Zielona granica
Green Border
Green Border
Hranica
Green Border
Režie:
Agnieszka HollandKamera:
Tomasz NaumiukHudba:
Frédéric VerchevalHrají:
Jalal Altawil, Maja Ostaszewska, Behi Djanati Atai, Tomasz Włosok, Mohamad Al Rashi, Dalia Naous, Joely Mbundu, Piotr Stramowski, Marta Stalmierska (více)Obsahy(1)
Psycholožka Julia (Maja Ostaszewska) se po přestěhování do Suwalského kraje stává nedobrovolnou svědkyní a účastnicí dramatických událostí na polsko-běloruské hranici. Rozhodne se vzdát se svého pohodlného života a přidá se ke skupině aktivistů, kteří poskytují pomoc uprchlíkům. Současně s tím jsou syrská rodina prchající před občanskou válkou a její doprovod, učitelka z Afghánistánu, podvedeni Bělorusy a násilně převezeni do uprchlického tábora nedaleko hranic s Polskem. Ve snaze uniknout se vydávají na zoufalou a nebezpečnou cestu neznámým a nepřátelským územím. V Polsku se jejich osud protne s osudem Juliiným a mladého pohraničníka Jana (Tomasz Włosok). Události, které je potkají, navždy změní život nejen jim, ale i dalším migrantům a aktivistům zapojeným do jejich příběhu. (Bioscop)
(více)Recenze (59)
Co jiného může umělec udělat, než podívat se na problém ze všech strach a potom všechnu tu hrůzu vykřičet do světa? Agnieszka Holland to dělá poctivě, statečně a obdivuhodně - však jí také ubožáci bez mozku vyhrožují smrtí. Je to film, ze kterého bolí oči i duše. Je o nelidské krutosti, o zoufalství a bezmoci. Jenže je také o odvaze, o hrdinství a slitování. Není namířen proti Polákům, to si může myslet leda idiot, který film neviděl. Třeba Jarosław Kaczyński, Tomio Okamura nebo nějaká jiná lidská troska bez morálky. Vidět by tenhle film měli všichni. V Plzni jej promítá jen Cinestar. V sále nás bylo deset… Kde jsou všichni ti, kteří se hrnuli na Kazmu? A takhle si tu na světě žijem. ()
Hranice ukazuje situaci na Bělorusko-Polské hranice z perspektiv různých postav. Hraniční stráže, psycholožky, rodiny uprchlíků nebo aktivistů. Tenhle film v žádném případě není bez názoru, ale nedá se navzat jako neupřímný nebo nekomplexní. Navíc ho dokážu nazvat na perlu kvalitní filmařiny. Před pár lety jsem kritizoval Nabarvené ptáče, jelikož šlo o film o "horké bramboře", které se všichni chtějí zbavit a postupně ji ničí. Tady to přirovnání není negativní, jelikož je to přesné popsání situace. Bělorusové se snaží vyhnat uprchlíky do Polska, ty je zpátky ženou do Běloruska. Dokud neumřou. Malé momenty vyprávění, které ukazuje Agnieszka jsou skvělé. Postava kluka z uprchlické rodiny například shodí brýle ženě v letadle, aby ho pustila sednout. Takové malé momenty lidskosti. Film také hodné řeší náboženství. Otec od rodiny utíká před Islámským státem poté, co ho napadly. Byl zmlácen když kouřil, to dělá konflikty s dědou rodiny, který je dodnes oddaným muslimem. Jiní utíkají kvůli obvinění z homosexuality, jiný pouze kvůli válce. Polská psycholožka dokazuje svůj původ tím, že na policista vyplázne celou křesťanskou modlitbu. Film kritizuje i aktivisty, kteří se za každou cenu snaží být v oblasti legality i když do ubližuje lidem. Jen ukazují zoufalé příběhy utečenců, zatímco polská veřejnost nad problémem zavírá oči. Je radikální, že film podporuje nezákonné jednání? Ano, ale někdy zákony na papíře prostě nejsou správné. Zákony by měli pomáhat lidem a trestat