Vlčice

Hrozně jsem se těšil, až se na Vlčici konečně podívám. Teď, když jsem ji už viděl, jsem hrozně rád, že už se na ní nikdy nebudu muset dívat znova. Jo, je to nuda. 5/10 (27.10.2009)

Být to o polovinu kratší, tak je z toho fenomenální povídka s atmosférou plnou plískanic, odlehlých širých zasněžených dálav a mlhy. S touto stopáží jsem si ovšem v půlce začal (jakkoli nerad) uvědomovat *zííív*, že se během střední části *zííííív*, vlastně vůbec nic neděje*zííííííív* a finále, které tomu dodá patřičnou šťávu, je v tu chvíli stále ještě v nedohlednu. (04.10.2009)

Možno na mňa bude pár užívateľov krivo zazerať, ale bohužiaľ. Mne je jedno, či je to nejaký veľký kult alebo klasika poľskej kinematografie, pre mňa to bolo čosi strašné. A nemyslím to vo význame strašidelné. Jeden z najnudnejších starých hororov, aké som za posledné mesiace videl. Bodík za hudbu, lebo tá bola jediná, ktorá ma aspoň občas vytiahla z driemot. Nikdy viac. (02.02.2012)

Vlčice začíná jako trochu potemnělé drama, postupem času, s vzrůstající atmosférou se mění na velmi zajímavý horor, dělající čest svému žánru. Vlkodlačích hororů není mnoho (tedy ne mnoho těch kvalitních) a tenhle se pro mě okamžitě stává jedním z těch nejlepších jaké jsem měl zatím možnost vidět. Je to z části zásluhou oné trochu komornější, avšak velmi hutné atmosféry, ale i velmi přesvědčivých herců, s vynikající Iwonou Bielskou, která mi vzhledem i vystupováním trochu připomínala jinou vynikající polskou herečku, Maju Komorowskou. S čistým svědomím mohu doporučit jak zájemcům o klasický horor, tak příznivcům polské kinematografie. Potenciál na pátou hvězdu. (13.09.2009)

Solidní příspěvek do škatulky evropského hororu. Rozhodně tenhle film nevnímám jako kult - kdysi jsem o něm věděl, ale nikdy jsem ho neviděl. Mám pocit, že s odstupem času je ještě lepší (ano, nabízí se srovnání se současnou hororovou produkcí, kde na pár slušných snímků vychází stovky děsivých slátanin). Temná hudba (Jerzy Matula) společně s kamerou vytváří nepříjemnou a tísnivou atmosféru. Ostrý svist nočního větru je pak snad ještě strašidelnější. Zimní krajina, pahýly holých stromů, mlha, luna se skrývá za mraky, vlčí vytí, kříže, přízrak a splašení koně... Několik scén funguje samo o sobě - pohřeb na hřbitově, cesta k hranicím či voodoo. V závěru dojde i na pár gore záběrů. Zajímavý je způsob naložení s mrtvolou prokleté. Člověk by si tipoval spíše upíra. Na druhou stranu není zcela jasné, zda jde o čistou lykantropii, nebo o skutečný vampirismus. Příjemně pochmurné s hezkým koncem. Ovšem chápu ty, co je snímek zklamal. Vhodnější pro artové diváky, kteří nikam nespěchají (byť mně přišlo, že film odsýpá jak dobře promazaný stroj). (31.12.2014)

Ve své době jeden z nestrašidelnějších filmů. Polská kinematografie se tehdy nečekaně předvedla jiným kouskem, než dosavadní trapností o čtyřech umaštěncích a čoklovi Šarýkovi. Vlčice je prostě po všech stránkách super, i když mě dnes nebere tak, jako tenkrát (13.06.2007)

