Šinseiki Evangelion

Prvá polovica dobrá, aj keď trochu schématicka. Všetko sa to rozbehne tak od 12 dielu. Postupne sa dostávame už aj dovtedy výborne prepracovaným postavám úplne pod kožu (takéto prekreslenie postáv som doteraz nikde nevidel), odhaľujeme ich traumy, psychózy, radosti... V druhej polke film začína postupne riešit filozofické otázky a pre mňa osobne hlavne kvôli tomuto vysoko prečnieva nad všetky ostatne anime serialy co som mal možnost vidieť. Filmu vyčítam iba dve veci- prefilozofovaný posledný diel (to čo režisér predviedol je vážne psycho) a niektoré nedokončené dejové línie z prvej polky. Aj tak ale jasných 10/10. (11.06.2006)

Co bych vám lhal, jediný motiv proč jsem se podíval na toto dílo bylo: 289. nejlepší seriál. Koho by to nezaujalo? Bohužel v spoustu ohledech mě toto dílo vůbec nepotěšilo. Asi do nějakého 12 dílu (nevím přesně) se děj vůbec nehne a autoři zde jen vykreslují prostředí, chování, no prostě nic zajímavého.. Jenže po objevení Adama (první člověk-vypadá jako ještě nenarozené dítě) úroveň seriálu rapidně, ano, rapidně stoupá.. Ovšem, dílem 25 a 26 zase, bohužel, rapidně klesá.. Opravdu nevím o co se páni autoři, v posledních dvou dílech, se svou pseudo-psychologií snažili. Nevím, tyto díly mě naprosto nenadchli, ale aby jsme jejich filozofii zase hned neodsoudili, že je špatná. Tak díl, kde se nám chlapec rozplynul na vodu, nebyl vůbec špatný. A teď, proč jen tři hvězdy? Jak už jsem psal do cca 12 dílu se nic neděje, díváme se jen na neustálé boj proti Andělů a jelikož tyto souboje shledávám za nezajímavé, až na pár výjimek, tak jsem se dosti nudil. Podle mě je seriál dost nevyvážený a nezamiloval jsem si ani žádnou postavu, nic.. Proto jen 3.. Dodat se už jen dá to, že mě pár postav dosti štvalo a ještě teda jedna věc, hudba mě moc nepotěšila.. (06.08.2013)

S tímto anime mám jakýsi "love-hate relationship" a vsadím se, že nejsem jediná, která má po celé sérii tak trochu bordel v hlavě... Jeden z problémů, který nacházím, je způsob, jakým každá epizoda podává nové informace, buduje zápletku, příběh, zkrátka storytelling. I přes ohromnou dávku informací, kterou příběh ustavičně nabízí, máte pocit, že vám něco uniká a posledních pár epizod tomu moc nenahrává. Je poznat, že ke konci série už studiu dochází peníze, ale i přes tento fakt se snaží podat co nejvíce pro rozpletení příběhu, ovšem bez zhlédnutí navazujících filmů jsou vám všechny tyto informace naprosto zbytečné, neb jsou chaotické a nepochopitelné. Možná je to záměrně, ale mně takový způsob vyprávění moc nesedí, zanechává mě velmi ne(u)spokojenou, neboť právě kvůli rozuzlení sleduji díl za dílem, chci přeci vědět, jak to všechno dopadne, napětí s každou epizodou roste a když se vám nabízí konec a vše se má v celé své kráse odhalit, poslední dvě epizody (a hlavně ta poslední) veškeré to napětí ničí, řítí jej do hlubin prázdnoty a přesně s takovým pocitem vás zanechá, pocit prázdnoty, nepokoje, nepochopení. Přemýšlím, možná někteří toto anime zbožňují právě kvůli tomuto pocitu naprostého emočního vyždímání a nepokoje, ale mně tento pocit netěší, spíše rozčiluje. Pokud jste toto anime neviděli, je potřeba na toto myslet, protože jen vy sami si uděláte obrázek, jaký vztah si k této sérii vybudujete. (08.04.2019)

Konečně jsem se dostal k tomuto kultovnímu anime seriálu, ale přišlo mi, že zvěsti převyšují kvalitu samotného seriálu. Ze začátku snad nejde o nic jiného, než o souboje těch velkých "robotů" s anděly. Až pak časem (cca po první třetině) to začíná nabírat jiný spád, postavy začínají být propracovanější, na významu nabývá jejich psychologie. Takhle to pokračovalo k mojí absolutní spokojenosti (tj. na 5*) až k 24. dílu. Ale pak přišly dva poslední díly a "šokující pointa" (?), které můj dojem ze seriálu trochu zkazily... Nemůžu si pomoct, ale díly 25.-26. mi připadají jako psychologicko-filozofické šílenství. ____Po zhlédnutí alternativního konce End of Evagelion to těch 5* nakonec je. (22.03.2004)

Dokud to byla jen mecha vybíječka, bylo to fajn. Když se začala vyjevovat ne zrovna příjemná minulost postav a začalo být jasné, že v NERVu něco smrdí, začalo mě to vážně zajímat. Když se seriál vydal vstříc konci, nechápala jsem, kde se tam bere to, co se tam bere. Shinjiho závěrečné (nekonečné) pitvání vlastní mysli proti předchozímu ději působí jako pěst na oko, skoro jakoby vyplynula na povrch zoufalost tvůrců, jak tohle vlastně ukončit. Bujaré vršení na sebe větiček, které mají budit dojem, že postava strašně dumá a hledá sama sebe mi přišlo v mnohem banální, kolovrátkovité a tím pádem zbytečné (aneb poslední dva díly mohly být shrnuty do 5 minut, v tom případě by se zbytečně neopakovalo několikrát řečené nebo ukázané a mělo by to jistě svou působivost.) S tou slavnou propracovaností postav to taky není nijak horké, vždyť seriál selhává už u základních lidských emocí (ve vypjatých situacích postavy jednají jednou tak, že máte pocit, že se vlastně nic neděje, podruhé propadají přímo panické hysterii). O nějaké hloubce se tady absolutně nedá mluvit (to už skoro vezmu na milost nudnou Lain, která má alespoň co říci...), ale to už tady rozebrali jiní a mnohem lépe než bych to dokázala já. (28.01.2009)