Režie:
Quentin DupieuxScénář:
Quentin DupieuxKamera:
Quentin DupieuxHudba:
Thomas BangalterHrají:
Anaïs Demoustier, Edouard Baer, Jonathan Cohen, Gilles Lellouche, Pio Marmaï, Didier Flamand, Romain Duris, Agnès Hurstel, Jean-Marie Winling, Marie Bunel (více)Obsahy(1)
Daaaaaalí! je hravý a místy velmi vtipný fiktivní dokument se spletitým dějem, který se skládá z překrývajících se snových sekvencí, nepředvídatelných skoků v čase a kde samotného umělce ztvárňuje pět různých herců. Nervózní lékárnice, která se stala novinářkou, musí vymýšlet stále důmyslnější finty, aby ji Dalí, který si na oplátku klade stále bizarnější požadavky, poskytl slíbený rozhovor. Opakovaně se setkávají, jenže Dalí pokaždé rozhovor předčasně ukončí a požaduje, aby producent slíbil rozhovor natočený „největší kamerou na světě“. Mezitím mistr navštíví večírek, kde jistý kněz vypráví o neustále se opakujícím snu. Film se proměňuje v zábavnou noční můru, v níž je sen součástí filmu, film součástí příběhu a příběh součástí snu a tak dále stále dokola. Kdo jiný by mohl lépe natočit takto duchaplnou poctu slavnému surrealistovi Salvadoru Dalímu než francouzský mistr absurdního humoru Quentin Dupieux. (Film Europe)
(více)Recenze (24)
hravé a nesmyslné jako surrealismus, egoistický exhibicionista Dalí ()
Dupieux má pořád originální nápady, ale v jeho "Realitě" byly podobné motivy lépe spojeny do fungujícího celku a jeho "Fízlové, Hajzlové" byli vtipnější. Tenhle "nedokument" má necelých 80 minut a kdyby měl o pět minut víc, už by byl na hranici snesitelnosti. ()
Zábavná hříčka. Svou dadaistickou formou pobaví i nezasvěcené. Fanoušci Dalího a Buñuela si to užijí na maximum. #čsfdprojekce ()
Moje první setkání s Dupieux. Hrozně milé, hravé a neméně tíživě smutné. ()
Krásně bizarní, absurdní, surrealistické. Ani mne nepřekvapilo, když jsem následně zjistil, že tenhle pán má na svědomí i film Rubber. Krátké, svěží, zábavné... 90% ()
Bezvýhradně zde platí to, co jsem již napsal k deset let staré Réalité, tedy, že cokoli jste se kdy naučili o filmu, je vám zde naprosto zbytečné. Zároveň však, vzhledem k tomu, o kom tento film vypráví, se jedná o zatím nejkonvenčnější dílo, co jsem od Dupieuxe viděl. Míněno především tak, že jsem snad poprvé věděl, co s ním mám od začátku dělat. "A to byl celý ten můj podivný sen." "No to byl teda dost dlouhý sen." ()
Originální, nápadité, chytře zacyklené samo do sebe a na Dalího málo surreálné. Dupieux miluje absurdno, ale ta esenciální podstata surrealismu jako by mu proklouzávala mezi prsty. Většinou jen surreálně skládá příběh z klasicky pojatých segmentů. Sledujeme několik dějových linek, které se rozvíjejí, prolínají, kříží i vrací samy do sebe. A to i dost zábavnou repetitivní formou. Jako fandu surreálna všeho druhu mě nejvíc bavil asi ten příchod hotelovou chodbou na interview na začátku filmu. Vycvičen nejen z Buñuelových filmů (na kterých se Dalí samozřejmě nemohl nepodílet) jsem začal od prvních kroků tušit co se stane :). Všechnu moc imaginaci! Dupieux mě hodně baví, ale ještě mě ničím neoslovil tak, abych mu mohl dát plnou palbu. Zamiloval jsem si spoustu nápadů a detailů z jeho tvorby, které utkví v paměti, ale celku vždy něco chybí. ()