nespravedlnost. Nejde o to, že jsme dosáhli perfektní morality a nedá se nic změnit. Ano, film je v tomhle radikální. Zpátky k filmu: Jsou zde i zajímavé paralely - psycholožka Julia je svléknuta do naha policií, aby byla zhanobena. Poté, co člen hraniční stráže se rozhodne pomoci uprchlíkům, je odhalen on a dívá se na sebe do zrcadla. Na první zhlédnutí je film hodně dlouhý, ale pointa s kontrastem s uprchlíky z Ukrajiny je silná. Ti, co před půl rokem mlátili rodiny Syřanů, rozdávají nyní ukrajinským dětem hračky. Četl jsem názory na internetu a bohužel mi přijdou docela genocidní. Ano, i když jsou uprchlíci posíláni z Běloruska úmyslně, opravdu není morální je postřílet (top komentář na IMDB právě teď). Nejsou to vojáci, jsou to jen civilisti, kteří jsou nevědomky využiti a do Evropy by se chtěli dostat stejně. Ať už by jim Bělorusové pomohli či ne. A je to nacistická propaganda? Nejhorší na nacistické propagandě byla dehumanizace a tohle je naprostý opak. Nacistické propagandě se více blíží to, když řeknete všichni "A" nás chtějí zničit/jsou svině". Tenhle film naprosto odmítá absolutní řešení nebo to, že na světě jsou pouze "hrdinové" a "svině". Tenhle film je mnohem komplexnější, než někteří na této stránce či světě tvrdí. 9/10 A jebat lidi v těchto komentářích, kteří se doslova smějou, když uprchlíci jsou mláceni do ksichtu. EDIT: Jediná výtka - rapová scéna byla fakt cringe. Ať už úmyslný či ne. ()
Nervydrásajúci film no zároveň veľmi lineárny a čiernobiely vo svojom ponímaní dobra a zla. Zvraty sú nahradené zmenami perspektívy, skutočná skúška charakterov sa tu vlastne nikdy neodohrá aj keď niektoré postavy naoko trpia výčitkami. Postavy majú jasno vo svojich hodnotách a tie pevne zastávajú, kričia a plačú, keď sa im to nedarí. Hollandová dojíma a zraňuje diváka, aby sa mu dostala pod kožu, čo sa jej aj darí, ale v konečnom dôsledku len vrství utrpenie. ()
Silný, dost komplexní film, ale s jasným poselstvím. Vybavil jsem si u něj lidi, které jsem loni potkal u polsko-běloruské hranice, a všechny jejich příběhy. Je to hlavně humanitě, morálním dilema, lidském zoufalství i cynismu diktátorů. Není to protipolský film, není to ani dokument, ale snímek s jasným poselstvím a viditelným světonázorem režisérky. Je to o nesmírně komplikované situaci, při které šla lidskost stranou. S odstupem dne si myslím, že film mohl být ještě plastičtější a jasně vykreslit reálné obavy lidí na polské straně hranice. Neříká ani to, jaká měla být správná reakce státu v situaci krize, která byla ruským a běloruským pokusem o destabilizaci východních států EU těsně před ruským vpádem na Ukrajinu. Stopáž nakonec uteče, ale kouká se na to těžce. ()
100% ()
Tímto filmem u mě Agnieszka Holland hodně klesla. Manipulativní produkt, který mi návodně řekne, co si mám myslet. Černobílej film s černobílými postavami, kterými se nás snaží emočně vydírat. Nepohodlné události vynechává, zamlčuje. Natočí někdo film, který by vypovídal pravdivěji o celé situaci? ()