Najlepšie horory nehľadajte v Hollywoode, pretože vznikli v starej dobrej Európe. Votrelec v Anglicku, Vlčica v Poľsku. Šľachtic Kacper Wosinski sa vracia na svoju vidiecku usadlosť, kde zomiera jeho žena. Umierajúca, ktorá nebola žiadnou sväticou, sľubuje mužovi, že si ho po smrti nájde. Brat presvedčí Kacpera, že je nutné vraziť do mŕtvej osikový kôl. Po pohrebe, na ktorom sa z dobrých dôvodov odmietol zúčastniť kňaz, odchádza Wosinski na zámok grófa Ludwiga. Pri jednej z bitiek počas revolúcie v polovici 19. storočia dopadne granát na cintorín, kde je pochovaná pani Wosinska. Nasledujú udalosti, pri ktorých omdlieva nielen Kacperov brat Mateusz, žijúci v rodinnom sídle, ale i divák... Práve som Vlčicu videl po dlhšej dobe znova a vzhľadom na to, že je cca 23.30, úprimne dúfam, že náhodu nevypadne prúd skôr, než dopíšem túto minirecenziu a neocitnem sa v posteli... Áno, Vlčica je horor, pri ktorom sa zastavuje srdce a vlasy ježia na hlave a pritom je to banálny príbeh ťažiaci zo strašidelných ľudových povestí o vlkolakoch a ľuďoch vracajúcich sa zo záhrobia. Zároveň je to ale autorský film (režisér Marek Piestrak je spoluautorom scenára) udivujúci svojou delirantnou obraznosťou. Nápad situovať hororový príbeh hlboko do 19.storočia je rovnako skvostný ako skľučujúca je všadeprítomná pustá zimná krajina ("Čo je to?" "Vlk... Zima bude dlhá."). Odkedy sa ozve prvé vlčie zavytie, atmosféra je permanentne mrazivá, od vynaliezavej scény s prebodávaním mŕtvoly cez prízrak na krížnych cestách a neviditeľné zviera na pôjde až po záverečnú exhumáciu. Odľahčujúce scény tu takmer absentujú. Zato scény, kde hrôza kulminuje, nemajú obdobu svojou strašidelnosťou a zároveň určitou kultivovanosťou (poľská Ursula Andress - Iwona Bielska - si zahrala najobludnejšiu zombi strieborného plátna). Dramatická romantizujúca hudba Jerzyho Matulu celkový dojem umocňuje na druhú. Surový, drsný naturalistický filmový jazyk pripomína Juraja Herza a jeho "Pannu a netvora". V polovici 80. rokov, kedy bol v Československu "vlčí" hlad po hororoch, málokto tušil, že jeden z najlepších práve beží v socialistických kinách. Prispievateľov narodených po roku výroby tohto filmu varujem - s hollywoodskym spôsobom tvorivého myslenia nemá "Vlčica" nič spoločné. (19.11.2004)

Tak konečne sa mi podarilo zhliadnuť tento klenot Polského filmu a celkovo svojho (sub)žánru. Neveril som vlastným očiam, že niečo takéto vzniklo v susednom Polsku a ešte k tomu v takom roku. Síce by som to medzi vlkodlačie filmy nezadaril, ako som si myslel, že zaradím :) ale horor to bol riadny. Neskutočne dusná atmosféra, ktorú doprevádzala depresívna hudba mi miestami až vyrážala dych... a naopak pri scénach v noci a za svetla jednej sviečky(vo filme :) a pazvukoch vlčice mi nebolo všetko jedno. Proste takúto atmosféru som už dlho nezažil. Jednoduchý dej podaný tak, že vám občas bude krv tuhnút v žilách. Kto nevidel neuverí... ozaj silný zážitok. 90% (09.11.2008)

Když jsem se o tom filmu dozvěděl, přišlo mi to jako potenciální pecka - polský horor z 80. let o ženě - vlkodlakovi? To znělo velmi slibně. Bezprostředně po zhlédnutí z toho ale mám rozporuplné pocity - je tam skutečně několik výborných momentů, při nichž člověku tuhne krev v žilách, bohužel by se ale v celém filmu daly s bídou spočítat na prstech jedné ruky, a zbytek je vyplněn jakýmsi velmi nezáživným dějem, který mě silně nebavil (navíc jsem se vůbec nechytal ohledně té politické omáčky okolo, protože mě polské dějiny nikdy nezajímaly), a celkově to skoro vůbec nemá žádnou strašidelnou atmosféru a vyloženě jsem se u toho nudil a táhlo se mi to neskutečně - abych byl nakonec v poslední scéně odměněn nádherným finálním rozuzlením-záběrem, ale jestli bych se na ten film podíval znovu, tím si skutečně nejsem jistý. Btw. ten děj mi trochu připomněl Klímovo romaneto Utrpení knížete Sternenhocha. (15.12.2021)

