Kaleidoskop

Kaleidoskop bezpochyby JE experimentálny seriál, ale nie možno až takým extrémnym spôsobom, ako je prezentovaný. Predsa len ide o klasický scenár s chronologickou štruktúrou, len upravenou tak, aby ste v deji nemali bordel, ak seriál budete sledovať podľa vlastného uváženia. Prináša to však niektoré myšlienkové inovatívne prvky, a to najmä fakt, že v podstate každý uvidí síce rovnaký príbeh, ale preciťovať ho bude odlišne. No a k samotnému príbehu? Ten už je relatívne obohraný, podstatné tak je, AKO je prerozprávaný. Čiže nevyhnem sa prirovnaniu s Mementom. (06.01.2023)

Prej má bejt tenhle koncept nelineárnosti výjmečný. Já ti nevim..asi jsem proti tomu imunní. Rozhodně nejsem ten typ, co by si pouštěl nějaký seriál dvákrát v jiným pořadí..🤷‍♂️. Takže když odbouráme tuhle "revoluční" složku, tak mi zůstává průměrnej heist, kterej upadá svojim zpracováním (takhle lacině vypadající věc jsem viděl naposled snad u Kobry 11?🤔), námětem a příběhem (kterej je btw hodně předvídatelnej) až po výkony samotných herců, kteří jsou ve většině sympatičtí jak šutrák v botě (snad až na Giancarla, ikdyž tomu taky hodně docházi dech a porovnání s jeho výkony v BB by byl doslova hřích!). (26.01.2023)

Slibný koncept, leč nevyužitý, ba dokonce kontraproduktivní. U některých epizod vyloženě vadí nechronologické přehrávání, u jiných zase ne. Nicméně všechny epky prozradí vše, co se odehraje v poslední epizodě. Žádné nečekané překvapení, žádná nečekaná reakce nějaké z postav. Nic. Hrozně chybí napětí, celé to má pouze "Hm efekt". Škoda. (23.05.2023)

Do velké míry klasická produkce Netflixu, která si svoje renomé buduje skrz odvážné tvrzení, že nabízí experimentální vyprávění a nechává diváka sledovat příběh v libovolném pořadí. Je třeba přiznat, že struktura vyprávění skutečně je specifická, důležitější však je podívat se na to, jakým způsobem je této specifičnosti dosaženo. Volitelné pořadí epizod totiž nestaví na sofistikovaně strukturovaných odkazech a vykutálené kontextualizaci, nýbrž na tom, že zápletka a všechny motivy jsou natolik archetypální a okoukané, že si divák vše automaticky domyslí (respektive ho napadnou tři možná řešení a jedno z nich to vždy je). Je to jako koukat na Kobru 11 a vidět nejdřív závěrečnou honičku s ikonickou melodií, potom vraždu/loupež a na konci hádku Semira s Andreou. Vše je nám jasné dopředu, a to, co se v náhodně zvoleném pořadí dovídáme, jsou spíše druhotné detaily a leitmotivy spjaté s postavami v podání ne vždy vhodně obsazených herců (čistě osobní výtka, kterou do hodnocení nepromítám). Za zmínku stojí také podivný výběr hudby, která se do mnoha scén vůbec nehodí a vytváří vtipně schizofrenní atmosféru. V neposlední řadě nesmím opomenout korejsky mluvící černou lesbu coby druhou nejvýstižnější definici “Netflix characteru” (na prvním místě teenagerka z Oscuro Deseo, která své spolužačce vysvětluje, že je v pohodě nebýt lesba). Největšími klady jsou z mého pohledu barevné ladění a s ním spjaté detaily v každé epizodě, ultrachytlavý přízvuk Jaie Courtneyho (v klasické roli nesnesitelného čuráka) a opět nějaká výraznější role pro Rufuse Sewella, kterému ti záporáci zkrátka sluší. 6/10 (02.02.2024)

Z väčšej časti sa mi príbeh páčil, ale náhodné prehrávanie epizód, ktoré bolo háčikom Netflixu, podľa mňa nefungovalo. Osobne mám pocit, že by som dal viac hviezdičiek a bol by som investoval do postáv a príbehu, keby sa odvíjal na základe časovej osi. Vo všeobecnosti nie som fanúšikom seriálov, ktoré využívajú flashbacky a pri epizódach prehrávaných v nelineárnom poradí mi to miestami pripadalo zmätené. Napriek tomu boli postavy dobre vykreslené a herecké obsadenie odviedlo skvelú prácu. Záverečná epizóda ( ktorá je pre všetkých rovnaká) uzavrela veľa medzier v príbehu a bola uspokojivým ukončením limitovaného seriálu. (12.01.2023)