Psát recenzi na tento film je nesmírně komplikované. Po odchodu z kina s kamarádem jsme film probírali asi 5 minut, a pak se 2 hodiny hádali o izraelsko-palestinském konfliktu, což byl ale přímý důsledek filmu a jeho síly. Snímek je to výborný a vlastně mě překvapuje, že Hollandová v tomto věku dokáže točit tak dobré filmy, protože to nebývá zvykem (srovnej s posledními filmy Menzela, Němce ale i Vihanové a Chytilové). Přesto i kritikové, kteří film hodnotí kladně, přiznávají určité drobné vady. Doslovnost, didaktičnost a až tendence ke kýči, ale naštěstí jen v některých momentech filmu. Když Hollandová na konci srovnává dvě uprchlické krize, postava nám to ještě řekne, aby to i ti nejnatvrdlejší pochopili, přitom už to říká obraz. Rapující teenageři, kteří rapují stejnou písničku, působí už trochu uměle a šustí papírem. Teď ale ke kladům. Černobílá kamera a scény, kdy si polští a běloruští vojáci přehazují přes plot uprchlíky jako pytle cementu, mi evokovala některé momenty židovských uprchlíků z Démantů noci. Je to silné a působivé. Výběr postav a jejich příběhů se mi také zamlouval. Celkově je dobře, že režisérka film natočila a chápu její stanovisko. Zároveň sem ale dávám námitku, kterou jsem vznesl i před svým kamarádem. Pro umělce je příliš snadné kritizovat státy za jejich bránění hranice. Snadno se vykreslí utrpení běženců a „fašisté“ s uniformami. Působí to pak ale moc jednoduše a zaujatě a nezachycuje to komplikovanost celého problému. Klouže to po povrchu pro lajky za soucit. Pokud by snímek chtěl být vyváženější, musel by ukazovat i mnohé jiné příběhy. Nejlepší filmy jsou vždy ty, které nerozdělí postavy na dobré a zlé. A jeden pochybující voják nezmění to, že tak film režisérka povrchně rozdělila. Když to však na závěr shrnu, tak to Hollandová dokázala a natočila film, po kterém máte chuť poslat všechny své úspory nějaké neziskovce, která pomáhá utečencům. Pak si ale uvědomíte, že žádné úspory nemáte, takže film raději jdete ohodnotit na ČSFD. Haj hou. (P.s.: Zaznamenal jsem tu zajímavý fenomén, kdy kritici filmu tvrdí, že jde o fikci. Přitom případy vyhánění migrantů zpátky do Běloruska, i úmrtí lidí, kteří se ocitli v mlýnském kole dvou armád a nebyla jim poskytnuta pomoc, byla zdokumentována. Prokazatelně. Je vidět, že někdy lidi udělají, co mohou, aby si namluvili, že film popisuje lež. Nemají koule na to přiznat, že se takové věci skutečně prokazatelně děly. Je pro ně snazší žít ve světě, kde si to Hollandová vymyslela) ()
Za mňa rozhodne najlepší a najsilnejší film roku. ()
Nemám rád traumatické filmy, ale z osvětového hlediska zas super, že se to šíří. Natočené je to dobře, ale je to mnohem větší depka než jsem čekal. Psycholožka v hlavní roli ve mně vytvořila představu, že film bude více psychologická studie a ne tolik až dokumentární vhled do situace. ()
Působivý film, černobílá varianta podtrhuje depresi z celé humanitární katastrofy. Uprchlíci byli podvedeni, ale nebyla to jejich chyba. Někdy možná až didaktické, s lehce přetaženou stopáží. Stačí pohled na záda s jizvami, není třeba vysvětlovat proč – bez vysvětlení na mě působí silněji. To je přece úplně jedno proč, lidi se nebičují. Pohraničníci se sice chovali hnusně, ale největší odpovědnost mají ti, kdo je k tomu jednání motivovali – to nebylo rozhodnutí jednoho konkrétního velitele. Jistěže se Poláci ocitli pod silným tlakem, ale to pořád nebránilo, aby dodržovali platné zákony. Hysterická reakce Kaczyńského a spol. ovšem ukazuje, že Agnieszka Holland měla pravdu. ()
PEKLO ()
