkrát vzala...hlavně při závěrečné půlhodince, která vystřídala několik emocí. Večírek na střeše s hezkým tancovaním se mi líbil, při ranních opětovných hádkách jsem si  k nim zase hůř hledal cestu a závěr je takový přirozeně dojemný s vybalancovaným sentimentem, kdy se Paula sice rozhodne neodlětět, ale Elliot u nich nechá kytaru...Takže konec dobrý, všechno dobré... Navrch se mi dost líbila nadčasové  zobrazení vedlejší postavy úměleckého  režiséra, který chápe Krále Richarda jako obět své homosexuality...Nejsem sice nějaký znalec Shakespare, ale tahle vedlejší linka mě pobavila. Přesto u mě nakonec asi jen lepší tři, možná časem změním. (29.12.2023)

Uhlazený balzám na duši s romantickým nádechem v komediální formě. Richie Dreyfuss hraje přirozeně a zodpovědně a spolu s Marshou Mason tvoří vcelku přesvědčivé duo, i přesto je můj zážitek průměrný, což však není chyba režisérova, nýbrž moje. Snad je na vině můj cynismus a nebo jsem si to asi představoval jinak. Nevím přesně co, ale něco jsem tam postrádal, snad více emocí, snad lepší hudbu, či snad dokonce přitažlivější protagonistku. Rození romantici se možná dočkají katarze, cyničtí prasata jako Rocky62 budou kritizovat. (08.11.2011)

Po půl hodině jsem to chtěl vzdát, ale nakonec mě to přece jen dostalo. Ovšem nebýt výtečného Richarda Dreyfusse a Marshy Mason, mezi kterými to silně jiskří, tak bych asi nelitoval. Několik scén je přímo nadčasových, třeba ta sváděcí v koupelně, ta neměla chybu. Něco takového právě postrádají ty dnešní komedie, které se sice tváří nablýskaně, se zvučným zástupem hereckých es, ale nakonec jsou tuctové a všechny si podobné. Zde si vystačí všehovšudy 3 hlavní herci, nijak zvlášť známí (u nás téměř vůbec) a výsledek je překvapující. Já jim to teda baštil. Něco málo pokazill ten "nicmoc" dabing, takže někdy příště to zkusím určtě bez něj, ale jinak fajn zábava a po dlouhé době opět příjemný film v TV. (08.11.2011)

Příběh, kterému jsem nějak nepřišla na chuť - nejspíš proto, že jsem nemohla vystát za všech okolností účelově přehrávajícího Richarda Dreyfusse v roli Elliota Garfielda. A pokud u romantické komedie nesnášíte hlavního hrdinu, je to docela průšvih. Děj vám pak nutně musí připadat vykalkulovaný, pokrytecký a afektovaný. S trochou přemáhání 3* - za malou Lucy, kterou si s dětskou přirozeností a samozřejmostí zahrála Quinn Cummings. (08.11.2011)