Final Cut

Málokterý film se neopírá pouze o drahý laciný triky, kterých je už dneska všude hodně. Tady jde o myšlenku, myšlenku kontroly a zachování si soukromí a o síle svědomí a všeho lidskýho, co v sobě člověk může nosit. Když se člověk zamyslí nad všemi důsledky Zoe implantátu (budu věřit, že jste si všichni přečetli popisy mechanismu v jiných komentářích), nezbývá mu, než být ohromen. Tyto nahrávky by nebyly používány jen na vzpomínkové obřady místo pohřbů, ale třeba i, ve velmi důležitých případech u soudu, kdy by nebylo možné vinnu a nevinnu prokázat jinak nebo u významějších osobností by z toho rovnou sestříhali životopisná díla a dokumenty o jejich době. Využití by se našlo mnohem víc, než jen obřadní vzpomínka. A také by se to dalo, jak se ostatně také ve filmu stane, snadno zneužít. Vždyť co máme dneska víc, než své soukromí? Všechny ty materiální krámy odhodíme dávno před hrobem a co už nám zbyde víc? Svědomí? Nebo čest? Život nás bohužel téměř denně učí, že své ideály musíme porušovat, pokud chceme zapadnout do společnosti a pokud nezapadneme, přichází sankce a ta je obvykle vyloučení z kolektivu. Podle mě je to hluboce lidský příběh o člověku, který se snaží žít v harmonii se svým svědomím, minulostí, budoucností i lidmi kolem sebe. Jenomže tohle všechno dohromady bohužel nejde, nikdo takhle nemůže žít dlouho, protože dřív nebo později přijde nějaký ten pověstný slon do porcelánu a svist! Domeček z karet padne jako mávnutím kouzelného proutku. Robin Williams pro mě zase jednou dokázal, že je jedním z nejlepších herců v Hollywoodu, že umí hrát a dokáže divákovi ukázat, jak se chová člověk. (11.12.2005)

"Lidské, příliš lidské". Středoproudové scífko o celoživotním zaznamenávání lidských vzpomínek do osobního implantátu. Namísto prvku "sci-" se ale film zabývá hlavně etikou, morálkou, svědomím a podobnou otravnou člověčinou. K tomu hodně naivní až přihlouplá zápletka (implantáty a střihači vzpomínek), takže děj mě většinou nudil. Jeho tématicky nejbližší (a přitom vzdálený) příbuzný který mě napadá, Strange Days (1995), byl mnohem víc "sci-", záživnější, akčnější i výpravnější. Jediné světlé okamžiky filmu byly krásné a smutné oči Miry Sorvino. A jediná podnětná myšlenka, kterou mi film přinesl je ta, že naše soukromé vzpomínky mohou být často upraveny naším (pod)vědomím, takže jsou odlišné od objektivní reality. (07.02.2021)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $551,281║Tržby Celosvetovo $3,222,439║ Film strácajúci sa sám v sebe, absolutná nesúrodosť scén, tie sa strácajú vo svojej povrchnej výpovedi a nedostatočnom vyznení. Nevyužitý potenciál, herecké obsadenie na to mal aby mohol uspieť ale to by asi musel byť zrozumiteľnejšie napísaný scenár a omnoho zručnejší režisér. Na konci filmu si len poviete a o čom to ako malo byť? /20%/ (19.10.2008)

Thriller s velkým potenciálem (výborný scénárista by z tohohle námětu vytvořil podstatně originálnější příběh). Takhle to dopadlo jen mírně nadprůměrně. A není to zdaleka vina herců (Williams byl opravdu výborný) a řekl bych že ani režie nebyla úplně špatná. Ten příběh sám o sobě nemá tu zajímavost a gradaci, kterou nadprůměrné scénáře potřebují. (06.04.2005)

Ten námět je úžasný. Ze začátku mi přišlo báječné, mít takový implantát a pouliční demonstrace proti jsem nechápala...ovšem jen do doby, než mi došly ty důsledky. Hrozná představa, že by něco takového existovalo. Trochu mi vadilo to zpracování, spousta nedotažených věcí, něco zase až moc primitivní a jednoduché a závěr přišel najednou příliš rychle. 3,5* (22.03.2007)