Ano, film má mnoho sporných míst, občas mne některé jednostranné či blbuvzdorné nápovědy mrzely, už proto, že filmu daly tendenční a jednostranný pohled. Je to škoda. Přesto - silné téma je zpracované tak, že ho ani po dvou dnech nemohu dostat z hlavy. A to i přes mnohé vady filmu je pro mne nesporných pět hvězd. ()
Politicky angažovaný hnus za který by se nemuseli stydět ani soudruzi z 50. let. Kapitoly z historie producentských zemí: polské brutální vyhnání čechoslováků z těšínska (1938), odsun či vyhnání Němců z Československa(1945–1946) a o zvěrstvech frantíků a belgičanů v jejich koloniích v Africe darmo mluvit. Film primárně určený pro různé festivaly politických písní a filmů. Oslava pokrytectví pseudozápadní kultůry prizmatem levičácké režisérky odříznuté od reality všedního dne. ()
Pohled Evropy do zrcadla polskýma očima. Pohled, který stojí za to vidět. Abychom nezapomněli, že jsme (snad ještě) lidé. Že lidmi jsou i "ti druzí"- Že naše svědomí je důležitější než stranické linie a osobní pohodlí. Tenhle film mne zase po čase pořádně "semlel" a při závěrečných titulcích si nelze nepoložit vtíravou a nepříjemnou otázku, jak bych se "tam" zachoval já... ()
No ještě jsem film neztrávila… Je to opravdu síla a neuvěřitelný počin. Jak řekla režisérka sama, černobílé je to taky kvůli praktičnosti, protože potřebovali film natočit rychle, aby do něj polská vláda nestihla zasáhnout a v černobílé nemuseli hlídat barvy. Zároveň je realita z polsko - běloruské hranice tak 5x brutálnější… Film je natočený na základě svědectví a myslím, že je to asi jeden z nejsilnějších počinů roku. ()
Komplikovaná téma spracovaná precízne a predovšetkým ucelene, drží diváka v napätí a zároveň ho vyvádza z komfortnej zóny. Zanecháva silné emócie, myšlienky s pozoruhodným významom pre každého, kto si neuvedomuje humanitárnu krízu dodnes odohrávajúcu sa nielen na poľsko-bieloruských hraniciach. Realistická introspekcia na základnú otázku, sú si všetky ľudské bytosti skutočne rovné? Agnieszka zaťala do živého, je to také malé víťazstvo empatie nad hrubosťou a podľa mňa jej vôbec najlepší film. ()
Uprchlické a pro mnohé jistě velmi kontroverzní drama, které se trefuje, do jednoho z nejaktuálnějších a zároveň nejvíce polarizujících témat současnosti. Snímek tedy není zrovna pohodičkové pokoukáníčko, spíše zdůrazňuje fakt, že dobrý film nemusí klást důraz na děj a vyprávění, ale že je často důležitější něco sdělit či odhalit. Jenže za ono sdělení je teď režisérka v Polsku tvrdě odsuzovaná a to i ze strany vysoce postavených vládních činitelů... pak tedy po zhlédnutí nutně vyvstane otázka: Kdo všechno se bojí koukat na film Agnieszky Holland? ()
Film Hranice je dle mého veledílo režisérky Holland. Lidé se rozdělují na dvě skupiny. Na ty, kteří jsou ohromeni, zaskočený, a potěšeni krásným dílem. A na ty, kteří jsou znechuceni a pohoršeny. Označují pak film za propagandu. Propagandu označujeme tehdy, když dílo útočí na city diváka či čtenáře, ať už humorem, či jinými emoci. Propaganda je ovlivnění lidí na základě svého uvážení. Propaganda je často špatně rozeznatelná. Propaganda nemusí být vždy špatná, může mít i pozitivní vliv na lidi, stejně tak jako negativní. Propaganda je jednostranná, nemá více pohledů a to je důležité si uvědomit i vůči filmu hranice. Režisérka Holland se snaží poukázat na existující situaci, která se děje na Polsko-Běloruských hranicích. Uprchlíci z arabských zemí se snaží dostal do