Režie:
Nikolaj ArcelKamera:
Rasmus VidebækHudba:
Dan RomerHrají:
Mads Mikkelsen, Amanda Collin, Simon Bennebjerg, Melina Hagberg, Kristine Kujath Thorp, Gustav Lindh, Morten Hee Andersen, Thomas W. Gabrielsson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1755 se zchudlý kapitán Ludvig Kahlen vydává dobýt drsné, nehostinné dánské vřesoviště se zdánlivě nemožným cílem: vybudovat tu ve jménu krále kolonii. Výměnou za to pro sebe získá tolik vytoužený šlechtický titul. Jediný vlastník této oblasti, nemilosrdný Frederik de Schinkel, se však arogantně domnívá, že tato země patří jen jemu. Když se de Schinkel dozví, že jeho služebná Anna Barbara a její manžel se utekli ukrýt ke Kahlenovi, privilegovaný a zlomyslný majitel vřesoviště přísahá pomstu a dělá vše pro to, aby kapitána vyhnal. Kahlen se nenechá zastrašit a pustí se do nerovného boje – riskuje nejen svůj život, ale i život rodiny uprchlíků, která se kolem něj shromáždila. Šestý celovečerní film Nikolaje Arcela je vynikající historické drama s řadou předností, z nichž ta nejpřesvědčivější je možná nejméně překvapivá. Je jí charisma staré školy, které z plátna vyzařuje díky Madsi Mikkelsenovi v roli muže, jehož mlčenlivou povahu a drsnou statečnost prověřují snad všechny myslitelné útrapy, které ho v Dánsku 18. století mohly potkat. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (259)
Skvěle napsané, natočené i zahrané dánské epické historické drama. Režisér Nikolaj Arcel v mnohém navazuje na svou neméně povedenou Královskou aféru, včetně obsazení svého ,,dvorního" herce. Poutavý příběh o přežití člověka v nehostinné divočině s přesahem kritiky feudálního zřízení, nečekaně se ale najde ve filmu prostor i pro romantiku. Hlavní mlčenlivý až stoický hrdina Madse Mikkelsenena (hrajícího převážně jen mimikou a výrazem obličeje), vjem nespravedlivého a sociálně i existenčně dehumanizovaného prostředí a hlavní šlechtický padouch jsou největšími přednostmi tohoto povedeného historického snímku vystavěného jako ,,archaický" americký western...což osobně speciálně oceňuji... ()
Slušný historický film s Madsom Mikkelsenom o pestovaní zemiakov. Avšak očakávania tu boli z mojej strany o niečo vyššie (v čase hodnotenia má film 84% na CSFD a je umiestnený na 787. mieste najlepších filmov). The Promised Land síce nerobí nič zle, ale počas stopáže sa nevie rozhodnúť akým filmom chce byť a tak tu je zo všetkého tak trochu. Trochu brutality a krvi, trochu romantiky, trochu klišé, trochu emócií, ale vo výsledku to na môj vkus pôsobilo predsa len až príliš uhladene a bezpečne, a skôr by som si želal keby sa Bastard viac zameral na tú pravú historickú špinavosť (napr. po vzore The Last Duel od Ridleyho). The Promised Land mi tak v závere, napriek dvom-trom brutálnejším scénam, prišiel takým filmom pre každého. Každému dá niečo, ale náročnejších konzumentov nezasýti plnohodnotne. Fajn klasická dobová historka a toto bude určite o pár rokov rotovať v televíziách pravidelne, ale asi som bol v očakávaní o niečo intezívnejšieho zážitku. CELKOVO: 6/10 ()
Dáni v čele s Mikkelsenem pravidelně dokazují, že jejich tvorba patří k tomu nejkvalitnějšímu, co je za poslední desetiletí v (evropském) filmovém průmyslu vyprodukováno. Opět je nám nabídnuto syrové drama, které nepotřebuje přehršel akce, ale stačí mu stará dobrá atmosféra, kvalitní dialog a funkční scénář. ()
Velká paráda. Staromilský přístup a Madsův zarputilý výraz v poctivém bijáku s povedeným scénářem, který chytne za srdce. Dánská vřesoviště a krásné záběry na drsnou krajinu. No a samozřejmě jeden zmrda, kterému přejete to nejhorší a celou dobu si říkáte proč mu kapitán neprovrtal hlavu kulí hned na začátku. Skvělý příběh se silným závěrem a hodnotnou pointou. ()