Tento polský horor patří po umělecké stránce k tomu nejlepšímu, co bylo v žánru vytvořeno. Ačkoliv, pokud je mi známo, sami Poláci si tohoto filmu nijak zvlášť neváží, předčí i mnohou západní produkcí (Corman, Fisher). Spojuje v sobě prvky gotického hororu a romanticko – povstalecké atmosféry 19. století s legendami o vlkodlacích. Je tu velmi dobře vytvořeno pochmurné prostředí i démonická postava neřestné svůdnice. Spolu s filmy SVETO MESTO a PJUSCHYE KROV řadím k nejlepším hororům produkce slovanských zemí. (26.02.2008)

Polská hororová legenda, která i dnes dokáže na několika místech obstojně strašit, ale většinu času jen nudí. Atmosféra 19.století, odlehlého zámku a zasněžené krajiny je slušná, ale využita mohla být jistě daleko lépe. Film mého mládí to nebyl, nemám k němu nostalgický vztah, dnešním pohledem tedy vlkodlačí raritka, až po okraj rozvleklého děje naplněna vatou. (16.01.2009)

Pokaždé, když se na scéně objeví Iwona Bielská - ať už jako Maryna nebo Julie - vyvolává mrazení svým dravčím profilem (nepříjemně evokujícím úvodní záběry na hostinu mrchožrouta) a zběsilostí, jež její postavy skrývají pod vnější slupkou. Kromě titulní šelmy a jejích ženských inkarnací jsou asi nejvýraznějšími prvky působivého snímku originálně nasnímaná zimní krajina, místy nervydrásající hudba a především využítí barev - zvlášť krajně morbidně působící kombinace červené, černé a bílé, v níž si libuje zejména postava Julie. Kromě toho, jak se říká - finis coronat opus a konec "Vlčice" je tedy opravdu výživný! (06.12.2008)

Tohle muselo připadat divákům nepovedené i v době svého vzniku, ačkoliv nějak moc hororů tehdy v socialistických zemích neběželo, takže se bral každý pokus. Scenáristicky je to nejmizernější - nevíme dlouho a často kdo, proč, kde, kdy, a když už se člověk zorientuje, jsou najednou ty postavy zbytečné. Kamera má sice k dispozici zámky (jako budovy) s mnoha zajímavými chodbami a venku je zima, ale stejně to nemá atmosféru, jakou by člověk čekal, tu tísnivou, hutnou, nervózní. Teprve posledních cca 15-20 minut za něco stojí, ale k těm jsme se museli propracovat víc jak hodinovou nudou, kdy postavy chodí nebo jezdí sem a tam a pro děj to nemá význam. A i ten závěr kazí naprosto, ale naprosto děsivé triky, z nichž tak useknutá ruka někde u prsou husara je asi nejsměšnější. Celá historka zkrátka na celou hodinu 38 minut nestačila - jede strašně lineárně, bez nějakých zvratů a konfliktů. Asi si máme chvíli říkat, jestli jde o skutečné převtěleni, nebo Kacperovi hráblo, ale ani to není nijak přesvědčivě natočeno. A koneckonců mi chybělo, co se stalo s Kacperem - třeba se taky převtělil ve vlka? Ale to už bych na tvůrcích chtěl, aby moc přemýšleli. (21.05.2021)

David'82 to ve svém komentáři vystihl naprosto trefně. Být z toho maximálně hodinévá povídka, bylo by to natřískané nádhernou atmosférou, mysteriozitou a strašidelným nevědomím. Takhle mě zřejmě nejznámější (a některými pokládaný za nějlepší) polský horror docela i zklamal, protože jsem se dost často nudil a film je spíše jakousi historicko-dramatickou romancí o hnilobě a morální degradaci tehdejší vyšší společnosti a ty lidové strašidelné prvky, jež jsou pojaty hodně dobře, leč je jich na celý film poměrně málo, se v tom trochu ztrácí. Při těch horrorovějších pasážích ta atmosféra i sem tam vystoupá do příjemných rovin, ale celkově mě ten film moc nezaujal. Zaujala mě postava a herecké ztvárnění Kacpera Wosińského, takový trochu rozporuplný a kontroverzní samorost, naopak, Iwona Bielská mi docela lezla na nervy a působila na mě velice nepříjemně (což byl možná vzhledem k charakteru její postavy asi účel). No, jsem rád, že jsem to viděl, ale znovu do toho už asi nepůjdu a že bych to někomu doporučoval. Rozhodně znám více zajímavějších a lepších polských horrorů... (04.11.2011)