Daaaaaalí ! je geniální Dupieuxův majstrštyk, který je postavený na vnímání filmu, jakožto svébytném druhu umění, a tak je s ním pracováno. Neexistuje zde jeden správný výklad filmu, tak jako je tomu v drtivé většině ostatních titulů. Film umožňuje divákům naprosto volnou interpretaci toho, jak na ně snímek působí, a to splňuje na výbornou. Daaaaaalí ! je naprosto geniálním, sofistikovaným a originálním kinematografickým dílem, které by měl v životě vidět každý. Pro mě osobně je Daaaaaalí ! hravou a extrémně pohodovou surreální podívanou, která pojí dohromady snovou a paralelní realitu do jednoho obrazu, nabízí strhující a velmi vhodné mixování žánrů, a také nadstandardně kvalitní práci s kamerou. Byl jsem naprosto ohromen. Výjimečné dílo světové kinematografie. Plná palba, tady nepřipadá do úvahy nic jiného. 💯 (16.04.2024, ČSFD projekce v Edisonu Filmhub) ()
Quentin Dupieux je (po pár lehce slabších filmech) zpět s jedním z nejlepších "dokumentů" o Dalím jaký kdo kdy spáchal. ()
Jak uděláme film o Dalím? Surrealisticky! Hrát ho bude pět herců a nic nebude dávat smysl, protože divák nepochopí, kde je začátek a kde konec! Z počátku jsem se malinko nudil, ale jak snovost nabírala na obrátkám, naprosto mě to vtáhlo. Zejména opakující se gag s knězem je naprosto geniální. Víc takových filmů... a nebo ne, protože to by pak byla nuda, kdyby byly všechny stejné. Hodnocení: 80 % ()
Jedna hvězda za prvních deset minut - nekonečný příchod na hotelový pokoj vypadal slibně bizarně. Co se dělo pak, bylo pro mě už nestravitelné a naprosto nepřijatelné. Že to nebylo chytré, ftipné ani nápadité, vem čert, ale ono to bylo vůči Dalímu celou dobu vyloženě zlé - a to se odpustit nedá. ()
Jeden gag s knězem a kovbojem a pár vtipných momentů, jinak je to ale velmi neoriginální a průměrná nuda. ()
Persistenece průměrnosti a k tomu urážející dezinterpretace celého Dalího (nebo alespoň té části, o kterou se s námi měl tu čest podělit). ()
Moc jsem netušil, na co jdu. Pondělí, co dělat, když ne kino. No, i po shlédnutí úplně nevím, co to bylo. Já si tam našel komedii, lehce ve stylu Monty Python’s o umělci s velkým U a novinářce, která s ním chce udělat rozhovor. Nicméně, můj popis rozhodně nedokáže obsáhnout to, co jsem viděl. S časem a vlastně i prostorem si to moc hlavu nedělá a je to vskutku zajímavý zážitek. Zvláštní film, humorný, užil jsem si herecké výkony, ale do kina bych na to asi nikoho neposlal. 60% ()
Originální a vynalézavě zábavný film. ()
Když o Dalím, tak surreálně. Quentin je borec, ale ujetej borec. ()
Gejzír hravosti, sviznosti a veselí. Další majstrstyk od Mistra. ()
Dupieux je miláčik, má rád svojho diváka, vďaka jeho originalite mu vždy rada odpustím aj slabšie miesta a kúsky. V Dalím je motív z jeho Realité posunutý na vyšší level surreálneho absurdna, v čom je on skutočne výnimočný. A jeho pocta svetu filmu /a svojsky aj Dalímu/ je úžasná. ()
Podľa tohto filmu Dalí vynikal len bohorovným presvedčením o vlastnej výnimočnosti. Veľmi ma to sklamalo. ()
Hravé, ovšemže surrealistické, sebestředné, s čímž Frantíci nemají potíž. A jemně, nemuceně zábavné. ()