Nikkelsen se občas objevuje ve filmech jež ho nejsou hodny. Vždycky mně to fascinuje, proč si je vlastně vybírá a jak se rozhoduje pro účast v nich. Jestli je ale pro něco přímo stvořen, jsou to dramata a historická obzvlášťě. A tenhle film je prostě žánrově přesně pro něj. Byl zde naprosto skvostný. Příběh je až neuvěřitelně jednoduchý. Je to příběh o snaze pevnou vůlí a úsilím překonat zdánlivě nerealizovatelné, někdy bohužel i bez ohledu na blízké ztráty. Musíme si ale uvědomit, že příběh se odehrává v půlce osmnáctého století. Tedy v době, kdy lidé celkem běžně umírali hlady a nějaké opuštěné cikánské dítě opravdu nikoho nezajímalo. Krom toho už cikáni v té době byli bráni skutečně spíše jako škodná a to i na našem území. Jejich příchod do našich končin začal jejich lhaním. Tvrdili, že jsou uprchlíci ze Svaté země případně Egypta a náš lid je dle dobových záznamů i v těch raných dobách jako údajné křesťanské uprchlíky podporoval a krmil. Tmavší pleť byla brána jako důkaz, že jdou z Palestiny. Jenža pak se ukázalo, že to asi s tím Jeruzalémem nebude až tak pravda. Za Habsburků už cikáni v některých obdobích nesměli přes hranice říše. První výstraha při chycení bylo označení vypáleným cejchem, druhá pro ženy useknutí ruky, pro muže oprátka. V té době už v řadě měst měli řemeslníci cechy a tak nikdo neměl zájem přijímat nějaké nové řemeslníky co přivandrovali odjinud kvůli konkurenci. Cikánům tak toho ku obživě moc nezbylo. Dělali spíše drobnou kovařinu, drobnější práce jako opravy hrnců pomocí drátů, různé jednoduché manuální práce a provozovali bylinkářství. V tom měli kupodivu vysokou odbornost v rámci léčby různých poranění a nemocí bylinkami nejen zvířat, ale i lidí. Díky omezeným možnostem integrace a získávání pravidelných solidnějších výdělků legální cestou byla jejich živobytí často nuceně dotována krádežemi (zde někde vzniká ten archetyp cikána kradoucího slepici), čímž se roztáčel smrtící kruh vzájemné nevraživosti a nenávisti. Neměli to vůbec tehdy lehké! Podotýkám tehdy. Koho by téma zajímalo, doporučuji úžasnou těžko sehnatelnou knihu Cikáni v Čechách a na Moravě v 15. a 18. století od Jiřího Hanzala. Věřím, že v Dánsku či kdekoliv jinde v Evropě to bylo stejné. V totmto dobovém ohledu se mi naopak postava Ludviga Kahlena zdá až neuvěřitelně lidská. Mimochodem komu by jednání Ludviga či snad Frederika de Schinkel připadalo brutální či necitlivé, pak bych rád upozornil že to byla doba, kdy se ještě v Evropě sporadicky upalovali lidé na hranicích za čarodějnictví! Moc si tu druhou půlku osmnáctého neidalizujme! Šlechta měla skutečně veškerou moc a mohla si se služebnictvem a poddanými v podstatě dělat co chtěla. Shodou okolností jsem se včera opět rozhodl obývák po letech ozvučit prostorovým zvukem 5.1 a jsem moc rád, že první film, který přes systém jel bylo tohle :-). To kvílení meluzíny v Královském domě a na vřesovištích bylo fakt lezavé a rozléhalo se nepříjemně ze všech koutů obýváku. Musím říci, že po dlouhé době jsem měl díky Bastardovi zase vidět solidní historické drama. Syrové, drsné, perfektně natočené s vynikajícími hereckými výkony. Přesně jak to mám rád. Dávám za 5 brambor! * * * * * () (méně) (více)
Galerie (45)
Zajímavosti (13)
- Nikolaj Arcel v rozhovore povedal, že herecký štýl Madsa Mikkelsena bol v tomto filme inšpirovaný jeho úlohou v Rytieri spravodlivosti (2020). (Arsenal83)
- Režisér Nikolaj Arcel priznal, že šlo o finančne náročný projekt a nebolo preto ľahké získať pre neho financie. Všetko sa ale zmenilo s nástupom Madsa Mikkelsena. Keď ten potvrdil účasť vo filme, odrazu so sponzormi nebol problém. Ako povedal: "Všetko vo vašom živote je oveľa jednoduchšie, keď sa do toho zapojí Mads." (Arsenal83)
- Režisér Nikolaj Arcel o filme: „Spôsob, akým rozprávame príbeh, je kino zo starej školy. Film chce divákovi ukázať, že nikdy nemôžete vedieť, ktorým smerom sa život uberie.“ (Arsenal83)
Reklama