Skvost polské kinematografie? Tak to ani náhodou. Jen táhnoucí se nuda, která zaujme jen náznaky místy slušné atmosféry. Takhle otrávenej už jsem dlouho nebyl. 10% (11.09.2012)

Naprostá dokonalost!! Kdo neviděl tak nepochopí....http://erlblog-erl.blogspot.com/2008/11/wilczyca.html (12.11.2008)

Polský horor o vlkodlacích, který zas tak hororem není. Celkem pěkně natočené, ale napětí nulové. (01.04.2013)

Drahý spolukomentujúci, nehnevajte sa na mňa, ale pokladať tento snímok za horor znalí svojho mena, niečo, čo viacerí užívatelia nazývajú hororom svojej doby ( aspoň teda čo sa týka železnej opony ), je véééľmi nadnesené. Nevidel som tam nič strašidelné, nič za gule trhajúce, nič čo by mi sprostredkovalo zážitok, hodný tohto žánru. Nemám nič proti východoeurópskym pokusom o temný horor ( príklad za všetky PANNA A NETVOR ), ale tento proste nevyšiel. (14.05.2017)

,,NAZVAL SI MA SUKOU, TAK AKO SUKA ZDOCHNEM." __ Vo väčšine prípadov sa tu viem približne stotožniť s percentuálnym hodnotením filmu aj s názormi iných užívateľov, no práve Vlčica sa dá radiť ku známemu úsloviu: Výminka potvrdzuje pravidlo. Pamätám si ako tu ešte pred istým časom mal tento film hodnotenie okolo 86% s chválami dotýkajúcimi sa nebies, čo však už o niečo pokleslo no i tak sa pýtam: o čom to tu toľkí tak točia? Aká hrôza, zastavovanie srdca, ježenie vlasov a nedajbože ešte aj atmosféra - čo tí ľudia pozerali iný film? Môžem napísať, že som od Vlčice čakal hodne a bol som na ňu aj patrične naladený, vo výsledku som bol však značne sklamaný. V prvom rade film je polovicu stopáže vlastne dosť nudný, chýba mu poriadna atmosféra čo je možno do istej miery zapríčinené jeho viditeľnou lacnosťou. Čakal som nejakú zemitosť a naturalistickejšie spracovanie, krv, špinu a pod. Miesto toho sa mi skôr zdalo, ako by som sledoval nejaký film z poľského národného obrodenia obohatený o milostné hrátky. Myslím, že film má zbytočne obšírny dej, kde sa sem-tam nájde nejaká nepokojnejšia scéna aj to v najviac vydarenej poslednej polhodine. Ako už bolo spomenuté, ak by sa jednalo o poviedku, všetko mohlo byť o triedu lepšie zvládnuté. Z poľského vlkolačieho (?) ,,kultu" tak na poli nudy a priemernosti vyčnieva akurát výkon hlavnej hrdinky, občasne vydarená hudba a letmý náznak atmosféry. V budúcnu však tomuto filmu šancu na zlepšenie dám. (28.10.2009)

Jeden z pamätných hororov, ktoré vznikli v bývalom východnom bloku, ktorý si zakladá na postupnej gradácii deja a na mrazivej atmosfére . Vlčica je vlastne strašidelná gotická historka o prekliatej grófke zo zámku, ktorá sa z nevyjasnených dôvodov mení na vlčicu. Aj protagonista Wosinski je v podstate romantický hrdina, ktorý vzdoruje neznámej hrôze. Tento poľský horor narába s tajomstvom, obsahuje veľa znepokojujúcich podnetov, ktoré držia diváka v napätí až do prekvapujúceho a otvoreného konca. Navyše spracováva niekoľko zaujímavých tém ako posadnutosť, kliatba a odvrátenie od cirkvi, ktoré nikdy nestrácajú na diváckej atraktivite. A ešte: príšerné vytie vlčice v snehovej búrke je zvukom, na ktorý sa len tak ľahko nezabúda. Nazdávam sa, že Vlčica je aj s odstupom času pôsobivým diváckym zážitkom. Dávam 5 hviezd, a nielen z nostalgie. (15.01.2010)