Zlatíčko

a 1/2 * ! One man show J. Lawa, který tímto svým výkonem snad již nadobro přesvědčil veškeré pochybovače, že se v jeho případě nejedná pouze o " pěknou reklamní tvářičku " , ale že umí i hrát a to více než dobře! Mě přesvědčil již dávno! Nicméně musím hned na začátku říci, že ve mně po shlédnutí tohoto snímku převládlo lehké zklamání. Mé očekávání ( vzhledem k tématu ) byla o něco větší! Škoda, takhle to zůstalo někde napůl cesty. Film střídá výborné momenty s těmi slabšími. Kdyby celý snímek neodtáhl výborný Jude Law, jednalo by se o veskrze průměrný film, takto je to u mě tak za 70% a to i díky skvělému ženskému hereckému obsazení, počínaje Siennou Miller,Susan Sarandon, Jane Krakowski, N. Long a jako třešínka na dortu ( pro mě ) Marisou Tomei. Pro tuto dámu mám jednoduše slabost :o) Výhodou ( předností ) tohoto snímku je, že jednotlivé slečny ( dámy ) tu nejsou brány pouze " jako kusy masa " , ale každá z nich je jiná, osobitá, svým způsobem jedinečná s vlastním osudem, nesoucí si své šrámy životem a to vše výborně zahrané jednotlivými herečkami. Co sráží tento snímek je scénář! Jednoduše mi nikdo nevymluví, že s daleko vybroušenějším scénářem ( by se vzhledem k tématu a trumfu v podobě J. Lawa ) jednalo o daleko lepší záležitost! Škoda, snad někdy příště..... (10.03.2009)

Při sledování začátku tohoto filmu, ve spojení s jeho ne příliš povedeným názvem a při představě, že oním zlatíčkem je někdo, jako je Jude Law (pro mě rozhodně ne prototyp chlapa), příliš sympatií ve mně tento snímek nevzbudil. Nad Alfieho chováním, smýšlením a životním přesvědčením mi občas zůstával rozum stát, ale zase jsem si říkala, že alespoň tímto způsobem podniknu průzkumnou sondu do mužského mozku (i když některé ženy se chovají skoro podobně). Vyprávění a hovor Alfieho s divákem mi přišly nenásilné a dokonce jsem mu několikrát i odpověděla:). Oproti na pěst rozvíjejícímu se začátku filmu byl jeho průběh pravým opakem a rozhodně i za pomoci vkusně odvedených výkonů všech představitelek Alfieho osudových žen jsem se zlatíčkem pomalu začala soucítit. Přeci jenom nemusí vystřízlivění probíhat za téměř až bolestných okolností. Myslím, že každý se v Alfim poznáme, ať už budeme žena nebo muž. Totiž ať už se snažíme jakkoli život prožívat po svém, nenásilně, bez závazků, bez občasného trápení, stejně budeme pořád jen sami, a samota výhrou rozhodně není. Naším životem projde spousta rozdílných lidí, rozmanitých povah a názorů, a na každého si uchováme pár příjemných vzpomínek, přestože třeba poznáme, že to není přesně to, co bychom chtěli. Hledat však nelze věčně. Vždy bude někde někdo lepší, hezčí, chytřejší, milejší a zábavnější, a stejně tak i tento člověk nás pak překvapí za deset let naprosto zcestným uvažováním nebo chováním. Je to začarovaný kruh. "Užívat si" a myslet jen na sebe nebo se hodněkrát spálit, odevzdat se, a pak objevit zcela jiné hodnoty ve svém životě? Alfie, alespoň myslím, své pravé hodnoty objevil. Doufám, že třeba i spolu s ním, je většina z nás objeví také. PS: Románek Alfieho s dívkou, kterou představovala Sienna Miller byl jeden z nejpovedenějších způsobů zpracování bouřlivého a "živočišného" vztahu, a jen tak na něj nezapomenu. (29.07.2009)

Skvělá oddechovka, skvělá hudba. Celý film je takový malý koncert Jude Lawa. Jen mě při jeho sledování napadlo, že takový život proutníka musí být nakonec stejně pěkná stereotypní nuda. Že to ty chlapy tak dlouho baví?! Stejné situace, stejné řečičky a ve skutečnosti smutná osamělost. Díky bohu, že to tvůrci nezkazili happy endem. (01.08.2005)

Tak o čem to tedy do háje bylo....? První cca hodina je sledování sympatického rošťáka Lawa, kterak baví spousta koček a všechny mu to děsně baští, ačkoliv je slovy klasika "stejně povrchní jako ta komerce kterou konzumuje". O čem to etdy do háje hájů bylo? O tom, že když budete na ženy srát ony se vyserou na vás. Nepříliš objevné... (18.12.2005)

Fantastický Jude Law ve filmu, který balancuje na hraně hořké komedie a morálního poselství. Nicméně, obojí ve filmu docela funguje, jen chvílemi se to tluče (nepochybuji ovšem, že se slabším hercem v hlavní roli by to byla nešťastná žánrová kombinace). Výsledek je mírně roztřesený, ale rozhodně sympatický, ať už pro mnohé opravdu trefné postřehy a nebo pro konec, který jde svým způsobem proti žánru. Takových pěkných 70%... (09.12.2005)