Šinseiki Evangelion

Zkouknuto kdysi dávno na videokazetách, jaj dopadá na mě nějak nostalgie :-). Koukala jsem na něj po nocích, krásně to umocňovalo atmosféru. Pro některý to možná bude přehánění, ale tenhle seriál má v mým srdci zvláštní místo, stejně tak, jako třeba Trigun, Hellsing a Cowboy Bebop. U Evangelionu se ve mě mísily pocity štěstí i totální beznaděje, nakonec vyhrál ten lepší pocit. Rozhodně je to jeden z nejlepších počinů celé anime tvorby. No a nesmím opomenout naprosto skvělý akční scény! :-) (02.01.2009)

Rozhodně se nejedná o přeceňovaný seriál. Spíše valnou většinou nepochopený. Zprvu se zdá, že se jedná o obyčejné mecha-anime, jenže opak je pravdou. Anime je totiž přímo procpané filozofickými otázkami, symboly a důležitou roli tu hraje psychologie všech postav. Body odebírám za to, že jsem se zpočátku nudil a k dalším dílům jsem se tak trochu nutil, za což mohl hlavně hlavní hrdina. Všechno ale nakonec zapadá do sebe a dává smysl. I to, proč je Shinji takový, jaký je. Nutno dodat, že bez shlédnutí EoE přicházíte o to nejdůležitější. Sečteno, podtrženo - EVA je jedno z nejtěžších, nejhlubších a nejpromakanějších anime, co jsem kdy viděl. Není ale tím nejzábavnějším. 7.5/10 (16.07.2010)

O NGE už toho bylo napsáno spousta, ať už to bylo v pozitivní, negativní anebo vysvětlující rovině a tak se vyhnu velkým obloukem těm známým filozofickým a psychologickým tématům, protože by to jinak bylo z mé strany na několikastránkový referát. Pro mě ma seriál několik velkých problémů, které mi znepříjemnily podívanou: 1) Nelíbí se mi necitlivě drsná obrátka zhruba v polovině, kdy se z akční mechy stává psychologická poradna. Důležitost lidské psychiky hlavních postav v druhé polovině vůči celkovému dění naprosto zmuchlá a znehodnotí první polovinu. Nedokázal jsem se vyrovnat s pocitem, že první polovina až na základní informace mi vlastně nic nepřinesla. / 2) NGE špatně stárne. Co si budeme povídat, spousta pravidel a zákonů v NGE se řídí ultramocným zaklínadlem "because anime logic". Divák, který se snaží brát seriál vážně, nená šanci uniknout před mnohými otázkami: Proč 14tileté děti? Proč zrovna tyhle děti (když jsou tak nestálé?)? Proč, když na nich leží tíha a osud světa, tak se k nim každý chová jak ke kusu hadru a naopak je neuklidní/nepodpoří, aby svou práci odváděli v plné fyzické a psychické síle? Výpis by byl dlouhý. Spousta otázek zůstane pro změnu úplně neodpovězená. S věkem taky klesá náhled na kvalitu grafiky, která i po 20ti letech není špatná, ale není to nic extra. Všechny tyto body jsou evidentně méně markantní, pokud by mi bylo kolem 15ti a v době 90. let musel být NGE nechutná pecka. / 3) Postavy, což se ale vztahuje k 2. bodu. Není pravda, že by byly nezajímavé. Není pravda, že by neměly hloubku. Jenže jsou na facku a záměry některých z nich mi jsou neznámé/nepochopitelné. Shinjiho repetetivní "Budu pilotem! Nebudu pilotem! Budu pilotem! Nebudu pilotem!" způsobuje migrény a chování Asuky zvedalo mandle. Jedno přespání s kamarádem a miluju ho? /konec rantu. Z obecného hlediska jsem si ale Evangelion užil. Epičnost (podpořená hlavně alternativním koncem End of Evangelion), kterou podporují kolosální mecha-souboje a tíživost/naléhavost existencionality, z toho čiší na každém rohu. Napětí by se dalo krájet s tím, že seriál nemá výraznější hluchou pasáž až na prapodivnou brzdu v podobě posledních dvou dílů, nemá nejmenší potíže probouzet emoce (některé výkřiky jsou šílené, ale musím užnat, že fungují) a razit nepříjemně hustou atmosféru. Co celou dobu anime chce podat, tak se mu efektivně daří a naopak jsem toho názoru, aby se zbytečně hluboko nedumalo/nedolovalo něco, co v tom vůbec není (IMHO to je takový jednoduchý podvod na divákovi). Skrz ale výše zmíněné výhrady a poměrně vysoká očekávání odcházím mírně zaražený a nenaplněný. Silný 3*. (28.07.2017)

TOHLE NENÍ POHÁDKA. Je to něco tak neuvěřitelně hlubokého, že se to ani nedá slovy popsat. Po prvním shlédnutí jsem byla skoro tři dny jako v transu a máma mi zakázala dívat se na to znova. Na konci se totiž nikdy neubráním slzám a to ani nevím proč. Můžete se na to dívat znova a znova, a stejně nebudete vědět, jak to vlastně dopadlo. Oni ani Japonci to pořádně neví. Dokonce vycházely brožury, které měly příběh vysvětlit. Nevím co bych měla chválit jako první. Psychologie postav je dokonalá (Nejoblíbenější postavy: profesor Kōzō Fuyutsukim, Kaworu Nagisa, Misato Katsuragi) . Příběh naprosto originální. Hudba úžasná. A jak jsem na začátku řekla, tohle není pohádka. Předsudek některých (hloupých) lidí, že kreslená věc je pohádka, přetrvává dodnes a vyvrátím ho jediným slovem. Je Hentai pohádka? Zasvěcení ví, že určitě ne. Jen ho pusťe svým dětem. Ale zpět k NGE. Určitě pomůžou vědomosti o křesťanství. Poradím, že Rei na konci představuje Lilith. Zvláště scéna, kde nahý Shinji a Rei probírají filozofcké otázky přímoje bije do očí, že nám scénáristé naservírovali podání Lilith a Adama. Na závěr dodám jen: NGE není nic pro slabé povahy. A pokud se prokoušete prvními čtyřmi nudnými (nicméně důležitými díly), bude vám odměnou strhující akční dílo, o které se bojím, že se ho chytnou Američané a budou ho chtít natočit. Po 6 letech vidím svůj komentář trošku s úsměvem. NGE bylo moje druhé anime po Noir. Od té doby jsem viděla desítky a desítky anime, začala se učit japonsky, absolvovala pár animefestivalů a zjistila, že češi už nejsou tak zabednění vůči japonské kresbě. (12.10.2008)

Prva polovica: nic prevratneho, ba az nudneho. Novy diel, novy angel, navrh riesenia, zopar problemov, happy end. Postupne sa vynaraju stale zavaznejsie a prekvapujucejsie otazky a ked to konecne nabera na gradoch, clovek sa tesi na odhalenie, zrazu bum. Koniec mi pride akoby autor nedokazal vymysliet dostatocne odpovede na otazky, ktore predtym nastolil a tak to zmietol v jedno velke PSYCHO finale, ktore bolo pre mna sklamanim. (08.05.2006)