Evropy. Bělorusko jim poskytuje skvělou možnost. Bělorusové jim umožňují možnost se dostat do jejich země, právě proto aby dále mohli provokovat Poláky s tím, že jim je pouštějí nelegálně přes hranice. Poláci je poté posbírají a agresivně je přehodí přes hranici zpět. Následně je zde vidět pohled ze strany vojáka, který má těhotnou ženu. Tady vidíme jeho nenávist vůči arabským uprchlíkům, která má základy v ovlivňování vojáků ve vojenském výcviku. Tedy se ukazuje pohled ze stany Poláků a jejich vztah k uprchlíkům. Již zde díky již druhému pohledu, a to nás čeká ještě třetí pohled, se nemůže jednat o propagandu. Tedy se o propagandu nejedná? Třetí strana je pak ze strany aktivistů. Ti se snaží pomáhat uprchlíkům, aby mohli dále pokračovat v cestě po Evropě a v cestě k novému domovu. Ve filmu je vidět, jak jsou již velice psychicky vyčerpaný a jejich snaha je často zbytečná. I z důvodu protiprávního jednání vojáků z Polska. Tím máme třetí pohled a třetí názor skupiny lidí. Tím se již propaganda zcela vylučuje? Ze strany autora ano, režisérka, jak i sama řekla, neměla vůbec v plánu ve filmu mít propagandistické záměry. Jak to však občas bývá, někdy se v díle objeví náznaky propagandy i nezáměrně. Což můžeme brát i jako chybu. Konec filmu pokud bychom brali samostatně a chtěli bychom mermomocí najít propagandu ve filmu, tak tady by byla ta možnost. Záměrně tam však není a sama si myslím, že film rozhodně nechce nikoho ovlivňovat. Pouze poukázat na situaci, která zde je již od roku 2015. Kontrast s Ukrajinou v samotném závěru filmu je určitý rozpor pohledu na imigranty. Chápu, že autorka také chtěla poukázat na směšnost pohledu na imigranty jakožto na jiné „rasy“. Osobní názor je však, že za pár let za cca 7, bude situace pro Ukrajince velmi podobná jakožto pro arabské imigranty. ()
Jediná otázka: Byl film natočen pro peníze, kariéru nebo z naivity? ()
Viděl jsem pokud si dobře pamatuji teprve druhý polský film, ten první byl "Volyň", odkaz zde https://www.csfd.cz/film/434921-volyn/prehled/. ten je opravdu pro silné povahy a žaludky. Poláci (zde konkrétně paní Holand) umí, zdá se, pojmenovávat a ukazovat problém(y) minulé či budoucí dost syrově tak, aby to člověku vyrazilo dech, minimálně aby to zanechalo jistou stopu v jeho paměti. Mrazivé, děsivé, místy hřejivé i vtipné. Často jsem nevěřícně kroutil hlavou, zakrýval si ústa rukou a i ta slza ukápla. Spoiler Alert -> "To je hybridní válka, viděli jste ty jejich mobily ? Lepší jak naše!" "Babička byla polka, tady, podívejte :) "! Výborná atmosféra, výborné dialogy, super kamera. ()
Související novinky
36. Evropské filmové ceny - nominace
V úterý 7. listopadu byly zveřejněny nominace pro 36. ročník Evropských filmových cen, jež by měly upozornit na nejvýznamnější filmové počiny z Evropy za rok 2023. V kategorii pro nejlepší evropský… (více)
Byly předány ceny na filmovém festivalu v Benátkách
V sobotu 9. září proběhlo slavnostní zakončení jubilejního 80. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, který probíhal od 30. srpna. Během ceremoniálu byly mimo jiné oznámeny i vítězné… (více)
Finále Plzeň začne 22. září
Film-iálový inter-kino-vizní festival. Jen na Finále uvidíte průřez kompletní českou audiovizuální tvorbou – filmy a seriály, které jsou v kině, v televizi nebo na internetu. Kromě projekcí je… (více)